Plochy vinic přesáhnou 17 000 hektarů

Plochy vinic v České republice po intenzívní výsadbě v posledních letech zřejmě přesáhnou rozlohu 17 000 hektarů, možná se přiblíží až k hranici 18 000 hektarů. To by bylo nejvíce za posledních třicet let. Rozšiřování tuzemských vinic bylo možné do 30. dubna 2004, tedy do okamžiku vstupu Česka do Evropské unie. Po tomto datu je další výsadba zakázána, protože předpisy EU zvětšování jejich ploch nedovolují. Vinaři musejí všechny vinice registrovat u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Poslední údaj o registracích se podle informací ministerstva zemědělství (MZe) pohyboval na necelých 17 000 hektarů. Stohy žádostí ale ještě úřad nestačil vyřídit. Z neregistrované vinice nemohou producenti víno ani hrozny prodávat, lze je použít pouze pro vlastní spotřebu.

Na konci devadesátých let přitom zaujímaly moravské a české vinice výměru pouze 11 500 hektarů. V roce 2000 začalo za významné finanční podpory státu hromadné vysazovaní vinohradů. Zvláště v jihomoravském regionu to má velký význam nejen zemědělský, ale i pro nabídku pracovních příležitostí.

Náklady na vysazení jednoho hektaru vinic se podle tajemníka Českomoravské vinohradnické a vinařské unie Martina Půčka pohybují kolem 700 000 Kč. Výdaje na rozšíření vinic v posledních letech šly do miliard. Dotační podpora činila v letech 1999 až 2002 přes 460 miliónů korun. Loni Vinařský fond na obnovu a výsadbu vinic poskytl 219 miliónů korun.

Současná domácí produkce vína se pohybuje mezi 450 000 až 550 000 hektolitrů a tuzemskou spotřebu pokrývá pouze asi ze 40 procent. Po rozšíření vinic na 17 tisíc hektarů by se mohla tuzemská výroba vína zvednout k 700 tisícům hektolitrů.

Spotřeba vína pozvolna roste

Spotřeba vín v Česku zvolna roste. V roce 2003 podle odhadů mírně překročila 17 litrů na osobu ročně proti zhruba 15 litrům v polovině devadesátých let. "Obliba vína zřejmě poroste i nadále," řekl na pražském veletrhu Víno & Destiláty vedoucí oddělení pro víno MZe Antonín Králíček. Je to podle něj dáno zájmem mladé generace i tím, že víno je módní nápoj. Jeho umírněná konzumace se zároveň považuje za součást zdravé výživy a prevence závažných chorob. Tuzemská spotřeba je proti okolním státům stále poměrně nízká. V Rakousku podobně jako v Německu se podle Králíčka pohybuje nad 30 litry za rok a i Slováci zkonzumují více než 20 litrů vína na hlavu ročně. Spotřeba vína v tradičních vinařských zemích, jako jsou Francie, Itálie či Španělsko, je ve srovnání s tou naší několikanásobně vyšší.

Vstup do EU a odbourání obchodních bariér podle Králíčka výrazně ovlivní domácí trh. Zrušením cel importovaná evropská vína mohou zlevnit zhruba o pětinu. Tlak dovozů zesílí a spotřebitelé budou mít zájem tato vína ochutnat. Domácí vinaře by to však nemělo ohrozit, protože kvalita vín z domácí produkce se zvyšuje. Pouze v kategorii stolních vín se očekává, že tuzemský trh ovládnou levná vína z dovozu.

Spotřeba včetně vín ovocných a medoviny v litrech na osobu

5,8 1950

6,9 1955

14,2 1960

14,4 1965

12,6 1970

14,4 1975

14,1 1980

15,3 1985

14,8 1990

15,4 1995

16,1 2000

16,2 2001

17,1 2002