Odvětví cukrovka - cukr před vstupem ČR do EU
23.02.2000 | Odborné konference
The section sugar beet - sugar before entrance of Czech Republic to EU
J. Krouský
SPC Čech
Summary: Czech sugar beet production and sugar industry walks through a complicated time in contemporary few years. The growing technology is improved steadily in a region of growers, yield and sugar contend increase. These parameters were not exploited in a marketing of sugar. In a consequence of world sugar price decreasing it was refrigerated sugar export, sugar import grew up because of non-sufficient custom protection, growing area of sugar beet and number of growers decreased. As a resource for remedy of actual situation suggestion of marketing order was elaborated. But its acceptance is dependent on a ratification of the legislative framework, that means on a politic decision of the government, which can not be postponed. Existence and competitiveness of Czech sugar beet production and industry is not a technological but a political problem.
Key words: sugar beet, sugar, entrance to EU, competitiveness, sugar market.
Souhrn: České řepařství a cukrovarnictví prochází v průběhu posledních let složitým obdobím. V pěstitelské oblasti se soustavně zlepšuje úroveň pěstování cukrovky, rostou výnosy i cukernatost řepy. Tyto přednosti nebyly zužitkovány v obchodu s cukrem. Následkem poklesu světové ceny cukru byl zmrazen export cukru, vzrostly zásoby, zvýšily se dovozy vlivem nedostatečné celní ochrany, poklesly plochy cukrovky a počty pěstitelů. Jako prostředek k nápravě stávajícího stavu byl zpracován návrh tržního pořádku. Jeho přijetí závisí na schválení legislativního rámce, tedy na politickém rozhodnutí státu, které nelze odkládat. Existence a konkurenceschopnost českého řepařství a cukrovarnictví není problémem technologickým ale politickým.
Klíčová slova: cukrovka, cukr, vstup do EU, konkurenceschopnost, obchod s cukrem.
Odvětví cukrovka-cukr prochází v posledních dvou letech těžkou krizí. Hlavním důvodem je negativní vývoj světové produkce a zásob cukru, které vytrvale stlačují světovou cenu cukru, znemožňují export a způsobují hromadění cukru ve skladech cukrovarů. V rámci globalizace světového obchodu je i naše republika světovou cukerní krizí ovlivněna. Obrovským způsobem zvýšila produkci cukru Brazílie - z 15,1 mil. t (v roce 1998) na současných 21,4 mil. t. Od konce druhé světové války dosáhly světové zásoby cukru nejvyšší hodnoty - 46 % nad světovou spotřebu. Cena bílého cukru poklesla na 170 USD/t (6 Kč/kg) k listopadu 1999 a oživení cen a obchodu s cukrem lze v nejbližší době obtížně předvídat. V evropském kontextu čelí výkyvům světové nadprodukce i nízkým cenám cukru státy EU. Obchod s cukrem je zde řízen tržním řádem, který je, s malými změnami, platný od roku 1968. Tento systém zamezuje přístupu laciného cukru a vývoz přebytků cukru je financován z vyšších cen cukru prodávaných na vnitřním trhu v rámci všech států EU. Vzhledem k mimořádné stabilitě tohoto systému je vysoce pravdě-podobné, že fungování tržního řádu bude prodlouženo až do roku 2006. Středo a východoevropské země, směřující do EU, byly dosud vystaveny liberálnímu trhu s cukrem. Tržní pořádek uplatňuje od roku 1994 Polsko, avšak v nedokonalé formě, vyplývající z nedokončené transformace cukrovarnického průmyslu. Další existence odvětví cukr - cukrovka těchto států, potenciálních kandidátů pro vstup do EU, závisí na tom, zda včas aplikují principy tržního řádu EU. To záleží na politické vůli vlád a parlamentů jednotlivých zemí. Střet liberálního a evropského pojetí zemědělství, které obhajuje jeho multifunkčnost (udržení osídlení venkova, zachování životního standardu zemědělců, ekologické hospodaření a krajinotvornou funkci), byl zahájen na summitu WTO v Seattle v závěru minulého roku a bude pokračovat i v následujících letech. Cukr je zkušebním kamenem tohoto procesu. Sjednocená Evropa má větší naději uhájit dědictví téměř dvousetleté historie odvětví cukr - cukrovka.
Od poslední konference “Řepařství” se odehrálo v cukerním sektoru mnoho změn v negativním i pozitiv-ním smyslu.
Světová cena cukru - poklesla z 298 USD v lednu 1998 na 172 USD v listopadu 1999 jako důsledek světové krize v obchodu s cukrem.
Export cukru - cukrovarnické společnosti zmra-zily export po poklesu ceny cukru, očekávaný vývoz 100 tis. t ročně nebyl splněn, zvýšil se podíl přeskladně-ného cukru z úrovně 80 tis. v říjnu 1998 na 167 tis. v říjnu 1999.
Import cukru - zvýšil se, ČR se stala v roce 1998/99 importérem cukru se záporným saldem obchodu s cukrem - 22,8 tis. t, když bylo dovezeno 56,8 tis. a vyvezeno 34 tis. t cukru.
Celní ochrana - stávající celní ochrana 61,5 %, resp. 40 % vůči Polsku, byla nedostatečná, bylo nutno přijmout mimořádné celní opatření navýšením cla o 80 % a v září 1999 opatření na trvalou ochranu trhu spočívající ve stanovní zvýšeného cla o 80 % s min. sazbou 14 Kč/kg u cukru, dováženého nad povolené limity dovozu, které spolu s izoglukózou činí v roce 2000 - 25,8 tis. t.
Plochy cukrovky - nepodařilo se udržet plochy cukrovky na úrovni 80 - 90 tis. ha. V roce 1998 činila sklizňová plocha cukrovky 81,4 tis. ha, což bylo o 15 % méně než v roce předchozím a v roce 1999 poklesla sklizňová plocha na 59 tis. ha, což je o 27,5 % méně proti roku 1998 a je nejnižší plochou cukrovky v historii našeho řepařství. Nepodařilo se tak naplnit základní úkol - udržet stabilní roční produkci (asi 530 tis. t cukru) v referenčním období před vstupem do EU s ročním exportem 100 tis. t.
Výnosy cukru a cukrovky - výnosy cukrovky a cukru se dlouhodobě zvyšují. Příčinou jsou komplexní vlivy - (výběr ploch, časové zvládnutí operací, nové odrůdy a pesticidy, kvalifikace a specializace pěstitelů). Výnos bílého cukru z 1 ha v kampani 1999/2000 - 6,4 t/ha je nejvyšší v historii a ve srovnání s ročníkem 1998/99 představuje zvýšení o 43 %. Významně se zvýšila výtěžnost cukru z cca 78,5 % na 83 - 84 %. Moderní cukrovary dosahují výtěžnosti přes 85 %. Cukernatost, výnos cukrovky i cukru jsou stabilně nejvyšší mezi kandidátskými zeměmi pro vstup do EU. Ačkoliv je pěstování cukrovky v ČR obecně kritizováno jako málo konkurenceschopné v porovnání se zeměmi EU, což je používáno jako politický argument proti odvětví cukrovka - cukr, po důkladné analýze se jeví jako dobře konkurenceschopné. Navíc lze předpokládat rychlý nárůst všech ukazatelů výnosu i kvality cukrovky, o čemž svědčí trendy výnosu a cukernatostí v posledních letech.
Náklady na pěstování cukrovky a cena za řepu - vývoj nákladů na pěstování cukrovky má mírně vzestupnou tendenci. Průměrné náklady v roce 1999 jsou kalkulovány na 39 tis. Kč/ha. Cena řepy je odvozena z průměrné ceny volně loženého cukru v cukrovarech za období 1/2 - 1 rok. Pěstitelé se podílejí na exportu cukru tím, že cukrovka vyrobená nad úroveň kontraktu je zaplacena cenou odvozenou ze světové ceny cukru (dnes cca 400 Kč/t/ 16 %). Z důvodu špatného odbytu cukru váží některé společnosti cenu za řepu také na podíl prodaného cukru na domácím trhu a na přeskladnění cukru, což je diskriminace. Realizační cena 800 až 900 Kč/t/ 16 % je nízká a činí 50 % ceny řepy kvóty A v zemích EU. Pozitivním jevem bylo udržení relativně příznivých cen cukru na domácím trhu na úrovni 14,72 Kč/kg cukru krystal v 1kg balení u výrobce. Přesto i tato cena je nižší, než průměrná cena cukru před 4 lety. Ukázalo se, že hlavním problémem sektoru je nízký prodej cukru domácích výrobců na domácím i zahranič-ním trhu a nadměrné dovozy.
Tržní řád - v rámci přibližování k EU vypracoval ČMCS ve spolupráci s MZe a svazy pěstitelů cukrovky návrh tržního pořádku pro cukr a cukrovku, který by měl vstoupit v platnost v roce 2000. Předpokládaná výše domácí spotřeby cukru je 400 tis. t cukru, předpokládaná výše kvóty A = 380 tis. t, B = 95 tis. t. Návrh obsahuje principy Tržního řádu států EU - regulaci produkce (kvóty), regulaci cen (minimální ceny cukru a cukrovky), systém podpory exportu cukru, formulaci vztahů a nákupních podmínek mezi svazy pěstitelů a zpracovateli (branžovní smlouva).
Adresa autora
Ing. Jiří Krouský, CSc. | |
Svaz pěstitelů cukrovky Čech | tel. a fax: 0326/ 988 186 |
294 46 Semčice | - |
Tab. č. 1: Výsledky pěstování cukrovky v minulých letech a obchod s cukrem v České republice
- | 89/90 | 90/91 | 91/92 | 92/93 | 93/94 | 94/95 | 95/96 | 96/97 | 97/98 | 98/99 | 99/00 | Průměr 10let1989/90 - 1998/99 |
Sklizňová plocha cukrovky v tis. ha | 126,6 | 118,1 | 118,8 | 124,1 | 106,7 | 91,1 | 93,1 | 103,7 | 95,6 | 81,4 | 59 | 101,7 |
Výnos cukrovky t/ha | 35,5 | 34,01 | 33,73 | 31,2 | 40,37 | 35,57 | 39,86 | 41,63 | 41,07 | 44,88 | 45,00* | 38,44 |
Cukernatost % | 14,75 | 16,33 | 17,54 | 17,50 | 17,10 | 15,46 | 15,77 | 17,0 | 16,5 | 15,83 | 17,5* | 16,48 |
Výnos bílého cukru v t/ha | 4,48 | 4,57 | 4,80 | 4,39 | 5,39 | 4,16 | 4,97 | 5,92 | 5,66 | 5,74 | 6,40* | 5,13 |
Produkce cukru v tis. t | 567 | 540 | 570,9 | 544,7 | 575,5 | 379 | 460 | 615 | 541 | 467,2 | 380* | 512,7 |
Vývoz cukru v tis. t | 105,9 | 60 | 136,1 | 70,1 | 155 | 49,8 | 30,4 | 132,3 | 77,8 | 32,1 1 | - | 84,9 |
Dovoz cukru v tis. t | 47 | 0 | 23,3 | 1,1 | 0,7 | 28,9 | 25 | 8,9 | 17,4 | 54,1 1 | - | 20,6 |
Saldo | +58,5 | +60 | +122,8 | +69 | +154,3 | +20,5 | +5,4 | +123,4 | +60,4 | -22 ,0 1 | - | + 64,3 |
* Odhad
1 od 1.10.98 do 3.9.99
Pozn. : Obchod s cukrem je uveden za hospodářské roky (od 1.10. do 30.9. následujícího roku)
Tab.č.2: Průměrné roční ceny cukrovky a cukru u výrobce a u spotřebitele v letech 1991-1999
- | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 |
Cukrovka Kč/t | 874 | 843 | 810 | 683 | 852 | 930 | 848 | 795 | 850* |
Cukr krystal u výrobce Kč/ kg | 11,64 | 12,45 | 12,45 | 12,21 | 15,61 | 15,45 | 11,94 | 13,85 | 14,72 |
Cukr krystal u spotřebitele Kč/t | 14,12 | 15,14 | 16,29 | 15,91 | 21,19 | 21,79 | 16,19 | 18,18 | 19,17 |
* Odhad
Tab.č. 3: Plocha cukrovky (tis. ha)
- | 1989/90 | 1995/96 | 1996/97 | 1997/98 | 1998/99 | 1999/00 | (%)1999/ 001989/ 90 |
Průměr zemí EU | 1 840 | 2 070 | 2 021 | 2 028 | 1 984 | 1 961 | 106,6 |
Česká republika | 127 | 94 | 103,7 | 95,3 | 81,4 | 59 | 46,5 |
Maďarsko | 109 | 123 | 110 | 94 | 79,2 | 64 | 58,7 |
Polsko | 425 | 376 | 450 | 419 | 380 | 360 | 84,7 |
Slovensko | 54 | 33 | 42 | 46 | 35,1 | 35,6 | 65,9 |
Tab.č. 4 Produkce bílého cukru (tis.t)
- | 1989/90 | 1995/96 | 1996/97 | 1997/98 | 1998/99 | 1999/00 | (%)1999/001989/90 |
Průměr zemí EU | 14041 | 15539 | 16427 | 17428 | 16074 | 17458 | 124,3 |
Česká republika | 567 | 460 | 615 | 541 | 467 | 380 | 67 |
Maďarsko | 531 | 484 | 562 | 479 | 436 | 400 | 75,3 |
Polsko | 1895 | 1580 | 2300 | 2086 | 2091 | 1800 | 95 |
Slovensko | 113 | 158 | 229 | 220 | 149 | 180 | 159 |
Tab.č. 5 Výnos bílého cukru t/ha
- | 1989/90 | 1995/96 | 1996/97 | 1997/98 | 1998/99 | 1999/00 | (%)1999/00 | (%)1999/001989/90 |
Průměr zemí EU | 7,63 | 7,51 | 8,13 | 8,59 | 8,10 | 8,9 | 100 | 116,6 |
Česká republika | 4,48 | 4,88 | 5,92 | 5,67 | 5,74 | 6,4 | 71,9 | 142,8 |
Maďarsko | 4,87 | 3,92 | 5,08 | 5,09 | 5,51 | 6,25 | 70,2 | 128,3 |
Polsko | 4,46 | 4,20 | 5,11 | 4,98 | 5,50 | 5 | 56,2 | 112 |
Slovensko | 2,09 | 4,68 | 5,42 | 4,74 | 4,23 | 5,06 | 56,8 | 242 |
Sborník z konference “Řepařství 2000” pořádané Katedrou rostlinné výroby AF ČZU v Praze 23.2.2000
Další články v kategorii Zemědělství
- Oceňovaná farma v Milošovicích chce vybudovat nový chlév, bourárnu a obchod (26.05.2024)
- S Janem Štechmüllerem o ekologickém chovu ovcí a masného skotu i dobrovolnictví v Angole (24.05.2024)
- Skot si na bezdrátovou pastvu rychle zvykne (24.05.2024)
- Mobilní slunečníky na pastvinách (24.05.2024)
- Zemědělská výstava v Kroměříži ukáže hospodářská zvířata i skokové soutěže koní (23.05.2024)
- Skot zabavený na Jablonecku kvůli týrání stát neprodal, nenašel se zájemce (23.05.2024)
- Snížení emisí v zemědělství vyžaduje masivní investice, upozorňuje Světová banka (23.05.2024)
- Kombajny na českých polích: Stalinovy kolosy vystřídali moderní žací obři (23.05.2024)
- ASZ ČR posiluje spolupráci s Libereckým krajem (22.05.2024)
- Zemědělcům vadí například Green Deal, nízké ceny, daně, dovozy či byrokracie (22.05.2024)