OLEJNINY - 28.4.1998

PARADOXNÍ TRH S REPKOU V CR

Prestože se v minulém roce statisticky vyrobilo 560,5 tis. t repky a 25 tis. t slunecnice, toto množství nestacilo. MILO Olomouc v dubnu zastavilo pro nedostatek suroviny zpracování a u SETUZA Ústí n.L. odstávku ocekáváme pocátkem cervna. Zpracovny bionafty a lisovny shání surovinu. Stejne tak i exportéri. Obchod poptávkuje oleje i margariny.

Plnou potravinovou bezpecnost (16 kg rostlinných tuku a oleju na osobu a rok, 10,3 mil.obyvatel) zajištuje produkce 165 tis.t oleju, to je ekvivalent 412 tis.t semen. Spíše méne, protože v margariny mají "tucnost" asi 80 %. Produkce je ale kolem 600 tis.t repky a slunecnice. Letos min. 700 tis.t. Mimo to se znacné objemy oleju dováží: na vývoz 36,2 tis.t hlavne repkového oleje se v roce 1996 dovezlo 74,3 tis.t. Predevším oleje sojového a palmového. To s mírnými zmenami platí i nyní.

Rozpor v produkci a spotrebe je dán:

- vysokými objemy exportu surových oleju z repky hlavne do Polska a margarinu predevším do SR, které se vyplácí pro znacný diferenciál výrobní ceny oleju (cca 15,00 - 16,50 Kc/kg) a jejich ceny exportní (cca 17,60 - 22,30 Kc/kg)

- mimorádne vysokou zpracovatelskou kapacitou na bionaftu (cca 60 tis.t MERO, to je asi 170 tis.t semen). Profit je v prípade produkce bionafty druhé generace díky vratce spotrební dane a DPH (5 % místo 22% )

- vysokými vývozy semen. V roce 1997 u repky 93,3 tis.t (dovoz 0,3 tis.t), slunecnice 11,3 tis.t (dovoz 12,7 tis.t). Vývoz repky zajištuje vysoký diferenciál mezi nákupní cenou od výrobce (cena farmárská) a cenou bursovní. Napríklad v zárí 1997 byla farmárská cena v CR 6 473 Kc/t, u zpracovatelu CR 7 000 - 7 500 Kc/t, zatímco cena burzy v SRN kolísala od cca 8 150 Kc do asi 8 650 Kc/t. Na komoditní burze Brno se ale ješte 14.10.1998 poptávala repka za 7 250 Kc/t v parite A. K 25.3.- 7.4.1998 je ale již repka v Brne poptávána za 8 700 Kc/t (parita A), v SRN i v Paríži (15.4.) na burzách ale již za asi 10 420 - 10 790 Kc/t v Kanade za 9 760 Kc/t. Tyto paradoxy jsou vyvolány trvalou deformací trhu s olejninami. Ten je ke škode pestitele i spotrebitele deformován neautomatickými vývozními licencemi, nesmyslným clem na dovoz semene repky (CR má trvale nejlevnejší repku v Evrope, ale jedny z nejdražších oleju a margarinu) a vývozními ci dovozními cly pri zahranicním obchodu s tukovými výrobky.

Na paradoxy ukazuje i porovnání exportní výhodnosti s pšenicí tab.1.

Tab. 1: Ceny repky a pšenice v CR a v SRN

Období Farmárská Cena burzy (Kc/t) Rozdíl cen burzy

cena (Kc/t) Repka Pšenice potr. Hamb.-Brno(Kc/t)

Brno Hamburk Brno Hamburk Repka Pšenice

ríjen 1997 6579 7250 8830 4330 5380 2251 1050

únor 1998 7150 8000 10790 4200 4850 2790 650

Pokud uvažuji s náklady na manipulaci, dopravu, pojištení, poplatky ve výši cca 1 000 Kc/t repky ci pšenice pri exportu, je nyní úvaha o vývozu pšenice bezpredmetná. Ne tak v ríjnu 1997. Také u pšenice (a situace se opakuje i letos) jsou vývozní omezení cestou k poškození zemedelcu, aniž by toto melo pozitivní efekt na spotrebitele. Na znacné výhodnosti vývozu repky rozhodne neprofituje zemedelec, ani spotrebitel. Je otázka, jak mohou príslušné licencní orgány zduvodnit neliberální repkový trh, protože soucasný stav vyvolává radu nepríjemných otázek.