Ošetření hnoje může redukovat hladinu antibiotik
08.02.2008 | ÚZPI
Na univerzitě v Colorado zjišťovali vliv úpravy hnoje na hladinu antibiotik a genů pro rezistenci vůči antibiotikům.
Výzkumníci na celém světě zjistili přítomnost antibiotik a dalších léčiv v povrchových vodách a náplavách, městské odpadní vodě, lagunách pro vyhnívání živočišného hnoje a v podzemních vodách.
Na státní univerzitě v Colorado provedli studii pro zjištění, do jaké míry se podílejí živočišné odpady na šíření antibiotik a genů pro rezistenci vůči antibiotikům a do jaké míry v tomto smyslu působí správná manipulace s hnojem. V prvním pokuse byl koňský hnůj injikován antibiotiky - chlortetracyklinem, tylosinem a monensinem a srovnáván s neupraveným hnojem za účelem zjištění reakce genů pro rezistenci vůči antibiotikům v neadaptovaném hnoji. Ve velkoplošném pokuse byl během doby monitorován hnůj dojnic a vykrmovaného skotu z fídlotů, již adaptovaný vůči antibiotikům.
Pokusný hnůj procházel po dobu 6 měsíců vysoce intenzivním ošetřením (HIM) – byla přidána nať a vojtěška, hnůj byl zalit vodou a přeházen, nebo byl jen zalit vodou a přeházen (LIM – málo intenzivní ošetření). Navíc byly monitorovány dva typy genů rezistentních vůči tetracyklinu – tet (W) a tet (O).
V pilotní studii se antibiotika chlortetracyklin, tylosin a monensin mnohem rychleji ztratily v HIM hnoji než v LIM hnoji.
Hnůj z fídlotů měl na počátku vyšší koncentraci některých tetracyklinových antibiotik než hnůj od dojnic. Po 4 měsících ošetřování se významně snížil tet (W) a tet (O) ve hnoji dojnic; pro podobnou redukci rezistentních genů ve hnoji z fídlotů byly potřebné ještě další dva měsíce.
Výsledky ukázaly, že HIM je při stoupajícím zatížení antibiotiky účinnější než LIM, ale intenzita ošetření není významný faktor při redukci hladiny rezistentních genů. Délka ošetření je hlavním faktorem pro redukci jak hladiny antibiotik, tak rezistentních genů. U hnoje s počáteční vysokou hladinou antibiotik je nutné ošetřování hnoje minimálně po dobu 6 měsíců, aby se hladina antibiotik a rezistentních genů významně snížila.
Vědci z univerzity v Colorado pokračují ve výzkumu v této oblasti a zkoušejí různé postupy úpravy hnoje. Hledají nejlepší postup ošetření hnoje, které sníží vliv živočišných odpadů na šíření rezistentních genů.
Další články v kategorii Zemědělství
- EU pozastavila na rok dovozní cla na hnojiva, netýká se to Ruska a Běloruska (22.05.2026)
- Prezident Agrární komory Doležal obhájil na volebním sněmu v Olomouci funkci (22.05.2026)
- Válka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl (22.05.2026)
- Nová Řada 5: univerzální pracovní traktor pro každodenní provoz (22.05.2026)
- Zemědělský fond spouští příjem hlášení škod u ovocnářů po jarních mrazech (22.05.2026)
- Setkání chovatelů plemene limousine ve Vilémovicích (22.05.2026)
- Samosběry jahod u Olomouce se blíží. Pěstitelé lákají na zajímavé odrůdy (21.05.2026)
- Šéf Agrární komory: Zemědělství je v krizi, měla by o tom jednat vláda (21.05.2026)
- Eurostat: Počet včelstev na farmách v EU byl v roce 2023 rekordní, v Česku klesl (21.05.2026)
- Ministr Šebestyán: Mrazy závažně poškodily sady, příští týden eurokomisaři moji písemnou žádost osobně zopakuji (21.05.2026)

Tweet



