O prospěšnosti „úřadu“

Hovořit o Státní veterinární správě ČR jako o „úřadu“ by bylo příliš zjednodušující, ve skutečnosti jde o státní dozorový orgán, který je ale dozorovaným subjektům nemálo prospěšný. A to jak zemědělcům, tak výrobcům a zpracovatelům potravin živočišného původu, ale nezapomeňme i lidem, zákazníkům.

Začněme tím posledním článkem naznačeného řetězce, zákazníky. Ti dobře vědí, že potraviny živočišného původu musejí splňovat podmínky zdravotní nezávadnosti. Pakliže se objeví kdekoli problém, dozorový orgán zasáhne!

Zemědělci mohou díky výborné nákazové situaci v ČR a díky tomu, že jsme země prostá řady nákaz, vyvážet zvířata a své produkty bez problémů nejen do zemí EU ale i do třetích zemí. ČR byly uznány statusy země prosté celé řady nákaz, například tuberkulózy skotu, leukózy, brucelózy, vztekliny, nevyskytuje se BSE, klasický mor prasat, aviární influenza. Ozdravujeme skot od IBR (infekční bovinní rhinotracheitidy), vakcinujeme proti katarální horečce ovcí (bluetongue), vakcinujeme proti salmonelám. A díky tomu může ČR i požadovat při dovozech dodatečné garance.

Zemědělci mohou své produkty již více než tři roky na základě určitých úlev (příslušnou vyhlášku č. 289/2007 notifikovala Komise) prodávat malá množství svých produktů přímému spotřebiteli. V § 10 – 15 je uvedeno, že takto lze prodávat čerstvé maso drůbeží, králičí, ryby, zvěřinu, syrové mléko, vejce a včelí produkty přímému spotřebiteli nebo v blízké tržnici (tržišti) nebo v místní maloobchodní prodejně.

Notifikace této vyhlášky a další chystané změny legislativy ulevující producentům jsou vždy citlivou záležitostí. Jednání v Bruselu vede zejména Státní veterinární správa ČR, která před tím vše samozřejmě konzultuje s odborníky Ministerstva zemědělství ČR, chovateli a zpracovateli. Ti byli v mnoha případech svědky, jak SVS ČR obtížně takovéto záležitosti u odborných orgánů EU prosazuje.

Dalším prospěšným krokem je, že již rok mohou na základě další vyhlášky č. 128/2009 zemědělci uplatňovat své produkty a výrobky ještě více. Zde jde o možnost pro podniky s malým objemem výroby uplatnit svou produkci přímému spotřebiteli. Jde o v § 8 – 13 zmíněné produkty a výrobky: maso a masné výrobky, mléko, mléčné výrobky, vejce, vaječné výrobky a produkty rybolovu.. Rovněž tato vyhláška musí být notifikována Komisí. Závěrečná jednání k ní v Bruselu vedlo Ministerstvo zemědělství ČR, jeho Úřad pro potraviny a poradce ministra, za účasti Státní veterinární správy ČR.

Určitě stojí za zmínku i úloha veterinárního dozoru při čerpání prostředků z dotačních titulů. Tzv. úřední veterinář je ta důvěryhodná osoba, na jejímž potvrzení závisí přidělení prostředků. A to také prověřují i kontrolní mise z EU.

Snad lze tedy potvrdit, že pomoc Státní veterinární správy ČR zemědělcům a zpracovatelům od státu je srovnatelná, ne-li vyšší než v ostatních členských zemích EU. Jde vážně o nemalé částky, které se buď ušetří, nebo přímo zemědělcům a zpracovatelům dostanou formou dotací.