OLEJNINY NA SEVERNÍ MORAVĚ V ROCE 2001

12.12.2001 | Odborné konference

Ing. Jiří HAVEL, CSc.

OSEVA PRO s.r.o., Výzkumný ústav olejnin Opava

Osevní plocha ozimé řepky v průběhu posledních deseti let vzrostla v rámci České republiky zhruba trojnásobně až na současných 320 - 350 000 ha. Takovýto nárůst se nedá porovnat s žádnou jinou plodinou pěstovanou v České republice. V některých lokalitách severní Moravy se pěstuje až okolo 20% řepky v osevním postupu. Vysoká koncentrace řepky se ale začíná negativně projevovat na úrovni agrotechniky a celkovém stavu porostů. V roce 2001 se problémy plynoucí z koncentrace řepky ještě umocnily nepříznivým průběhem počasí. V Čechách byla sklizeň ozimé řepky rekordní, na Moravě došlo v letošním roce k výraznému poklesu výnosů. Nejcitelněji byl postižen severní okraj Moravy, kde nepříznivé počasí v době dozrávání trvalo nejdéle.

Stav porostů před sklizní byl poplatný současnému vývoji v pěstování ozimé řepky. V poslední době stále narůstá infekční tlak chorob a škůdců a dříve méně rozšíření patogenní činitelé se stávají vážným problémem. Je obecně známo, že je nutno paušálně ošetřovat proti stonkovým krytonoscům, začíná nabývat na významu ošetření proti šešulovým škůdcům, dřepčíkům a krytonosci zelnému. Většina chorob vyskytujících se na řepce je polyfágních, jsou proto schopny napadat i jiné mezihostitele, nejenom řepku. V současné době proto existuje již tak silný infekční tlak, že se napadení chorobami výrazně projevuje i u porostů, které jsou proti houbovým chorobám ošetřovány dle stávajících doporučení. Konkrétně se jedná o to, že se výrazně zvyšuje podíl listových a stonkových chorob. V letošním roce byly vhodné podmínky pro infekci, to se projevilo ve zvýšeném výskytu těchto chorob. Velké škody dále způsobily na severní Moravě intenzívní deště v době dozrávání. Porosty vlivem dešťů a větru polehly, na mnoha místech byly silně poškozeny krupobitím. Bylo zaznamenáno velmi silné napadení rostlin černěmi, sklizená semena byla silně porostlá.

U mnoha porostů se objevuje pozdní poškození stonků, u kterého zatím nebyla zjištěna přesná příčina. U porostů ošetřených v době květu byly na začátku zrání stonky ještě relativně zdravé a přesto větší část rostlin v době zrání více nebo méně nouzově dozrávala. To má negativní dopad jak na výnos semene, tak na olejnatost.

Lze konstatovat, že v porovnání s předchozími léty se na podzim 2001 zvýšil podíl méně vyhovujících až vyloženě špatných porostů. Velké množství porostů je mezerovitých, nevyrovnaných, na utuženějších místech (úvratě, koleje) rostliny místy zcela chybí. Často se vyskytuje poškození slimáky v různém rozsahu. Ve zvýšeném rozsahu se také objevují porosty velmi slabé, které neskýtají záruku dobrého přezimování. Příčin současného neutěšeného stavu nově založených porostů řepky je více a působí ve vzájemné součinnosti. Hlavní zdroj komplikací je nedodržování agrotechnických zásad a technologické kázně. V průběhu posledního desetiletí došlo k výraznému snížení počtu lidí pracujících v zemědělství a tento úbytek byl jen částečně kompenzován zavedením moderní, výkonnější mechanizace. Je jasné, že už toto velmi ztěžuje dodržování agrotechnických zásad a lhůt. V tomto roce se také opozdila sklizeň předplodin, což výrazně zkrátilo čas na předseťovou přípravu. Pokud se to ještě umocní méně příznivým průběhem počasí v době setí a vzcházení, jako to nastalo v letošním roce, problémy se znásobí. Pak je úspěchem, že je příslušná práce vůbec provedena bez ohledu na agrotechnickou lhůtu. Kvalita předseťové přípravy tím nutně utrpěla, pozemky byly hrudovité a seťové lůžko nekvalitní.

Kombinace uvedených nepříznivých okolností způsobila, že výrazně více pěstitelů se uchýlilo k použití nějaké varianty minimalizační technologie zakládání porostů. U ozimé řepky je ale známo, že není příliš vhodná pro použití minimalizačních technologií, protože se seje mělce a v ročním období, kdy se zvýšenou měrou vyskytují přísušky s vysokými teplotami, anebo naopak problémy z nadbytku srážek. Minimalizační technologie je spíše vhodná pro obiloviny, které se sejí hlouběji. Plně se to projevilo i v letošním roce, kdy se předplodina sklízela zamokra. Na pozemcích byly vytvořeny koleje vlivem přejezdů sklizňové techniky a ani provedená podmítka na tomto nepříznivém stavu mnoho nezměnila. Na těchto místech pak při přípravě minimalizační technologií vznikly pásy tvrdých, obtížně rozpracovatelných hrud, ve kterých řepka velmi těžce vzcházela. Výsledkem jsou mezerovité, nezapojené porosty, plné ohnisek špatně vzešlých rostlin po kolejích v předplodině a na utužených úvratích. Na pozemcích založených touto technologií se ve zvýšené míře vyskytovali slimáčci. V době vzcházení porostů, kdy je řepka na poškození nejcitlivější, přišly tak vydatné srážky, že bylo prakticky vyloučeno porost ošetřit. Navíc bylo zjištěno, že se na postižených pozemcích vyskytují převážně mladí slimáčci, kteří jsou schopni řepku intenzívně poškodit, ale granule moluskocidů nekonzumují. Ve zvýšené míře se také vyskytl slimáček hladký (Deroceras laeve). Jde o velmi malého tmavohnědě zbarveného slimáčka, který je pro vzcházející porosty velmi nebezpečný. Tento slimáček je tak malý, že prakticky nevylézá na povrch půdy a je schopen zlikvidovat vzcházející řepku dříve, než se klíček dostane na povrch půdy. V takto postižených porostech vznikají holá místa, kde rostliny vůbec nevzejdou. Granulované moluskocidy na něj neúčinkují, postřiky proti slimákům do řepky nejsou žádné registrovány. Pro tyto účely by bylo potřeba registrovat nějaký podobný přípravek jako Mesurol 50 WP, který se již nevyrábí.

Na některých lokalitách se objevilo specifické poškození porostů výdrolem. Na místech, kam z kombajnů vypadávala zadinovitá semena, docházelo k vzcházení výdrolu obilovin v takové míře, že i když byl graminicidem ošetřen relativně včas, přesto stačil v místech nejhustěji vzešlých rostlin řepku potlačit. Tím vznikla holá místa a pruhy plné odumírajících rostlin výdrolu. Dalším problémem je nedostatečný účinek herbicidů na silně hrudovitých místech. Porosty jsou místy silně zapleveleny kobercovýni plevely - hluchavkami, zemědýmem, ptačincem.

Jarní olejniny byly také netypickým průběhem počasí postiženy. U máku byl zaznamenán nálet žlabatky stonkové a krytonosce kořenového. Postižené rostliny měly žírem poškozený kořenový krček, snadno se lámaly a vyvracely, u mladých rostlin docházelo k úhynu. Po odkvětu vlivem nadbytku srážek máku na těžkých půdách uhnívaly kořeny. Takto postižené porosty nouzově dozrály již na začátku srpna a poskytly jen nízký výnos nekvalitního semene. Silné deště také podporovaly pozdní zaplevelení porostů. Deštivé počasí v červenci a září mělo negativní vliv i na hořčici bílou. Některé porosty se nepodařilo sklidit vůbec, z jiných jsou semena tak poškozená šedosemenností, že jsou prakticky nepoužitelná. Deštivé počasí v září komplikovalo také posklizňovou úpravu a skladování, protože semena snadno plesnivěla, nebo byla napadána roztoči.