Po válce děti jedly mnohem zdravěji než dnes

MF Dnes 1.12.1999

Po válce deti jedly mnohem zdraveji než dnes

Praha, Londýn - Evropa možná byla po druhé svetové válce zdevastována válkou, ale deti jedly podle britských vedcu lépe než dnes. Tehdy je sužoval hlad, nyní obezita. Prumerný jídelnícek z 50. let v duchu "poválecné diety" z nedostatku je jako vystrižený z letáku o zdravé výžive: prevaha mléka, chleba, zeleniny a cerveného masa. "Vyšší príjem vápníku v detství snižoval pocet kloubních onemocnení v pozdejším veku a zelenina naopak posilovala ochranu proti srdecním nemocem, dýchacím potížím a nekterým typum rakoviny," rekl stanici BBC profesor Michael Wadsworth pri zverejnení studie, která srovnala kvalitu stravování detí v 50. a 90. letech. Podobná je situace i v Ceské republice. Obezitou, navýšením telesné hmoty o tricet procent nad zdravou váhu, u nás trpí každý desátý žák základní školy. "V dnešní dobe je samozrejme vetší výber potravin, na druhé strane je však trh presycen nezdravými potravinami, které jsou kvuli obrovské reklame konzumovány predevším detmi," tvrdí Lidka Lisá, odbornice na detskou obezitu z pražské motolské nemocnice. Prícina je tedy známá: rychlé obcerstvení s mletým a kurecím masem, sladké limonády, cokoládové tycinky a prevaha tropického ovoce nad zeleninou. K tomu se pridává více hodin strávených pred televizí nebo u pocítace. "Lidé predevším nechápou, že musí existovat rovnováha mezi príjmem a výdejem energie. Nedostatek pohybu spojený s nadmerným príjmem potravy musí nutne vést k obezite," upozornuje Josef Krejcík, praktický detský lékar z Prahy 10. Jedna ceská studie tak ukazuje, že v roce 1972 mely deti sice tucnejší stravu, kterou však kompenzovaly castejším pohybem na cerstvém vzduchu. Podobným "tloustnoucím vývojem" prošli nejen Americané nebo Nemci, ale prekvapive oproti minulosti i Cínané, Malajsijci a Bangladéšané, kde se také obyvatelum mest radikálne zmenil jídelnícek. Dá se ríci, že krome Afriky tak tloustne celý svet. Ve Spojených státech je obézních témer 18 procent lidí, mezi školními detmi je údajne obézních až 28 procent. A v blahobytné Saudské Arábii už zjistili, že lidé s normální váhou tvorí šestatricetiprocentní menšinu. Casto jde o rychlý skok - v Singapuru v roce 1983 trpelo obezitou 3,1 procenta detí, nyní to je již 14 procent. Ze statistik také vyplývá, že potíže s obezitou jdou napríc sociálními skupinami i úrovnemi vzdelání. "Dalo by se snad jen ríci, že vzdelanejší vrstvy dají více na výživu než méne vzdelaní lidé. Tem vzdelanejším více na takových vecech záleží," ríká doktorka Lisá. Z obezity se stává vážný spolecenský problém, nekde horší než kourení. "Dva ze trí Australanu mají nadváhu, zatímco pouze 28 procent kourí. Máme víc tlustých než kuráku," upozornuje australský lékar Beres Wenck. Nadváha pritom není jen kosmetický problém. Jde predevším o to, že obézní lidé mají porušenou látkovou výmenu, zmenené tukové a cukrové hospodarení tela. Z obezity také vyplývá nadmerné zatížení kostry, srdce i plic. Obézní deti mají navíc i psychické problémy. Jiný lék než úprava životosprávy pritom neexistuje. "Je nesmírne težké se vyporádat s obezitou dospelých, takže je mnohem duležitejší vyrešit problémy s ní spojené už v detství," upozornuje britská doktorka Mary Rudolfová. Rodice hrají významnou roli. Ruzné studie ukazují, že až 80 procent detí obézních rodicu má také problémy s obezitou. Paradoxní je, že rodice, kterí se snaží omezit prísun jídla svým detem, jim spíše vyvolávají traumata, jež pozdeji mohou být zdrojem obezity. Odborníci zduraznují, že ani tak nezáleží na množství jídla, jako spíše na jeho složení. "Tvrdívalo se, že obezita pramení z nadmerného jedení. Není tomu tak. Obezita pramení hlavne z takzvaného dietního chaosu, tedy neporádku ve stravování. Deti se ráno nestací nasnídat, a pak si k obedu vezmou šest knedlíku," ríká doktorka Lisá. V USA proto vznikají tábory pro tlusté deti a lékari táhnou do boje s coca- i pepsi-colami, hranolky a burgery pod heslem: Žijte rychlým obcerstvením, umírejte mladí.

SMRTÍCÍ OBEZITA

Trináctiletá Americanka Christina Corriganová na nadváhu zemrela. Ve chvíli, kdy ji selhalo srdce, už nemohla chodit do školy, protože vážila 308 kilogramu. Její matka pak celila obvinení pro zanedbání péce. Hrozilo jí až šest mesícu vezení. Soud nakonec matce mrtvé dívky vymeril trest k 240 hodinám verejne prospešných prací, tríleté zkušební lhute a pokute 149 dolaru.

PAVEL STÖCKL, ZUZANA JANECKOVÁ