O podobě Evropy musí diskutovat všichni

Francouzi považují stanovisko německé vlády k Temelínu za nepřijatelné.

Hubert Haenel, člen delegace francouzského senátu a předseda senátní skupiny pro Evropskou unii považuje Temelín za nejbezpečnější elektrárnu v Evropě.

OTÁZKA: Nejžhavější otázkou dneška je pro nás kritické stanovisko německé vlády k Temelínu.

Podle francouzských expertů je jaderná elektrárna Temelín bezpečná a francouzská kompetence v této oblasti je uznávána všemi. Je možné pochopit, že obyvatelé sousedních zemí žádají prověrku bezpečnosti všech zařízení, ale my, Francouzi, nemůžeme souhlasit s tím, aby pod rouškou bezpečnosti jednotlivé skupiny, politické strany a státy diktovaly jiným výběr zdrojů energetiky. Elektrárna je bezpochyby nejbezpečnější v Evropě. Zdroje energetiky zůstanou ještě po dlouhou dobu v oblasti rozhodování každého státu. V žádném případě by otázka Temelína neměla ovlivnit vstup ČR do EU. Debata, která se rozvíjí v Německu, je zřejmě pod vlivem budoucích parlamentních voleb.

OTÁZKA: Je podle vašeho názoru Česká republika zralá pro vstup do unie?

Byli jsme velmi překvapeni stavem příprav ČR pro vstup, vaším úsilím reformovat zejména státní a veřejnou správu a justici. Představujete garanci, že aplikujete acquis communautaires a zajistíte všechna práva, která požadujeme.

OTÁZKA: Co si myslíte o přechodných obdobích, o nichž se tolik diskutuje?

Při rozhovorech v Praze jsme byli ujišťováni, že za dva, tři roky nebudete ani požadovat tolik přechodných období jako nyní. Co se týče volného pohybu osob, není třeba přijímat obecnou pozici bez nuancí. Ve vaší zemi vyvolalo poselství, že byste neměli všechna práva rovná, špatný ohlas. Proto je třeba řešit tuto otázku i na bilaterálních úrovních.

OTÁZKA: Francouzský premiér Lionel Jospin nedávno navrhl jako budoucí formu Evropské unie federaci států - národů. Co říkáte této myšlence?

Tento koncept musí ještě dostat konkrétnější obrysy. O jiné dimenzi Evropy hovoří například federalisté. Je třeba různé ideje sblížit.

OTÁZKA: Co vy o tom soudíte osobně?

Pro určitý okruh oblastí je třeba určitý federalismus, jiné by měly zůstat v kompetenci států. Musí se uplatnit princip subsidiarity. Nikoli podle ideologií, ale podle efektivnosti.

OTÁZKA: Někteří se domnívají, že je to diskuse na dlouhou dobu, jiní, jako bývalý předseda Evropské komise Jacques Delors, že to má být rozhodnuto do roku 2004, než se EU rozšíří o další členy.

Na summitu v Nice bylo dohodnuto, že nejvyspělejší kandidáti vstoupí do EU v roce 2004. Do té doby má být dokončena určitá reforma evropských institucí. Teď se jedná o metody, jak pracovat lépe a také, na čem se dá dohodnout. Je tedy třeba dokončit upevnění pozic, práv a povinností hlavních orgánů EU a paralelně je třeba, aby se každý stát zamyslel nad budoucí tváří EU. Do dvou let by se měl uskutečnit kulatý stůl představitelů evropských orgánů, národních parlamentů a Evropského parlamentu, aby společně formulovaly stanovisko. Skutečná debata by se měla rozvíjet o tom, proč chceme být společně. Když stavíme dům, také musíme předem vědět, jaké budou jeho základy. Tedy: proč to dělat a jak to dělat. Poselství, která dnes vysíláme kandidátským zemím a také našemu veřejnému mínění, vyvolávají dojem, že Evropu chceme budovat až příliš materialisticky. Evropa je však především fond společných hodnot.

OTÁZKA: Jaká v tom může být úloha kandidátských států?

Bez ustání jsme zde všem říkali, že kandidátské státy se musí připojit k Deklaraci, která se připraví pod belgickým předsednictvím na summitu v Laekenu. A to ze dvou důvodů: protože se rozhodnutí budou týkat také těch, kteří do EU vstoupí. A jako signál vaší veřejnosti, že i když jste posud přede dveřmi, začínáte se do unie integrovat.