Obiloviny - situační a výhledová zpráva (květen 2000)

Souhrn

Celková sklizeň obilovin v roce 1999 dosáhla podle ČSÚ 6928,4 tis. t a byla tedy o 259,4 tis. t (3,9 %) vyšší než sklizeň roku 1998. V potravinářské kvalitě se sklidilo větší množství pšenice i jarního ječmene, než představuje tuzemská potřeba.

Obiloviny na zrno pro sklizeň roku 1999 se pěstovaly na 1586,6 tis. ha. Pokles osevních ploch proti předchozímu roku představoval 94,2 tis. ha (5,6 %). Sklizňová plocha dosáhla 1591,1 tis. ha, protože část kukuřice, původně určené na siláž, byla sklizena na zrno.

Průměrný výnos všech obilovin se v roce 1999 proti předchozímu roku zvýšil o 0,38 t/ha (9,6 %), takže více než vyrovnal snížení osevních ploch.

Přes vysoký vývoz obilovin v marketingovém roce 1998/99 se nepodařilo, především pro vyšší dovoz a snížení spotřeby na krmné účely, podstatně snížit zásoby. Proto je marketingový rok 1999/2000 ovlivňován vyššími počátečními zásobami. Vysokou nabídku ještě posílila sklizeň roku 1999, která převýšila o 455,1 tis. t očekávanou domácí spotřebu. V domácí spotřebě k výrazným změnám v současné době nedochází, ale zahraniční obchod se vyvíjí natolik příznivě, že se očekává výrazný pokles konečných zásob. Jejich doplnění ze sklizně 2000 by mělo snížit nabídku pro trh v marketingovém roce 2000/2001, kdy se očekává nižší vývoz.

SFTR ze sklizně 1999 nakoupil 495,7 tis. t kvalitní potravinářské pšenice za cenu 3300 Kč/t při paritě B, kdy náklady na dopravu do skladu hradil pěstitel.

Dostatečně zásoby dovolily nastavit vysoké limity pro vydávání vývozních licencí. Vývoz v marketingovém roce 1999/2000 by mohl dosáhnout až 1330 tis. t, z toho až 950 tis. t by mohla tvořit pšenice. Naproti tomu dovoz se očekává na nižší úrovni než v předchozích letech.

Vývoz byl podpořen nižší úrodou pšenice v okolních státech. Úspěšnému exportu napomohlo také úvěrování Českou exportní bankou. V marketingovém roce 1999/2000 byla u sladovnického ječmene plně využita preferenční kvóta na vývoz do EU a také kvóta na vývoz sladu je čerpána podstatně více než v předchozích letech.

Zemědělská prvovýroba pružně reaguje na signály trhu. Ve sklizni 1999 bylo méně zastoupeno žito, ozimý ječmen i oves, tedy obiloviny, o které byl na trhu menší zájem. Šetření o osevu ozimů pro sklizeň 2000 ukazuje další posun směrem k vyšším plochám pšenice. Odhad osevní plochy ozimé pšenice pro sklizeň roku 2000 je 916,9 tis ha, ozimého žita 41,4 tis. ha, ozimého ječmene 142,6 tis. ha a tritikale 36,8 tis. ha. Celkový odhadovaný nárůst plochy ozimů o 147,1 tis. ha je natolik výrazný, že již vzbuzuje obavy o zajištění dostatku jarního ječmene.

Vyšší nabídka obilovin v ČR stlačila po sklizni ceny dolů. Předpokládá se, že vliv této vyšší nabídky bude ovlivňovat ceny po větší část marketingového roku 1999/2000.

V závěru marketingového roku 1999/2000 se očekává průměrná cenová úroveň u potravinářské pšenice 3400 - 3600 Kč/t, u krmné pšenice 2800 - 3000 Kč/t, u potravinářského žita 2400 - 2600 Kč/t, u sladovnického ječmene 3400 - 3600 Kč/t, u krmného ječmene 2500 - 2700 Kč/t u krmného ovsa 2300 - 2500 Kč/t a u krmné kukuřice 3300 - 3500 Kč/t. Konkrétní ceny jednotlivé obiloviny se mohou významně lišit podle kvality.

Listopadový odhad bilance obilovin podle jednotlivých druhů pro marketingový rok 1999/2000 z května 2000

Ukazatel

Jedn.

Pšenice

ozimá

Pšenice

jarní

Pšenice celkem

Žito

Ječmen ozimý

Ječmen jarní

Ječmen celkem

Oves

Kukuřice

Tritikale

Jiné obil.

Ost. ob. celkem

Celkem

Osevní plocha

tis. ha

745,0

122,6

867,6

55,2

164,4

379,3

543,7

54,4

33,0

26,0

6,8

32,7

1 586,6

Sklizňová plocha

tis. ha

744,6

122,5

867,1

55,1

164,1

378,8

542,9

54,0

39,4

26,0

6,6

32,6

1 591,1

Výnos

t/ha

4,77

3,91

4,65

3,67

4,05

3,89

3,94

3,32

6,60

4,14

2,01

3,71

4,35

Výroba

tis. t

3 549,7

478,6

4 028,3

202,4

664,1

1 473,3

2 137,4

179,1

260,5

107,4

13,3

120,7

6 928,4

Počáteční zásoby

tis. t

--

826,1

161,5

--

568,7

24,4

96,7

--

5,0

1 682,4

Dovoz

tis. t

--

30,0

2,0

--

30,0

1,0

80,0

--

1,0

144,0

Celková nabídka

tis. t

--

4 884,4

365,9

--

2 736,1

204,5

437,2

--

126,7

8 754,8

Dom. spotřeba celkem

tis. t

--

3 348,9

232,0

--

2 271,8

174,6

342,2

--

103,8

6 473,3

z toho - potraviny

tis. t

--

1 170,0

180,0

--

615,0

20,0

10,0

--

6,0

2 001,0

- osiva

tis. t

--

198,9

12,0

--

96,8

14,6

12,2

--

7,8

342,3

- krmiva

tis. t

--

1 960,0

40,0

--

1 560,0

140,0

320,0

--

90,0

4 110,0

- technické užití

tis. t

--

20,0

0,0

--

0,0

0,0

0,0

--

0,0

20,0

Vývoz vč. Slovenska

tis. t

--

950,0

10,0

--

320,0

10,0

30,0

--

10,0

1 330,0

Celkové užití

tis. t

--

4 298,9

242,0

--

2 591,8

184,6

372,2

--

113,8

7 803,3

Konečné zásoby

tis. t

--

585,5

123,9

--

144,3

19,9

65,0

--

12,9

951,5

Kon. zás./dom. spotř.

%

--

17,48

53,41

--

6,35

11,40

18,99

--

12,43

14,70

Pramen: ČSÚ; Celní statistika, MZe ČR

Poznámka: zásoby jsou uvedeny včetně SFTR a SSHR

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info