OVOCE - Situační a výhledová zpráva - listopad 2000

Souhrn

Sezóna 1999/2000 se vyznačovala mimořádně velkou poptávkou po moštových jablkách, což způsobila nízká zásoba jablečných koncentrátů a nízká nabídka suroviny z předchozí sezóny. Celkem tak bylo v této sezóně vykoupeno pro zpracování kolem 120 tis. t jablek za velmi příznivé cenové relace. Zvýšila se i celková produkce ovocných výrobků, která jen v podnicích v rámci ZS KOLI vzrostla o 44 % oproti minulému roku. Výrazně se zvyšuje zájem zpracovatelských podniků i mimo rámec ZS KOLI o výrobu jablečných koncentrátů, dření a moštů.

Celková výměra ovocných sadů (tzn. extenzivních a intenzivních) v ČR každoročně mírně klesá a v roce 2000 dosahuje podle ČSÚ celkem 49 187 ha. Z uvedené plochy představují intenzivní sady 18 349 ha, ve kterých se produkuje především tržní ovoce. Pro marketingový rok 1999/2000 bylo v ČR celkem sklizeno 400,5 tis. t ovoce, tj. pokles oproti minulé sezóně o 3 % (z toho 264 tis. t jablek). Produkce ovoce intenzivních sadů se zvýšila v průměru o 19 % na objem 174,5 tis. t (z toho 142,6 tis. t jablek). Podíl konzumních jablek na tomto množství činil 69 %. Vzhledem k novým výsadbám, obsahujících intenzifikační prvky, se produkce a podíl konzumních jablek v posledních letech postupně zvyšuje a tento trend lze očekávat i v příštích letech.

V marketingovém roce 2000/2001 se očekává, i přes velmi nepříznivý průběh počasí v I. polovině roku, sklizeň ovoce vyšší, zejména vzhledem k rekordní sklizni jablek. V intenzivních sadech se odhaduje sklizeň přes 160 tis. t a v neintenzivních sadech více než 170 tis. t jablek, což bude znamenat značné odbytové problémy. Z důvodu poškození úrody suchem a krupobitím (30 - 40 % ploch jádrovin ve významných ovocnářských oblastech středních a východních Čech a Moravy) lze očekávat značný objem produkce jablek pro zpracování.

Produkce peckového ovoce byla v roce 2000/2001 v porovnání s dlouhodobým průměrem přibližně na stejné úrovni a v příštích letech můžeme očekávat postupné zvyšování sklizní zejména u pološvestek a višní. Naproti tomu produkce bobulového ovoce stále klesá z důvodu přestárlosti porostů a jejich nulové obnově.

Průměrné hektarové výnosy jsou ve srovnání se zeměmi EU stále na dosti nízké úrovni, i když po kvalitativní stránce je větší část tuzemské produkce ovoce srovnatelná s ovocem produkovaným v zemích EU. Problémem je téměř 50% podíl přestárlých intenzivních sadů v ČR, kde je dosahováno nižších výnosů a méně kvalitní produkce. Oproti roku 1999 významně vzrostl podíl výsadeb na počátku plodnosti, a to především u pološvestek. Naproti tomu nejhorší věkovou strukturu mají (kromě bobulovin) i broskvoňové, hrušňové a jabloňové sady.

I když bylo v rozmezí let 1995 - 1999 v ČR nově vysázeno 2632,3 ha intenzivních ovocných sadů, je to stále nedostačující. K udržení optimální věkové struktury a výše produkce ovoce posledních let je nezbytné vysázet každoročně cca 800 - 1000 ha s větším počtem jedinců na jednotku plochy, opěrnými systémy, se závlahou apod. Odrůdová skladba u jádrovin stále není ideální, bohužel i v některých novějších výsadbách jsou odrůdy, které jen těžko budou hledat uplatnění na trhu.

Pro marketingový rok 1999/2000 bylo naskladněno kolem 43 tis. t jablek, což je oproti minulé sezóně o cca 14 % více. Toto množství je pro zabezpečení zásobování trhu po celou sezónu stále nedostačující, což dokladuje i vývoj dovozů jablek během sezóny. V případě, že je na trhu převaha domácích jablek, jsou dovozová jablka jen doplňkem nabídky a spotřebitelské ceny se pohybují v nižších úrovních. Významnou roli v uplatnění celé naskladněné produkce jablek do sítě supermarketů hrají v posledních letech odbytové organizace producentů ovoce.

Ceny zemědělských výrobců ovoce se v roce 1999 v porovnání s minulým rokem mírně snížily téměř u všech druhů ovoce mírného pásma. Naopak zvýšení cen bylo zaznamenáno jak u jablek konzumních, ale především u průmyslových, dále u jahod a černého rybízu. V roce 2000 se průměrné ceny zemědělských výrobců pohybují na vyšších úrovních u všech sledovaných ovocných druhů, kromě moštových jablek.

Spotřebitelské ceny jablek se vyvíjejí v průběhu marketingového roku v přímé souvislosti s jejím zastoupením na domácím trhu. V období, kdy je trh kryt z 90 % domácí produkcí, se spotřebitelské ceny konzumních jablek pohybují na nejnižších úrovních. Ke konci marketingového roku se tyto ceny postupně zvyšují s narůstajícím podílem jablek z dovozu. Spotřebitelské ceny jižního ovoce v roce 1999 v porovnání s rokem 1998 mírně poklesly. Největší pokles byl zaznamenán u banánů (o 14,6 %) a kiwi (o 11,9 %), naopak u pomerančů vzrostla téměř o 6 %. V průběhu prvních měsíců roku 2000 se tyto ceny pohybují více méně na stejných úrovních roku 1999.

Poptávka spotřebitelů je do značné míry ovlivňována jednak hladinou spotřebitelských cen jednotlivých druhů ovoce, ale v posledních letech nárůst spotřeby ovoce mírného pásma je důsledkem i cílené propagace pro konzumaci tuzemského ovoce. Zatímco spotřeba ovoce mírného pásma rok od roku roste, spotřeba ovoce jižního má klesající trend. I přes stálý meziroční nárůst je celková spotřeba ovoce, dosahující v roce 1999 cca 75 kg/osobu, stále nízká v porovnání se zeměmi EU.

Celková bilance zahraničního obchodu ČR s čerstvým a sušeným ovocem je stále vysoce pasivní a záporné saldo z hmotnostního hlediska neustále roste. V roce 1999 vzrostl deficit oproti minulému roku o 12,5 % na objem 338,8 tis. t. I když deficit ve finančním vyjádření má mírný meziroční klesající trend, dosahuje stále vysoké hodnoty. V roce 1999 dosáhl, i přes pokles téměř o 5 %, hodnoty 6,2 mld. Kč. Nejvíce se na záporné bilanci podílí dovoz tropického ovoce (především banánů a citrusového ovoce), jenž vzrostl oproti roku 1998 o 3 % na objem 270,8 tis. t v hodnotě 3,7 mld. Kč a na celkovém dovozu ovoce se podílí 66 %. Mezi objemově nejvýznamnější položky tropického ovoce patří tradičně banány, které se na celkovém objemu dovozu této skupiny ovoce podílely 48 %, dále jsou to pomeranče a mandarinky s 38% podílem.

Dovoz ovoce mírného pásma vzrostl za stejné období téměř o 31 % a dosáhl tak objemu 114,1 tis. t v hodnotě 1,9 mld. Kč. Největší položku u dovozu ovoce této skupiny představují konzumní jablka, jejichž dovoz se od roku 1998 opět zvyšuje a v roce 1999 dosáhl objemu 40,7 tis. t. Dovoz broskví a nektarinek vzrostl v roce 1999 oproti roku 1998 více než dvojnásobně. Další významné položky v zahraničním obchodě v rámci komodity ovoce představují ovocné šťávy, skořápkové a konzervované ovoce. I když dovoz ovocných šťáv a skořápkového ovoce poklesl v porovnání s rokem 1998, dovoz konzervovaného ovoce naopak vzrostl o 13 % na objem 29 tis. t.

V období od ledna do srpna 2000 dosáhl dovoz ovoce 271,7 tis. t v hodnotě 4,2 mld. Kč. Významně se zvýšil dovoz konzumních jablek, který již dosáhl 45,1 tis. t (tj. o 10,5 % více oproti dovozu za celý rok 1999). Dovozy ostatních druhů ovoce se v uvedeném období pohybují ve vyšších úrovních v porovnání se stejným obdobím minulého roku.

Vývoz čerstvého ovoce v roce 1999 v porovnání s rokem 1998 zaznamenal pokles o 12 % na objem 69,8 tis. t. Hodnota vývozu se naopak zvýšila o 16 % na 713,2 mil. Kč. Pokles vývozu v objemovém vyjádření byl způsoben mnohem nižším vývozem moštových jablek. Na druhé straně se v roce 1999 vyvezlo z ČR více konzumních jablek, sušeného a skořápkového ovoce při vyšších cenových relacích. Mezi významné vývozní položky zpracovaného ovoce patří jablečná šťáva a jablečný koncentrát, dále ovoce prozatímně konzervované, džemy a zavařeniny, u kterých dosahujeme v objemovém vyjádření kladného salda.

Zahraniční obchod ČR se zeměmi CEFTA včetně Slovenska dosáhl v roce 1999 kladného salda ve finančním vyjádření (+145,1 mil. Kč), i když v objemovém činil deficit 0,4 tis. t. Dovoz ovoce do ČR z těchto zemí byl 11,7 tis. t v hodnotě 120,4 mil. Kč. Z tohoto množství představovalo ovoce mírného pásma objem 11,4 tis. t v hodnotě 94,1 mil. Kč. Vývoz ovoce do zemí CEFTA včetně Slovenska vzrostl v roce 1999 více než dvojnásobně v porovnání s předchozím rokem a představoval objem 11,3 tis. t v hodnotě 265,5 mil. Kč. Vývoz ovoce mírného pásma činil téměř 7,2 tis. t. Největší podíl na nárůstu vývozu ovoce mají jablka, jichž se vyvezlo 6,3 tis. t především na Slovensko.

Po vysoké sklizni konzumních jablek v zemích EU v roce 1999/2000 v objemu 8,4 mil. t se ve většině zemí očekává v roce 2000/01 menší nebo průměrná sklizeň jablek z důvodu velmi nepříznivému průběhu počasí. Celková sklizeň jablek v zemích EU se tak odhaduje v objemu 7,9 mil. t. Největší pokles produkce se očekává např. ve Španělsku, Nizozemsku, Velké Británii, Rakousku a Německu, vyšší pouze v Řecku, Dánsku a Francii. V řadě zemí EU přetrvávají na počátku marketingového roku 2000/01 problémy s vysokými objemy naskladněných jablek z minulé sezóny. V zemích střední a východní Evropy se z důvodu velmi nepříznivého průběhu počasí v tomto marketingovém roce očekává nižší produkce ovoce, v Polsku dokonce o 19 %.