Odborníci hledají řešení kalamitní situace v Krušných horách
04.06.2008 | Agris
Imisní kalamita, která postihla Krušné hory ve druhé polovině dvacátého století, nemá v Evropě obdoby. I proto je součástí Konference o situaci v Krušných horách a jejím řešení, která probíhá dnes a zítra v Mostě, i celodenní návštěva imisemi postižených oblastí.
Kalamitní poškození lesů v Krušných horách bylo způsobeno extrémními imisemi zejména koncem 70. let minulého století. Oblast byla poškozena především imisemi síry, vodíkových iontů a fluoru, což způsobilo extrémní kyselost půdy a prakticky zničení lesního porostu nad 700 metrů nadmořské výšky. Les v pásmu od 500 m.n.m. do 700 m.n.m. byl silně poškozen.
„Konference na takto závažné téma je podle mne nejlepší cestou k nalezení řešení, které vrátí lesy v Krušných horách do původního stavu. Je to běh na dlouhou trať, ale děláme všechno pro to, abychom situaci v Krušných horách napravili,“ řekl ministr Gandalovič. V rámci konference budou posouzena dosavadní opatření a bude se diskutovat o postupu do budoucna. „Díky založení takzvaných porostů náhradních dřevin v sedmdesátých a osmdesátých letech vznikl prostor pro systematické řešení tohoto problému,“ doplnil ministr Gandalovič. „Naší společnou snahou je, aby Krušné hory byly opět zelené. V současné době porosty náhradních dřevin pomalu přestávají plnit svou funkci a je třeba je postupně přeměnit na porosty cílových dřevin,“ shrnul Jan Ferkl, ředitel Krajského ředitelství LČR Teplice. Probíhá řada činností, které mají za úkol napomoci situaci zlepšit. Jednou z nich je vápnění a hnojení lesů. Za posledních 5 let bylo celkem povápněno 40.000 hektarů a pohnojeno 3.800 hektarů s celkovými náklady zhruba 330 milionů korun ze zdrojů MZe.
„Předpokládáme, že závěrem konference budou stanoveny postupy při obnově porostů náhradních dřevin v Krušných horách,“ dodal Ferkl. Faktorů, které mají v současnosti vliv na lesy v Krušných horách, je několik. Jejich zhodnocení a návrhy na řešení celé situace budou shrnuty ve sborníku z konference. Konference si neklade za cíl být pouze teoretickým zamyšlením nad problémem, a proto je její zítřejší část věnována výjezdu přímo do postižených oblastí, kde budou mít odborníci možnost posoudit důsledky imisní kalamity přímo na místě.
Další články v kategorii Zemědělství
- Martin Pýcha zvolen předsedou Zemědělského svazu na další čtyřleté období (12.11.2026)
- Zemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí (12.11.2026)
- Ženy v zemědělství mají v Evropě svůj hlas (12.11.2026)
- Všech 1800 svatomartinských hus z Rohozné už je zamluvených, stojí jako loni (12.11.2026)
- Zemědělský svaz zhodnotí uplynulé čtyři roky v sektoru a zvolí předsedu (12.11.2026)
- Pýcha: Nepříznivé podnikatelské prostředí v Evropě ohrožuje zemědělce (11.11.2026)
- Jaroslav Šebek: Sedláci se vůbec necítí zemědělskou politikou současné vlády zastoupeni (11.11.2026)
- Ministerstvo zemědělství v roce 2027 posílí zemědělství národními podporami ve výši téměř 4 miliardy korun (11.11.2026)
- Navzdory miliardové státní podpoře rozloha vinic klesá a vinařů ubývá (10.11.2026)
- Vláda schválila podporu 250 milionů pro velké zemědělské podniky (10.11.2026)

Tweet



