Obilí za evropské ceny zvedne spotřebitelům ceny

Farmáři chtějí za své obilí evropské ceny. Nahrává jim slabá úroda. Pokud zvýšení prosadí, připlatí si každý Čech ročně tisícikorunu za potraviny.Sklizeň obilí je u konce, teď se roztáčí jednání o cenách. Horký brambor cen si mezi sebou přehazují dvě silné nákupní a zpracovatelské organizace Agropol a Agrofert spolu s mlýny. Slabá úroda zejména pšenice nahrává nervozitě. Cena tuny potravinářské pšenice před sklizní byla 3300 korun, krmné 2900 korun. Nyní obě ceny vzrostly o tři sta korun. Zemědělci však chtějí ceny evropské.

Od výsledků cenových jednání se odvíjí také zdražení potravin pro spotřebitele. Pokud zemědělci uspějí se svým požadavkem, aby se cena potravinářské pšenice zvýšila o 700 korun na tunu, připlatí si každý občan denně asi 2,75 koruny.

Zemědělci tuto částku odvíjejí od průměrné spotřeby mouky a masa. „Budou-li zpracovatelé a obchodníci uvažovat o rozumných maržích, potom spotřebitel vzrůst farmářských cen nijak významně nepocítí,“ tvrdí šéf zemědělského svazu Miroslav Jirovský.

Ve skutečnosti však musí průměrná tříčlenná domácnost počítat s tím, že podle této kalkulace bude muset najít ve svém ročním rodinném rozpočtu navíc tři tisíce korun. „To už je částka, která zejména sociálně slabším rodinám může citelně chybět,“ uvedl ekonom Pavel Holý.

Mlynáři však vzrůst ceny vidí jinak. „Například u mouky by mohlo jít asi o korunu na kile,“ říká Ivan Flek, generální ředitel druhé největší mlynářské a pekařské firmy Odkolek. Pekaři tvrdí, že poté by mělo zdražit i pečivo, ale obchodní řetězce o tom nechtějí ani slyšet.

Tahanice o ceny vrcholí. Zpracovatelé nechtějí zvýšit cenu o více jak 10 procent, zemědělci však oponují. „Než prodávat pod cenou, raději vyvézt,“ konstatoval ve středu předseda výrobně obchodního družstva Avena Kravaře Vlastimil Zíka. „Když si někdo myslí, že nás pohrůžkami přiměje ktomu, abychom dál prodávali za daleko nižší ceny, než jsou v okolních státech, mýlí se,“ dodal.

Potvrdil, že při vývozu se běžně nakupuje krmná pšenice za 3500 korun a vývozní ceny obilí potravinářského jsou také mnohem vyšší než doma.

Ministerstvo zemědělství a zástupci státního zemědělského intervenčního fondu tvrdí, že obilí je v republice stále dost, takže zpracovatelé nevidí důvod krůstu ceny. „U obchodníků je kolem 900 tisíc tun obilí,“ řekla Jitka Sluková, tisková mluvčí Státního zemědělského a intervenčního fondu. Mimo toho je obilí na státních hmotných rezervách, výše zásob však je tajná. Zpracovatelé tak nevidí důvod zvyšovat nákupní ceny.

Zemědělcům tento argument nahrává, aby co nejvíce vyváželi. „I my se musíme chovat tržně, a když nám jinde nabízejí mnohem lepší nákupní ceny, proč toho nevyužít. Vyvážíme a doporučuji to i ostatním kolegům,“ uvedl Zíka. V celé Evropě registrují propad ve sklizni obilí, a tak nabízejí slušné ceny.