Obávaná kukuřice v Česku neuspěla. Pěstuje se jí stále méně

Z českých polí pomalu mizí geneticky upravená kukuřice a její pěstitelé by se dali spočítat skoro na prstech dvou rukou. Letos ji totiž vysázelo jedenáct pěstitelů, což je o sedm méně než loni.

„Na vině pokračujícího stavu se podílí celá řada faktorů, mezi které se řadí zejména nepatrný tlak škůdce zavíječe kukuřičného vzhledem k jeho minimálnímu výskytu, dále obchodní a cenová politika výrobců a dodavatelů osiva, související s celkovou politikou EU vzhledem ke geneticky modifikovaným organismům," vysvětlil mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.

Řada českých zemědělců tak vlastně neměla ani jinou možnost, než se od geneticky upravené kukuřice odvrátit. Některé firmy totiž do České republiky osivo nedovezly, protože se pěstuje ve stále menším měřítku a náklady spojené s dovozem pro ně nejsou výhodné.

Šéf jihomoravské agrární komory Jaromír Musil za tím vidí také strach ze škodlivosti geneticky upravených rostlin na organismus. „Jde o zásah do přirozeného vývoje rostliny," řekl. Na jižní Moravě zemědělci letos nezaseli ani hektar tohoto druhu kukuřice. Přestala se pěstovat také na Vysočině 
a v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Naopak nejvíce se pěstuje ve Středočeském kraji.

Skrytá hrozba?

Kukuřice je letos jediná geneticky modifikovaná plodina, kterou je možné v Evropské unii pěstovat ke komerčním účelům. Jedná se o plodinu 
s vloženým genem z půdní bakterie Bacillus thuringiensis. Proto je také označována jako Bt-kukuřice. Tato bakterie pak plodině propůjčuje odolnost proti zavíječi.

Někteří odborníci ale upozorňují, že používáním geneticky upravených rostlin mohou vzniknout třeba odolnější škůdci. „U geneticky modifikovaného bavlníku již byl zdokumentován vznik jedinců škůdce, kteří jsou odolní vůči působení takzvaného Bt-toxinu," přiblížila vědecká poradkyně organizace Greenpeace Magdalena Klimovičová. Bt-toxin produkují rostliny, do nichž byly vloženy právě geny bakterie Bacillus thuringiensis.

Klimovičová nicméně tvrdí, že dosud publikované studie 
o negativních důsledcích geneticky modifikovaných organismů na lidské zdraví nejsou jednoznačné. Přesto podle ní představují skrytou hrozbu. „Studie jejich dlouhodobých účinků na lidské zdraví nebyly nikdy zpracovány. A tak jsme se my, spotřebitelé, stali pokusnými králíky biotechnologického průmyslu," míní.

Geneticky upravená kukuřice se přestává pěstovat v celé Evropě. Česko je společně se Španělskem a Portugalskem zemí, kde se ještě pěstuje ve větším měřítku. „Postoje jednotlivých států EU na pěstování geneticky modifikovaných plodin jsou velmi odlišné, převažují spíše negativní názory. Česká republika se řadí spíše 
k liberálním státům, které při nakládání s geneticky modifikovanými organismy vychází z vědeckých poznatků a současně ponechávají zemědělcům 
v tomto ohledu svobodnou volbu formy hospodaření a pěstování," uvedl Jordán.

Autor: Vilém Janouš