Označení Pohořelický kapr a Žatecký chmel chrání Evropská unie

Evropská komise opět rozhodovala o tom, které ze zemědělských specialit by měla zaštítit systémem ochranných známek PDO (chráněné označení původu) a PGI (chráněné zeměpisné označení). Systém zajistí, aby byl výrobek, který je spjat s určitým místem jak výrobou, zpracováním, či tradicí, účinně chráněn před jeho imitací. Se čtyřmi novými registracemi nyní uspěla Francie a Česká republika, každá se dvěma produkty. Evropská unie tak kromě Českobudějovického piva a Štramberských uší již z českých výrobků chrání i označení Pohořelický kapr a Žatecký chmel.

Nadšení z úspěchu, které naposledy zavládlo ve Štramberku v případě jejich typických „uší“, teď pravděpodobně pohltí i okolí Znojma. Ve zdejších rybnících se totiž již po několik století chová ojedinělá lahůdka, Pohořelický kapr, která získala ochrannou známku PDO. Bližší informace o jeho chovu či vlastnostech můžete získat na oficiálních stránkách Rybníkářství Pohořelice. Zde také například naleznete recept, jak takového Ďábelského kapra či Kapra po Moravsku připravit. Také v okolí Žatce, kde se pěstuje tradiční jemně hořký chmel s ušlechtilým aroma, se mohou radovat z úspěchu. Chráněné označení původu zajistí jako nutnou podmínku při jeho pěstování spjatost s regionem. Podle odborníků není žatecký chmel ve stejné kvalitě možné přesadit a pěstovat jinde, aniž by ztratil některé ze svých vlastností.

Obě české pochoutky si vydobyly své místo v Evropě ve značné konkurenci a zařadily se tak do seznamu zhruba 800 evropských specialit. Z českých výrobků se o ochrannou známku již delší dobu také pokoušejí např. Březnický ležák, Starobrněnské pivo, Znojemské pivo, Jihočeská Niva či Pardubický perník. Složitá jednání probíhají i u tak známých výrobků, jako jsou Karlovarské oplatky, na které si dělají nárok Němci, anebo Olomoucké tvarůžky, na které zase sázejí Rakušané se svou lahůdkou Olmützer Quargel.

V nejbližší době však s největší pravděpodobností uspějí další české lahůdky, a to hořické trubičky, karlovarský suchar a lomnické suchary. Česká republika se tak díky zhruba třem desítkám podaných žádostí řadí mezi novými členskými státy EU v žebříčku úspěšnosti na místa nejvyšší.

Další informace o systému ochranných známek, včetně výčtu již chráněných produktů naleznete zde.