Obavy z použití kompostu nabourává pokus statku v Humpolci

Na Vysočině je 63 velkokapacitních kompostáren a 113 menších zařízení, které ročně zpracují méně než 150 tun biologického odpadu, vyplývá z informací krajského úřadu. Navíc fungují komunitní kompostárny, které úřad neeviduje. Podle oslovených odborníků ale není o kompost velký zájem, zemědělci ho odmítají používat, bojí se zaplevelení polí. Jeho bezpečnost a prospěšnost nyní pokusně ověřuje Školní statek Humpolec. Propagovat jeho používání chce i Zemědělská a ekologická regionální agentura (ZERA) z Náměště nad Oslavou.

V Humpolci pěstují plodiny na devíti hektarech, část z nich vyčlenili na pokus a ověřují, jak lze pěstovat jen s použitím kompostu bez dalších hnojiv a chemické ochrany. Ukázalo se, že zaplevelení je minimální. Správný způsob kompostování by měl klíčivou schopnost plevelů zničit. „Překvapilo mě, jak dobře to funguje, ale je to jen první ročník, takže z toho nemůžeme dělat velké závěry," řekl ČTK ředitel statku Jan Mácha. Bylo by podle něho vhodné ověřit výsledky i v dalších letech, protože letos je mohlo zkreslit sucho.

Kromě ověřování efektu kompostování na plevele má podle Máchy pokus sloužit i k určení ekonomické stránky používání kompostu. "Jde o to, kolik by za kompost měl zemědělec dát, nebo kolik může dát, aby to pro něj ještě bylo únosné," řekl Mácha. Pokud by měla cena odrážet skutečné náklady na kompostování, zemědělci by ji podle něho nezaplatili.

"Kompost je na Vysočině téměř neprodejný nebo se ho využívá velice málo, řekla ČTK ředitelka agentury ZERA Květuše Hejátková. Zemědělci v kraji podle ní mají díky živočišné výrobě dost hnoje, kompost nepotřebují. Přitom právě ten je vhodný mimo jiné do oblastí v ochranných pásmech pitné vody nebo chráněných krajinných oblastí, kterých je v kraji hodně. Výhodou je jeho stabilní forma dusíku, díky které se může déle skladovat a sloužit jako základní dávka živin.

Kompostárna, kterou provozuje třebíčská společnost Esko-T, ročně zpracuje asi 4000 tun biologického odpadu. Tunu kompostu, certifikovaného jako hnojivo, pak prodává za 500 korun. Podle jednatele Pavla Gregora může prozatím kompost nabízet jen 108 obcím, ze kterých biologický odpad sváží. Je to podmínka získané dotace na vybudování kompostárny, která funguje od roku 2015 a stála asi 15 milionů korun.