OCHRANA POLNÍCH SKLÁDEK CUKROVKY

OCHRANA POLNÍCH SKLÁDEK CUKROVKY

Protection of the field sugar beet root stockpiles

R. Rybář

ÚZPET MZLU Brno

Summary: The sugar beet roots are exposed to the negative actions of the meteorological influences in the course of the storage process near the field margin. It is related mainly to the beet roots directed for processing at the sugar factory in November and December which in the Czech Republic represents 20 to 30 % of the total volume of the cropped sugar beet. It is necessary to accept such precautions for this production portion so as decreases of the material and technological quality (saccharinity) were lowered to the maximum during the storage period of time. The covering of the field stockpiles by cut straw is one of the potential variants.

Key words: sugar beet, storage process, casualties, covering by cut straw

Souhrn: V průběhu procesu skladování na okrajích pole je cukrovka vystavena negativně působícím povětrnostním vlivům. To především platí o cukrovce určené pro zpracování v cukrovaru v listopadu a prosinci, což představuje vČeské republice 20 30 % celkového množství sklízené cukrovky. Pro tuto část produkce je nutné přijmout taková opatření, aby v průběhu skladování byly ztráty na hmotě a technologické kvalitě v maximální míře omezeny. Jednou zvariant je zakrytí polních skládek řezanou slámou.

Klíčová slova: cukrovka, skladování, ztráty, zakrytí řezanou slámou

Úvod

Snížení ztrát při skladování cukrovky je problémem, kterému se věnuje vposledních letech značná pozornost. Česká republika je typickým představitelem zemí, kde průběh nákupu cukrovky bývá ukončen začátkem listopadu, ale cukrovarnická kampaň trvá obvykle do konce roku. Během měsíce října zpracovávají cukrovary pouze jednu třetinu veškeré cukrovky, zhruba druhou třetinu vměsíci listopadu, zbývající podíl vměsíci prosinci. Cukrovka vyorávaná vměsíci září a říjen jde kpřímému zpracování, kdežto cukrovka sklízená vměsíci listopadu popřípadě prosinci je vpřevážné míře určena ke skladování. Délka skladování se pohybuje od 10 až do 30 dnů. Při vlastním skladování vznikají ztráty a to jednak na hmotnosti, ale i na cukernatosti. Obě tyto složky ve své výslednici tvoří ztrátu cukru. Cílem tohoto příspěvku je seznámit svýsledky praktických měření prováděných vroce 2003. Jejich cílem bylo porovnat rozdíly ztrát u skládky neošetřené a u skládky ošetřené zakrytím krátce řezanou slámou.

Materiál a metody

Pro objektivní vyhodnocení pokusu byly založeny 2 skládky trojúhelníkového průřezu o délce základny 7m, výšce 2,6 m a délce 58 metrů s celkovým objemem 2x320 tun cukrovky viz obr.1. Orientace skládek vzhledem k světovým stranám byla delší hranou osou jihozápadním směrem. Jedna z těchto skládek zůstala neupravená a druhá byla zafoukána krátce řezanou slámou. Délka řezanky se pohybovala v rozmezí ± 5 cm. Řezanka byla na skládku nafoukána v průměrné tloušťce 15 cm při naměřeném maximu 38 cm (na patě skládky) a minimu 5 cm na vrcholu skládky. Pro výše uvedenou úpravu skládky byl použit adaptér SHV 150 firmy Schöpstal Maschinenbau GmbH v kombinaci se sklízecí řezačkou Class.

Při vlastním zakládání skládek byly v příčném profilu skládky umístěny kontrolní vzorky, celkem 10 vzorků do každé skládky v jutových pytlích po patnácti bulvách. Před založením vzorků do skládky byly tyto zváženy, odebrány vzorky pro stanovení výchozí hodnoty cukernatosti a byl zjištěn, suchou cestou podíl ulpělé, ale i volné zeminy. Jednotlivé vzorky byly označeny čísly. Pro přesné umístění jednotlivých vzorků ve skládce během pokusu bylo před zasypáním vzorků provedeno nasnímání příčného profilu skládky spoužitím digitálního fotoaparátu. S použitím výpočetní techniky byl takto pořízený snímek fotogrammetricky vyhodnocen a každý vzorek byl začleněn do sektoru, kterému odpovídala konkrétní poloha ve skládce viz obr.1.

Pro vyhodnocení ve skládkách probíhajících biochemických procesů byly pomocí sond umístěny do skládek teplotní a vlhkostní čidla do hloubek 0,25, 0,5, 1,0 a 2,0 metry. Jako čidla byly použity digitální měřiče HOBO s vnitřní pamětí a programovatelným nastavením intervalu měření. Interval měření byl nastaven na 1hodinu a měření probíhalo nepřetržitě 24 hodin denně. Vždy po 4 dnech byla provedena kontrola činnosti měřičů a data byla přenesena do počítače. Po ukončení pokusu byly vzorky zváženy, byla změřena cukernatost a podíl volné a ulpělé zeminy. Vlastní pokus byl založen 4.11. 2003 a byl ukončen 3.12. 2003, tj. s celkovou dobou skladování 29 dnů.

Výsledky a diskuse

O ekonomickém přínosu technologií ochrany polních skládek do značné míry rozhodují klimatické podmínky vprůběhu sklizně viz graf 1, povrchové poškození bulev při sklizní, podíl volné a ulpělé zeminy a její vlhkost viz tab. 1.

Tabulka 1: Základní údaje o kvalitativních ukazatelích sklizně

Klimatické a půdní podmínky při sklizni bylo možné hodnotit jako velmi příznivé. Míra povrchového poškození bulev a podíl ulpělé a volné zeminy je specifikován v tab. 1. Při hodnocení podle výše uvedených kritérií byla hodnocena kvalita naskládkovaných bulev na podmínky českého zemědělství jako nadprůměrná. Na této skutečnosti se příznivě podílely i průměrné denní teploty 3. a 4.11. 2003, které byly po oba dva dny 8°C

Klimatické podmínky při skládkování jsou zřejmé z grafů 1. V termínu od 3.11. 2003 do 8.11. 2003 se průměrné denní teploty pohybovaly 1 4°C nad dlouhodobým průměrem. Od 9.11 2003 do 16.11. 2003 tj. po dobu 8 dní klesly pod dlouhodobý normál o 1 8°C na minimální teplotu 3°C dne 14.11. 2003. Ve výše uvedeném termínu v rozsahu 8 dní však poklesly přízemní minimální teploty až na hodnotu 7°C. Vtomto termínu došlo k namrznutí bulev nacházejících se na patě nezakryté skládky a to do výšky 70 cm. Od 17.11. 2003, až do ukončení pokusu 3.12. 2003 se vnější teploty pohybovaly vysoko nad dlouhodobým normálem. V závěrečné období pokusu se průměrné denní teploty pohybovaly 10 12°C nad dlouhodobým průměrem (26.11. 2003 až 29.11. 2003). V tomto teplém období začalo docházet k hnilobným procesům na namrzlých bulvách a k částečné kontaminaci zdravých bulev u nezakryté skládky.

I přes velmi příznivé podmínky sklizně a následného skladování cukrovky byly zjištěny ve třech základních ukazatelích přednosti zakrývání skládek, a to u hmotnosti 1,2 % , u cukernatosti 0,6 % a podílu ulpělé zeminy 6 %.

Obrázek 1:

Příčný profil skládka s číselným označením jednotlivých vzorků a hmotností před/po ukončení pokusu

Graf 1:Průběh teplot během skladování

Závěr

Na základě ekonomického vyhodnocení se prokázalo, že i za tak příznivých podmínek jako byly ve sklizňové sezóně 2003 je návratnost zvýšených nákladů na ošetření skládky na hranici 8 dnů. Vzhledem k průměrné délce skladované cukrovky v měsíci listopadu a prosinci 17 dnů lze technologie ochrany polních skládek doporučit.

Použitá literatura

BECKER C.: Überbetriebliche Mietenabdeckung. Zuckerübe, 3/2003 (52 Jg.) s.132 134

BECKER C.: Rübenlagerung am Feldrand. 5/2003 (52 Jg.) s.240 241

RYBÁŘ R.: Ochrana polních skládek cukrovky řezanou slámou. Závěrečná zpráva pro spol AGROPT Pačlavice. 2003

Adresa autora