Opatrný optimista doufá ve velkou EU včetně Ukrajiny

LN 16.12.1999

Opatrný optimista doufá ve velkou EU vcetne Ukrajiny

Jednou, v budoucnosti, by hranice Evropská unie mohly být totožné s hranicemi evropského kontinentu. Ríká to ministr zahranicí Jan Kavan.

LN: Myslíte si o sobe, že jste optimista?

Vždy jsem popisoval sám sebe jako opatrného optimistu.

LN: A kdy podle vás zacíná optimismus prerustat v naivitu nebo ve zkreslování skutecnosti?

Mohu to dokumentovat u svého resortu. Príkladem zkreslování je nekolik let stará predstava, že díky vysokému stupni naší civilizace jsme tak dobrí, vlastne naprosto nejlepší, že se nemusíme nijak zvlášt pripravovat na vstup do Evropské unie a že nás tam vezmou sami. Za to nyní platíme cenu. Príkladem prehnaného optimismu jsou pro me prohlášení bývalého kanclére Kohla nebo prezidenta Chiraca, že Evropská unie se rozšírí v roce 2000. Mým prístupem tedy je "opatrný optimismus": predstava, že Ceská republika vstoupí do unie v roce 2003, je velmi optimistická, ale stále ješte realistická.

LN: Mluvíte o "opatrném optimismu". Dokázal byste si tedy predstavit, že se ceský vstup do unie se zdrží?

Jiste. Na strane Bruselu nemusí nutne dojít ke zdržení, nebot existuje politická vule se dohodnout o institucionálních reformách, které jsou podmínkou rozšírení unie. Tento muj optimismus vychází z mých castých styku s ministry zahranicních vecí EU. Z historie unie nicméne víme, že se ne vždy dohodli v termínech, které si naplánovali (i když se nakonec vždy dohodli). Mnoho vecí také muže zpomalit ratifikacní proces, kdy budou muset rozšírení unie schválit parlamenty jednotlivých clenských státu. Co je ale duležité spousta vecí se muže zdržet na naší strane. Obcas slyším od novináru a politiku, že klícové je politické rozhodnutí Evropské unie. Nechci to podcenovat. Myslím ale, že politické ovzduší (které je dnes pro nás velmi dobré) bude hrát jen jistou roli. A pokud se nám nepodarí splnit konkrétní a nárocná technická kritéria vstupu, promítnout tyto duležité reformy do života, tak se pres veškerou politickou vuli náš vstup do unie odloží. Muj opatrný optimismus se však váže k signálum, které nyní máme od všech parlamentních stran vcetne komunistu: všichni vyjádrili pripravenost pomoci prosadit pomerne rychle zákony, které s naším vstupem do EU souvisí. V lednu se ukáže, jestli tomu tak skutecne je.

Obrat k Rakousku

LN: Jak se bude v procesu schvalování našeho vstupu do EU chovat Rakousko? Mnoho rakouských obcanu odmítá rozšírení EU a populista Haider, který proti rozšírení vystupuje, zabodoval v posledních volbách...

Spekulujete. Pan Haider není dosud ani v rakouské vláde. Jeho strana nemá vetšinu v parlamentu. On navíc od rakouských voleb svou protievropskou rétoriku znacne zmírnil. V poslední dobe se nechal slyšet, že podporuje i rozšírení unie na východ i když pozdeji.

LN: Rakousko se ale nedávno snažilo blokovat naše jednání v Bruselu. Nemyslíte, že jak ríkali pozorovatelé to byl práve "odraz" problému Haider v rakouské politice?

Ano díky Rakousku jsme meli jisté zdržení v kapitolách doprava a energetika. Vnímám to a jednal jsem o tom se svým kolegou panem Schüsselem. Jednání mne ale opet naplnilo "opatrným optimismem", že Rakousko nebude zbytecne onen proces zdržovat. Jsem si vedom jak nálad jisté cásti rakouského obyvatelstva, tak i nekterých argumentu, které znejí v politice predevším na úrovni zemských snemu. Ty se ovšem týkají predevším dvou témat jaderné elektrárny a Benešových dekretu. Co se Benešových dekretu týce všichni predstavitelé EU mne ujistili, že neprichází v úvahu, aby by byl náš vstup do EU jakkoli vázán na otázky minulosti jako jsou Benešovy dekrety. S Rakouskem jsme se nicméne dohodli, že dojde k jednání na úrovni expertu, právníku a historiku tak jak to kdysi probehlo na zacátku našeho dlouhého a úspešného jednání s Nemeckem.

LN: Chcete ríci, že by tento proces jednání s Rakouskem zakoncila jakási obdoba ceskonemecké deklarace prijatá parlamentem?

Nemyslím, že je treba takový proces zakoncovat deklarací tohoto typu. Muže být zakoncen nejakou jinou, méne okázalou formou. Tyto úvahy jsou ovšem predcasné. Hlavní nyní je zahájit jednání. A pokud vím, ta dosud neprobehla kvuli nižší ochote rakouských historiku.

LN: A jaderné elektrárny ?

V poslední dobe se Rakousko vyjadruje k jaderné elektrárne Temelínu znacne konstruktivneji než v minulosti. V Rakousku vytipovali elektrárny, které neodpovídají evropským standardum. To se ovšem netýká žádné elektrárny na území Ceska. A my jsme ujistili, že Temelín bude spušten jen tehdy, budou-li jeho standardy odpovídat prísným kritériím, které jsou bežné v EU.

LN: Ceská strana žádá o prechodné období, po než by cizinci nemohli v Cesku kupovat zemedelskou pudu. Pro unii to není zcela prijatelné. Myslíte, že se vám takové prechodné období podarí prosadit?

Žádáme o nekolik prechodných období v ruzných kapitolách. Nikde nežádáme o prechodné období, aniž bychom byli hluboce presvedceni, že jsme schopni jej podporit argumenty, doložit a vyjednat. Pokud jde o nákup zemedelské pudy: je zde obrovský rozdíl mezi cenami u nás a v EU. Jsem presvedcen, že jisté prechodné období lze vyjednat. Toto opatrení požaduje i Polsko a Madarsko.

LN: Váš predchudce v úrade vicepremiéra Egon Lánský otevrene rekl, že námi požadované prechodné období "vymeníme" za prechodné omezení práva ceských obcanu pracovat v jiných zemích Evropské unie...

Znám argumenty, které lze slyšet v nekterých zemích EU na politické úrovni a v tisku. Zvlášte v Rakousku a v Nemecku se hovorí o obavách z levné pracovní síly kandidátských zemí, vcetne Ceské republiky. Osobne se domnívám, že tato obava je prehnaná a nebere v úvahu pomerne malou pohyblivost ceské pracovní síly (kterou lze statisticky doložit). Presto vnímám, že EU bude s nejvetší pravdepodobností chtít prechodné období na volný pohyb osob.

LN: Bude tedy nakonec výmena jednoho prechodného období za druhé?

To je otázka jednání. Závery v otázce možnosti ceských obcanu pracovat volne v jiných zemích EU, tedy prípadné prechodné období ve volném pohybu osob vytvorí jistou atmosféru: ta muže ovlivnovat všechna jednání o dalších složitých kapitolách. To je vše, co k tomu, mohu a chci ríci.

S Polskem i Madarskem si také konkurujeme

LN: Umíte si predstavit, že by se do Evropské unie v první vlne nedostalo Polsko?

Nedovedu si to predstavit. Ci jen s velkými obtížemi.

LN: Dovedete si pak predstavit, že by Ceská republika cekala se svým vstupem do EU na Polsko?

Ceská republika nebude cekat na nikoho. Již dríve jsem napríklad rekl, že ceská strana má zájem na tom, aby se Slovensko stalo co nejdríve clenem EU. Ale to neznamená, že bychom kvuli tomuto nezpochybnitelnému zájmu chteli cekat. Podporujeme princip, který Evropská unie nazývá diferencování. Tedy, že každá zeme je vlastne lodí, regatou na závodech kdy cílem je vstup do EU. A my nemužeme ovlivnovat rychlost každé lodi úvahami, že jedna lod zastaví a pocká na nejakou jinou.

LN: Jak silná je v tomto prípade spolupráce mezi Ceskem, Polskem a Madarskem pri našich jednáních o vstupu do EU?

Je hluboká a je zde politická vule z ceské strany i z ostatních zemí ji dále prohlubovat. Tri jmenované zeme spolupracují v otázce rozšírení EU na ruzných úrovních vcetne vyjednavacu, odboru ministerstev zahranicních vecí a samozrejme také vlád. A tuto spolupráci lze rozšírit i na Slovensko.

Svým zpusobem si ovšem konkurujeme, i když zduraznuji nejde o konské dostihy. Jakkoli se nesnažíme, aby lode byly na jedné cáre nemužeme vyloucit, že do unie vstoupí celá skupina Polsko, Madarsko a CR. Když se podíváte na mapu, bylo by to v našem zájmu. Vaši otázku jsem ale vnímal jako otázku významu Polska pro EU. Polsko je zeme, kterou asi budou asi pozorovat nejpecliveji: fakt strategického významu Polska nelze zpochybnit.

LN: Ceská orientace na NATO a Evropskou unii je jiste nezpochybnitelná. Vy se ovšem snažíte rozvíjet styky i mimo tento prostornapríklad s Ukrajinou. Darí se vám sladit oba tyto smery?

Vstup do Evropské unie je prioritou císlo 1. A orientace na euroatlantické struktury je skutecne nezpochybnitelná. Nekterí mí predchudci ale meli tendenci zapomínat obcas na svet mimo tyto struktury i mimo Evropu, kde melo bývalé Ceskoslovensko dlouho tradicní styky a relativne dobrý zvuk: napríklad v podnikatelských kruzích. Soucasná zahranicní politika tuto chybu napravuje tím, že se ony styky pokouší obnovit. Samozrejme naše nejvetší zájmy jsou obchodní ale nemužete je oddelovat od politických a kulturních styku.

Co se týce Ukrajiny vztah s Ukrajinu je pro nás duležitý: jde o oblast, která je v citlivém postavení mezi Ruskou federací a strední Evropou. Její vláda je dnes v této oblasti nejproevropštejší. A já doufám, že jednou budou hranice EU totožné s geografickými hranicemi evropského kontinentu. Konec koncu mimorádný význam vztahum s Ukrajinou venuje i Evropská unie a NATO.

K Zieleniecovi se ješte vyjádrím

LN: Už jste našel nejakou smlouvu, která by dokazovala, že bývalý ministr zahranicí Josef Zieleniec jak prohlásil premiér Zeman uplácel novináre?

Odpovím, jak už jsem rekl, že se k celé záležitosti chci souhrnne vyjádrit na konci roku.

LN: V léte jste rekl, že se k tomu vyjádríte na zacátku zárí. Nereknete zase v lednu, že se k tomu vyjádríte treba až v breznu?

To datum tak nebylo. Dohodli jsme se s panem premiérem, že mu své poznatky sdelím na zacátku zárí. Sešel jsem se s ním a peclive ho informoval. Dohodli jsme se tenkrát, že je treba v šetrení pokracovat. Nerekl jsem tehdy, kdy ho ukoncím. Teprve nedávno jsem pak rekl, že chci celou záležitosti ukoncit pred koncem roku a to jakýmkoli zpusobem, protože se chci nyní soustredit plne jen na zahranicní politiku.

LN: S omluvou prezidenta Havla za premiérovy a vaše výroky ohledne Josefa Zieleniece tedy nesouhlasíte?

Mne ta omluva pana prezidenta nesmírne prekvapila. Vždy jsem žil v presvedcení, že omluvit se za nekoho je možné v prípade, že dotycný s tím souhlasí nebo k omluve sám nekoho poverí. Bylo ale prekvapivé omluvit se za nekoho, aniž by o tom byl informován: a pan prezident mel možnost mne i premiéra i informovat, protože jsme byli na Hrade (já jsem tam cekal témer hodinu). Bude se pan prezident omlouvat napríklad Václavu Klausovi za to, že Josef Zieleniec obvinil ODS v souvislosti s tajným kontem ve Švýcarsku a pak neprinesl dukazy? Nakonec Josefa Zieleniece pan prezident jmenoval do jeho funkce: a tak byl za nej v logice jeho omluvy odpovedný.

Michal Musil, Miroslav Honsu