Plenární schůze 15. a 16. dubna 2002 v Bruselu - zasedání Konventu - překlad

neoficiální překlad

EVROPSKÝ KONVENT Brusel, 25. dubna 2002

SEKRETARIÁT CONV 40/02

Plenární schůze 15. a 16. dubna 2002 v Bruselu1

I. Zahájení plenární schuze

Předseda Konventu pan Valéry Giscard d´Estaing zahájil zasedání za asistence místopředsedy pana Giuliana Amata.

Poblahopřál panu PETERLEMU, který byl vybrán zástupci národních parlamentů kandidátských zemí jako host Prezidia.

Připomněl členům Konventu, že jak bylo oznámeno v dokumentu CONV 18/02, rozhodlo Prezidium, že členové Konventu z kandidátských zemí mohou vystupovat ve svém jazyce. Vysvětlil i způsob tlumočení.

Sdělil členům Konventu, že za účelem oživení diskuse budou moci členové po každých pěti příspěvcích uvedených na seznamu zvednutím modrého papírku požádat o slovo předsedu zasedání. Tento způsob bude vyzkoušen na jedné či dvou schůzích. Poté bude jeho fungování vyhodnoceno.

Předseda připomněl, že Komise zaslala Konventu sdělení, které přebírá prvky posledního Eurobarometru o Evropské unii. Toto sdělení velmi jasně ukazuje, co občané od Evropy očekávají.

II. Všeobecná diskuse: poslání Evropské unie

Úvod

Předseda Giscard d´Estaing zahájil debatu připomínkou, že Konventu bylo zasláno několik dokumentů na toto téma jednak členy Konventu a dále Prezidiem, které předalo dva dokumenty: jeden se snaží uspořádat diskusi kladením specifických otázek o poslání Evropské unie (dokument CONV 16/02), druhý obsahuje popis způsobu, jakým se ustavovaly kompetence Evropské unie (dokument CONV 17/02).

Členové Konventu se vyjádřili k 86 příspěvkům.

První otázka: Rozsah poslání Unie

První otázka položená Konventu měla za cíl zjistit, zda by s ohledem na nový rozměr Unie, současné mezinárodní souvislosti, současné pravomoci Unie a tužby jejich občanů bylo vhodné rozšířit poslání Unie, a v případě, že ano, jaké nové úkoly by měly být Unii svěřeny, nebo zda by v opačném případě její poslání mělo být omezeno a jaké úkoly by v takovém případě měly být navráceny členským státům?

1. Obecné otázky

Široká debata se v Konventu rozvinula na téma nutnosti nezpochybňovat to, co Unie v nedávné době vytvořila; pouze dva členové si přáli, aby některé kompetence byly navráceny členským státům.

Několik účastníků diskuse zdůraznilo potíže při rozdělování podle témat a potřebu rozdělovat spíše podle intenzity činnosti podle oblastí napříč zřizováním nástrojů činnosti.

V tomto smyslu upozornilo několik členů na potřebu zkoumat otázku poslání Unie společně s otázkou organizování kompetencí a nástrojů. Proto bylo vyjádřeno přání, aby smlouva jasně určila, co má kdo dělat, a aby pro každou politiku označila stupeň kompetence Unie.

Několik členů vyjádřilo přání opustit strukturu tří pilířů a nahradit ji jednotnou instituční strukturou.

2. Mnoho diskutujících vyjádrilo podporu poslání Unie

Většina diskutujících zdůraznila nutnost posílit poslání Unie v následujících dvou oblastech a dát jí k tomu potřebné kompetence:

společná vnější politika k posílení přítomnosti a činnosti Unie na mezinárodní scéně, zejména při řešení krizí. Unie by měla být schopna účinně reagovat na nové výzvy mezinárodní politiky;

politika svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, aby Unie mohla účinněji zasahovat, zejména proti terorismu, organizovanému zločinu, ilegálnímu přistěhovalectví, drogám a obchodu s lidmi. V této souvislosti vyjádřili někteří účastníci přání ustavit společnou službu k ochraně hranic.

Mnoho členů si rovněž přálo

hospodářskou vládu jako završení měnové unie,

odkaz na lidská práva včleněním Charty základních práv do smluv. Byla nadnesena i otázka udělit Unii status právnické osoby, jakož i otázka jejího přistoupení k Evropské úmluvě o lidských právech,

spojení mezi vnější politikou a politikou na pomoc rozvoji.

3. Další zmínená poslání Unie

Někteří členové vyjádřili přání, aby Unie více zasahovala v následujících oblastech:

životní prostředí

výzkum a inovace,

potravinová bezpečnost,

bezpečnost zásobování.

4. Poslání, o nichž vystaly spory

Několik členů vyjádřilo přání, aby Unie působila v následujících oblastech:

hospodářská a sociální soudržnost a rozvoj evropského sociálního modelu vyžadujícího evropskou sociální smlouvu beroucí ohled na rozdíly mezi členskými státy,

boj proti chudobě a vyloučení ze společnosti,

boj proti nezaměstnanosti,

a někteří si přáli, aby Unie měla vlastní fiskální systém. Jiní účastníci se domnívají, že to není nutné.

Co se týče školství, přípravy na povolání a výuky, někteří členové vyjádřili přání zavést evropskou výuku, jiní si naopak myslí, že tyto věci patří do kompetence členských států.

5. Poslání clenských státu

Co se týče poslání, která by měla spadat do pravomocí členských států, většina debatujících, kteří tento problém zmínili, uvedla následující oblasti:

vnitřní organizace států,

veřejné služby,

kulturu,

sociální zabezpečení.

Někteří uvedli, že se jedná o příklady, nikoliv o úplný seznam.

Bylo však zdůrazněno, že skutečnost, že Unie nezasahuje přímo v těchto oblastech, by jí neměla zabránit v případné podpoře spolupráce mezi členskými státy v těchto oblastech a/nebo v podpoře koordinace činnosti členských států.

Druhá otázka: Kritéria umožňující rozhodovat o posláních, která by měla být plněna na úrovni Unie

Druhá otázka položená Konventu směřovala k určení kritérií umožňujících rozhodovat o posláních, jež by měla být plněna na úrovni Unie, a o principech, o něž by se Konvent při takových rozhodnutích měl opírat.

Přání občanů by podle členů Konventu měla být určující pro rozdělení kompetencí mezi Unii a členské státy.

V tomto ohledu velká většina diskutujících připomněla následující kritéria:

kritérium subsidiarity: Unie by měla jednat pouze v oblastech, kde může jednat jen ona sama vzhledem k přeshraničním prvkům činnosti, nebo v oblastech, kde může jednat účinněji než jednotlivé členské státy. Někteří zdůraznili potřebu posílit používání principu subsidiarity;

kritérium proporcionality: činnost Unie nemá přesahovat to, co je nutné k dosažení sledovaných cílů.

Někteří diskutující zmínili rovněž princip solidarity.

Třetí otázka: Kompetence členských států

Třetí otázka položená Konventu se týkala především toho, zda by smlouvy neměly výslovně uvádět, že úkoly, které nespadají do oblasti poslání Unie, by měly nadále příslušet členským státům, nebo zda by naopak výčet těchto kompetence neměl být uveden ve smlouvách, a pokud ano, na základě jakých kritérií. Zazněla rovněž otázka, jaké by měly být principy, o které by se Konvent při podobných rozhodováních mohl opírat.

Většina diskutujících zdůrazňovala nutnost výslovně ve smlouvách uvádět princip, podle nějž by poslání, která nebyla přiznána Unii smlouvami, nadále spadala do kompetence členských států, ovšem bez uvedení výčtu těchto kompetencí členských států ve smlouvách. Většina členů Konventu totiž soudí, že sestavení takového seznamu by vyvolalo nebezpečí zmrazení kompetencí členských států, což je v protikladu k potřebě nutné pružnosti při přizpůsobování novým skutečnostem. Někteří poznamenali, že kompetence, pokud nebyly přiděleny Unii, zůstávají v zásadě členským státům, a je tedy obtížné sestavit výčet kompetencí těchto států.

Čtvrtá otázka: Vývoj kompetencí

Poslední otázka položená Konventu zněla, zda poslání přidělená nyní Unii jí jsou přidělena jednou provždy či zda je možné předpokládat určitý vývoj.

Pružnost systému vymezování kompetencí

Velká většina diskutujících se vyslovila pro pružný systém vymezování kompetencí, který by umožňoval určité přizpůsobování poslání Unie novým výzvám a lépe by odpovídal očekávání občanů. Někteří v tomto smyslu upozornili, že pružnost a dynamičnost, které charakterizovaly minulý vývoj Unie a které jsou jednou z jejích silných stránek, by měly zůstat zachovány. Systém seznamů kompetencí Unie či kompetencí členských států by šel proti této pružnosti. V tomto smyslu byl uveden příklad, že právě stávající pružnost umožnila, aby se Společenství zabývalo azylovými problémy či aby přijalo direktivu o elektronickém obchodě.

Někteří z diskutujících zdůraznili, že je spíše třeba jasných a demokratických zásad při rozhodování než rigidního systému vymezování kompetencí. V této souvislosti byla rovněž zdůrazněna nutnost zachovat články 95 a 308 Smlouvy o Evropském společenství.

Kontrola dodržování principu rozdělení kompetencí a principu subsidiarity

Podle velké většiny diskutujících by tento pružný systém rozdělování kompetencí měl být doprovázen zaváděním účinných prostředků ke kontrole dodržování principu rozdělení kompetencí a principu subsidiarity a kontrola účinného uplatňování uvedených principů by byla nejlepší zárukou jejich dodržování. Většina takových kontrol by měla zahrnovat účast národních parlamentů. V této souvislosti bylo zdůrazněno, že národní parlamenty již mají možnost v určitých oblastech kontrolovat dodržování principu rozdělení kompetencí a principu subsidiarity potud, pokud se o těchto otázkách diskutuje na národní úrovni.

Diskutovalo se i o otázce, zda by takové kontroly měly zahrnovat nový mechanismus a zda by takový mechanismus měl být v podstatě politický či soudní. Většina diskutujících se vyslovila pro takový mechanismus, který by byl a priori nebo a posteriori složen ze zástupců národních parlamentů, část se vyslovila i pro začlenění zástupců Evropského parlamentu. Někteří se vyslovili pro mechanismus soudního typu, byla zmíněna i myšlenka soudu složeného ze členů národních ústavních soudů nebo myšlenka mechanismu spolupráce mezi Soudním dvorem a národními ústavními soudy.

Konečně někteří se vyslovili pro účast regionů na takové kontrole, zejména těch, které mají legislativní pravomoci, a zdůraznili, že rozdělení kompetencí mezi federálními státy a jejich federálními entitami by mělo nadále vyplývat z organizace dotyčných členských států.

Konečně byla připomenuta nutnost zavést různé způsoby revize smluv: přísnější ohledně základního uspořádání, pružnější pro ostatní.

III. Schůze Konventu mládeže

Konvent schválil předložený dokument s návrhem uspořádat ”Konvent mládeže Evropy” podle vzoru samotného Konventu (dokument CONV 15/02).

Diskuse o tomto dokumentu umožnila důkladně prozkoumat řadu problémů týkajících se postupu výběru mladých pro účast na tomto Konventu. Několik diskutujících zdůraznilo nezbytnost přijmout průhledné a objektivní výběrové postupy a dosáhnout rovnováhy v zastoupení různých částí společnosti, jakož i různých pohledů na evropskou integraci.

Předseda zdůraznil, že zvolený výběrový postup takovou rovnováhy zaručuje a že diskuse mladých by měla být co možná nejsvobodnější. Co se týče organizování diskuse v tomto Konventu mládeže, sdělil, že tento Konvent mládeže si vybere prezídium a zpravodaje, který bude informovat Konvent. Otázce kontaktů mezi mladými po tomto Konventu bude věnována pozornost později.

IV. Různé

Zřízení pracovních skupin

Ve věci žádostí členů Konventu ohledně co nejbližšího ustavení pracovních skupin sdělil předseda, že Prezídium tuto otázku zkoumá a uvažuje zejména o tématech, která by mohla být později takovými skupinami užitečně zkoumána.

Příští schůze

Předseda ukončil schůzi a oznámil, že schůze Konventu 23. a 24. května bude věnována vykonávání poslání Evropské unie z dvojího hlediska: legitimity a účinnosti. Tato schůze rovněž umožní podrobnější studium kompetencí Unie a nástrojů pro uplatňování těchto kompetencí.

1 více o plenárním zasedání naleznete na stránce www.european-convention.eu.int