Opatření proti BSE mají význam

Přestože výskytů BSE obecně ubývá a když, tak jde o sporadické případy, není zřejmě na místě uvažovat o razantním zmírnění opatření proti šíření této zákeřné nemoci. Každopádně vždy při případném výskytu BSE Státní veterinární správa ČR postupuje striktně v souladu s veterinární legislativou Evropských společenství, která platí pro všechny členské státy (Nařízení Rady a Parlamentu č. 999/2001 v platném znění).

Dále zajisté opodstatněný zákaz používání masokostních mouček pro výživu hospodářských zvířat. Má to smysl zejména proto, aby se ani nedopatřením moučka nedostala do krmné směsi pro skot, popřípadě pro další přežvýkavce. Pro jistotu se také i nadále na jatkách odstraňuje tzv. SRM – specifikovaný rizikový materiál (mozek, mícha, uzliny, část střeva). Na druhou stranu o zvýšení věku pro povinné vyšetřování na nemoc šílených krav ze 30 měsíců na 48 měsíců lze za splnění daných podmínek uvažovat.

Přes určitý klid stále Státní veterinární správa ČR s případným sporadickým pozitivním případem počítá. Po více než roce se objevil případ na Slovensku. U nás například v uplynulých dnech po roce a půl, na Semilsku. Šlo o krávu 66 měsíců starou, normálně poraženou, u které byly po opakovaném vyšetření prokázány změny mozkové tkáně potvrzující bovinní spongiformní encefalopatii.

Ukazuje se tedy, že v pozornosti věnované již pomalu pozapomenuté BSE nemůžeme polevit. To znamená dodržovat přísně zákazy zkrmování masokostních mouček, a také i vyšetřovat mozkovou tkáň porážených dobytčat a z preventivních důvodů odstraňovat zejména potenciálně nebezpečný mozek, míchu, uzliny a kus střeva ode všech poražených kusů. Nicméně zákazníci řeznictví si mohou být jisti, že se právě proto do tržní sítě nemůže dostat nic závadného.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR