Perspektivy českého chovu prasat po roce 2000
10.03.1999 | Odborné konference
Pour, M.
Katedra chovu prasat a drůbeže, Česká zemědělská univerzita v Praze
Světová produkce vepřového masa za posledních dvacet let se zdvojnásobila a k 31. 12. 1997 dle údajů FAO dosáhla úrovně 88 miliónů tun, což představovalo 1,15 bilionů poražených jatečných prasat o průměrné porážkové hmotnosti 77 kg. Nejvyšší rozvoj chovu prasat přitom nastal v Asii, zejména v Číně. Asie v roce 1998 produkcí cca 48 mil. tun vepřového masa dosáhla šedesáti procentuálního podílu na celkové produkci této komodity.
V posledních letech jsme rovněž svědky stále větší globalizace obchodu s vepřovým masem, což negativně ovlivňuje světové ceny u této komodity. Například rok 1998 byl názorným příkladem toho, jak vysoká světová nadprodukce vepřového masa ve vztahu k jeho spotřebě snížila farmářské ceny jatečných prasat hluboko pod hranici nákladů na produkci 1 kg vepřového masa nejen v ČR, ale v celé Evropě, v USA i v Kanadě. Světová nadprodukce vepřového masa byla již nastartována v roce 1997 Čínou, kde bylo poraženo o více jak 30 miliónů prasat více než v předchozích letech. K tomu se v roce 1998 přidala odbytová krize vepřového masa zejména v Rusku, ale i v Japonsku a rovněž vysoký nárůst produkce vepřového masa v zemích EU zejména v Holandsku, Španělsku i v Německu a dále došlo ke zvýšení produkce vepřového masa v USA, Kanadě a v Asii.
Chov prasat i na počátku třetího tisíciletí bude patřit mezi nejvýznamnější odvětví živočišné výroby nejen v ČR, ale i z celosvětového pohledu. V naší zemi potřebujeme chovat celkem 4 mil. prasat z toho 300 tisíc prasnic, abychom byli soběstační ve vepřovém mase (tab. 1). Tyto stavy bychom neměli nadále snižovat s ohledem na náš vstup do EU na počátku třetího tisíciletí, kdy lze očekávat ze strany EU požadavek redukce těchto stavů cca o 20%.
Tabulka 1 : Vývoj stavů prasat a prasnic v ČR v letech 1989 až 1998 k 31.12.
Období | Prasata celkem v ks | z toho prasnice v ks |
1989 | 4 685 333 | 312 414 |
1990 | 4 789 898 | 310 869 |
1991 | 4 569 304 | 313 006 |
1992 | 4 609 149 | 326 277 |
1993 | 4 052 430 | 293 556 |
1994 | 3 862 056 | 292 375 |
1995 | 3 804 821 | 306 908 |
1996 | 4 048 213 | 321 498 |
1997 | 3 960 039 | 308 871 |
1998 | 3 817 189 | 298 073 |
Pramen: ČSÚ
V posledních letech v České republice roční spotřeba vepřového masa na 1 obyvatele byla na velmi vysoké úrovni (tab.2) a rovněž z tabulky 3 je zřejmé, že výhled situace na našem trhu vepřového masa do roku 2005 z hlediska jeho produkce a spotřeby lze považovat za příznivý. Naši producenti vepřového masa si však musí hlavně uvědomit, že v příštích letech bude mnohem rychleji pokračovat globalizace obchodu s vepřovým masem, což bude negativně ovlivňovat výši světových a tedy i našich farmářských cen jatečných prasat. V roce 2005 se předpokládají z celosvětového pohledu nejnižší farmářské ceny jatečných prasat v USA, a proto státy EU i naše země vlivem relativně stále vysokých nákupních cen jatečných prasat na světovém trhu vepřového masa budou velice obtížně realizovat tuto komoditu. Rovněž v souladu s WTO vývozní státní subvence budou muset v příštích letech klesat.
Tabulka 2: Roční spotřeba masa v ČR na 1 obyvatele (v hodnotě na kosti, včetně vnitřností) v kg
Druh masa | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 |
Maso celkem | 95,5 | 86,6 | 84,3 | 81,2 | 82,0 | 85,3 | 81,5 |
Z toho: | |||||||
Vepřové | 52,3 | 48,8 | 48,1 | 46,7 | 46,2 | 49,2 | 45,8 |
Hovězí | 23,0 | 20,4 | 19,8 | 18,4 | 18,5 | 18,2 | 16,1 |
Drůbeží | 14,9 | 12,5 | 11,7 | 11,6 | 13,0 | 13,6 | 15,3 |
Ryby celkem | 3,8 | 4,6 | 4,5 | 4,8 | 4,9 | 5,2 | 5,3 |
Pramen: ČSÚ
Tabulka 3: Výhled situace na trhu s vepřovým masem v ČR v letech 1997-2005 (tis. t ž.hm.)
1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2005 | |
Stavy prasat v tis. ks | 3 960 | 4 108 | 4 131 | 4 131 | 4 250 |
Počáteční zásoby | 9,6 | 10,3 | 7 | 7 | 7 |
Výroba | 680 | 660 | 695 | 700 | 710 |
Dovoz | 3,4 | 30 | 12 | 15 | 15 |
Celková nabídka | 693 | 700,3 | 714 | 722 | 732 |
Domácí spotřeba | 663,8 | 654,5 | 696 | 704 | 710 |
Vývoz | 18,9 | 35 | 11 | 11 | 15 |
Celková poptávka | 682,7 | 689,5 | 707 | 715 | 725 |
Konečné zásoby | 10,3 | 10,3 | 7 | 7 | 7 |
Množstevní limit GATT | 16,2 | 15,5 | 14,9 | 14,2 | 14,2 |
Cena USA v Kč/kg ž.hm. | 37,80 | 34,20 | 35,20 | 34,40 | 37,00 |
Cena EU v Kč/kg ž.hm. | 37,80 | 33,30 | 34,40 | 38,10 | 40,80 |
Cena v ČR v Kč/kg ž.hm. | 35,04 | 34,20 | 36,00 | 38,00 | 40,00 |
Spotřeba kg/osobu/rok | 45,8 | 47,4 | 47,9 | 48,4 | 48,8 |
Pramen: ČSÚ, OECD, VÚZE, Agronet a.s. Použitý přepočet: 1 USD = 33 Kč, 1 EURO = 37 Kč
Vzhledem k tomu, že Česká republika leží v srdci Evropy a je členem CEFTA, je nutné se seznámit v tabulce 4 s předpokládaným výhledem situace na trhu s vepřovým masem v zemích střední a východní Evropy (SVE) do roku 2005.
Z tabulky 4 vyplývá, že v zemích střední a východní Evropy (SVE) spotřeba vepřového masa na 1 obyvatele a rok dosahuje úrovně kolem 40 kg, což podává důkaz o velké oblibě vepřového masa v těchto zemích. V transformačním období klesla spotřeba vepřového masa méně než spotřeba masa hovězího a telecího. V příštích letech pravděpodobně však poroste nabídka vepřového masa rychleji než poptávka. Z tabulky 4 je zřejmé, že počet poražených prasat vzroste z 50 mil. ks v roce 1997 na 59 mil. ks v roce 2005. Samotné Polsko zvýší počet poražených zvířat o 5 mil. ks, stejně tak Maďarsko a Rumunsko významně zvýší počet poražených zvířat. Průměrná porážková hmotnost bude stabilní okolo 87 kg/ks. Celková výroba vepřového masa v zemích SVE vzroste o 0,9 mil. tun z 4,3 mil. tun v roce 1997 na 5,2 mil. tun v roce 2005. Dominantním výrobcem bude Polsko s výrobou 2,2 mil. tun v roce 2005, dále pak Maďarsko a Rumunsko s výrobou okolo 0,8 mil. tun a ČR s výrobou cca 0,7 mil. tun vepřového masa.
Růst výroby bude dán především poptávkou. Celková poptávka po vepřovém mase v zemích SVE vzroste z 38,4 kg na osobu v roce 1997 na 44,7 kg na osobu v roce 2005. Vývoj výroby a domácí spotřeby vepřového masa bude pro země SVE znamenat exportovatelný přebytek 400 tisíc tun v roce 2005 v porovnání s 250 tisíci tun v roce 1997. Vzhledem k závazkům WTO bude muset většina tohoto exportovatelného přebytku být vyvezena bez subvencí.
Tabulka 4: Výhled situace na trhu s vepřovým masem v zemích SVE v letech 1997 - 2005
1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | |
Počet poražených prasat(mil. ks) | 50,4 | 52,9 | 53,3 | 54,2 | 55,1 | 56,2 | 57,3 | 58,3 | 59,3 |
Porážková hmotnost (kg/ks) | 86 | 87 | 87 | 87 | 87 | 87 | 87 | 88 | 88 |
Výroba(mil. t) | 4,3 | 4,6 | 4,6 | 4,7 | 4,8 | 4,9 | 5,0 | 5,1 | 5,2 |
Spotřeba(mil.t) | 4,1 | 4,4 | 4,5 | 4,5 | 4,6 | 4,6 | 4,7 | 4,7 | 4,8 |
Spotřeba(kg/osobu/rok) | 38,4 | 41,3 | 42,2 | 42,8 | 43,3 | 43,8 | 44,2 | 44,4 | 44,7 |
Přebytek produkce (mil.t) | 0,25 | 0,23 | 0,18 | 0,20 | 0,21 | 0,27 | 0,31 | 0,37 | 0,44 |
Pramen: EU - (DG VI.) Evropská komise
Tabulka 5: Výhled bilance vepřového masa v EU-15, 1997-2005 (tis. t jat.hm.)
1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | |
Výroba | 16 251 | 17 062 | 17 152 | 17 251 | 17 403 | 17 531 | 17 660 | 17 790 | 17 901 |
Spotřeba | 15 480 | 15 960 | 16 165 | 16 297 | 16 450 | 16 578 | 16 706 | 16 836 | 16 947 |
Dovoz | 50 | 60 | 65 | 74 | 90 | 90 | 90 | 90 | 90 |
Vývoz | 1 080 | 1 100 | 1 100 | 1 051 | 1 042 | 1 042 | 1 042 | 1 042 | 1 042 |
Spotřeba kg/osobu/rok | 41,4 | 42,4 | 43,0 | 43,2 | 43,5 | 43,7 | 43,9 | 44,2 | 44,4 |
Pramen: EU - (DG VI.) Evropská komise
Výhled bilance vepřového masa v zemích EU do roku 2005 je uveden v tabulce 5, z které je patrno, že v období let 1998 až 2005 bude výroba vepřového masa v EU růst ročně o 0,7 % a na konci tohoto období dosáhne 17,9 mil. tun. Vývoz vepřového masa z EU v roce 2005 bude 1,042 mil. tun, z toho cca 600 tisíc tun bude vyvezeno bez subvencí.
Světová výroba, spotřeba a obchod poroste ve střednědobém i dlouhodobém horizontu. V tab. 6 je například uveden výhled světové spotřeby vepřového masa v letech 1997 - 2005.
Tabulka 6: Výhled světové spotřeby vepřového masa v letech 1997 - 2005 (mil. tun)
1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 |
84,9 | 86,6 | 88,5 | 90,7 | 92,8 | 94,8 | 96,9 | 99,2 | 101,5 |
Pramen: FAO
Tabulka 7: Výhled světových cen na trhu vepřového masa v letech 1997 - 2003 (USD/t)
1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 |
1593 | 1449 | 1359 | 1330 | 1332 | 1324 | 1344 |
Pramen: OECD
Ve střednědobém období příštích let do roku 2003 světové ceny vepřového masa mírně poklesnou nebo zůstanou stabilní, což je dopad konkurence drůbežího masa a udržitelného růstu produktivity (tabulka 7).
Světová výroba vepřového masa se bude i nadále zvyšovat, ale méně než tomu bylo v minulých letech, tj. v období let 1997 - 2005 o 2,7 % ročně. Rozšíření výroby vepřového masa bude v mnoha regionech omezeno enviromentálními limity a velkou konkurencí ze strany drůbežího masa. Zvýšení produkce vepřového masa lze očekávat převážně v Číně, zatímco růst výroby v USA, EU, Kanadě, Mexiku, státech bývalého Sovětského svazu a státech střední a východní Evropy (SVE) bude pouze malý. Výroba vepřového masa v Japonsku se bude snižovat vlivem nižší konkurenceschopnosti domácích producentů ve srovnání s dovozem.
Spotřeba vepřového masa po roce 2000 v mnoha rozvinutých zemích (včetně EU, USA, Kanady a Japonska) bude růst pomaleji než dříve vlivem silné konkurence ze strany sektoru drůbežího masa a poměrně nižšího ekonomického růstu. Malý růst spotřeby vepřového masa v těchto zemích bude částečně kompenzován silným růstem spotřeby této komodity v Asii zvláště pak v Číně a v Jižní Koreji. V obou zemích poroste spotřeba v období let 1997 - 2005 o 30%. V zemích SVE a v zemích bývalého Sovětského Svazu se očekává jenom nízké zvýšení poptávky po vepřovém masa.
Vlivem silné poptávky hlavních dovozních států (v Japonsku, Jižní Koreji a Mexiku) vzroste do roku 2005 globální obchod s vepřovým masem o 30%. Velmi obtížně lze hodnotit nabídku a poptávku v hlavních dovozních zemích bývalého Sovětského Svazu, protože růst spotřeby vepřového masa je vázán na nejistý ekonomický výhled. Podle Ministerstva zemědělství USA se v těchto regionech neočekávají žádné výrazné změny v obchodu s vepřovým masem ve střednědobém horizontu.
Producenti jatečných prasat zejména v Evropě budou nuceni v příštích letech snižovat výrobní náklady na výrobu vepřového masa, které jsou v porovnání s USA velmi vysoké. V tabulce 8 je uveden přehled nákladů na produkci 1 kg ž. hm. vepřového masa v roce 1997 ve vybraných pěti zemích EU v DEM.
Tabulka 8: Přehled nákladů na produkci 1 kg ž. hm. vepřového masa v roce 1997 ve vybraných pěti zemích EU v DEM
Země | Náklady v DEM | |||||
Krmení | Ustájení | Mzda pracovníků | Odpisy | Fixní | Celkem | |
Holandsko | 1,17 | 0,41 | 0,34 | 0,17 | 0,46 | 2,55 |
Dánsko | 1,13 | 0,42 | 0,28 | 0,22 | 0,38 | 2,43 |
Francie | 1,21 | 0,32 | 0,27 | 0,17 | 0,32 | 2,29 |
Anglie | 1,21 | 0,32 | 0,28 | 0,25 | 0,38 | 2,44 |
Itálie | 1,15 | 0,25 | 0,28 | 0,27 | 0,45 | 2,40 |
Pramen: EPP
V USA se pohybuje celkový náklad na produkci 1 kg ž. hm. vepřového masa 1,85 DEM. V ČR byl tento náklad v roce 1998 na úrovni 1,94 DEM, tj. cca 35 Kč / kg ž. hm. jatečných prasat.
ZÁVĚR
Na co je nutné upozornit závěrem tohoto pojednání. Na základě již uvedených faktů v zájmu zajištění konkurenceschopnosti naší produkce vepřového masa v letech 1999 - 2005 se musíme zaměřit zejména na:
zlepšení ekonomiky produkce vepřového masa, tj. výrazné snížení výrobních nákladů až na hranici 30 Kč na produkci 1 kg živé hmotnosti jatečných prasat, dosažení vysoké kvality vepřového masa a standardizace jatečných půlek prasat na jatkách včetně označení jejich původu v souladu s požadavky norem ISO 9001 a HACCP. Samozřejmostí musí být objektivní zpeněžování jatečných prasat systémem SEUROP, více pozornosti věnovat ekologizaci produkce vepřového masa včetně rozšíření tzv. welfarového systému chovu prasat s cílem produkovat až 20% tzv. ekologického značkového vepřového masa z celkového objemu výroby této komodity v ČR, na každé naší farmě chovu prasat minimalizovat ztráty čpavku do ovzduší zaváděním moderních systému zpracování a likvidace prasečí kejdy. (výroba bioplynu, biofermentace, skladovací kapacity kejdy 9 až 12 měsíců, zapravování kejdy pod povrch půdy), ve všech typech chovů prasat věnovat maximální pozornost zajišťování dobrého zdravotního stavu prasat a dosahování vysokých parametrů užitkovosti u všech kategorií plemenných a chovných prasat.
Další články v kategorii Zemědělství
- Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor (03.05.2024)
- Zpráva o erozi: Bahna z polí ubylo, ale farmářům se musí utáhnout šrouby (03.05.2024)
- Sněmovna schválila vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy (03.05.2024)
- Vinaři nepožadují po státu kompenzace za škody způsobené mrazy (03.05.2024)
- Agrární komora příští týden rozhodne o uspořádání protestů 22. května v Praze (02.05.2024)
- Musíme podpořit spotřebu biopotravin, apelují některé organizace (02.05.2024)
- Polní dny regenerativního zemědělství (02.05.2024)
- ASZ ČR jednala nejen o inovativním pastevním projektu s Výzkumným ústavem živočišné výroby (02.05.2024)
- Pojišťovny odhadují škody na plodinách po mrazech na stovky milionů korun (30.04.2024)
- ASZ ČR jednala s ministrem zemědělství o sledování majetkové propojenosti (30.04.2024)