Počet pokusných zvířat v ČR výrazně klesl

Od roku 1992, kdy bylo v ČR použito kolem půl milionu pokusných zvířat, došlo v loňském roce ke snížení počtu pokusných zvířat zhruba na 200 000. Informoval o tom dnes při příležitosti zítřejšího Světového dne laboratorních zvířat tiskový mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Josef Duben.

Snížení počtu pokusných zvířat je přitom podle Dubna dáno především důslednou aplikací veterinárního zákona a zákona na ochranu zvířat proti týrání, a ustanovením kontrolních mechanismů, které pokusy schvalují a kontrolují plnění podmínek. Kontrolu zařízení, v nichž se provádějí pokusy na zvířatech, provádějí přes tři stovky speciálně vyškolených inspektorů místně příslušných veterinárních správ.

Pokusy na zvířatech smějí přitom podle Dubna konat pouze osoby, které jsou k této činnosti kvalifikovány podle zákona, každý musí absolvovat zvláštní školení a musí prokázat znalost našich platných předpisů. V současné době je proškoleno více jak 600 lidí, kteří mohou pokusy konat.

"Nejedná se jen o klasické pokusy, které by si mohl laik představovat, jako Pavlovovy pokusy s podřezáváním psů, ale pokusem je i sledování zvířat v přírodě, například i takové, jakým je sledování tahu čápů s baťůžkem zádech. I kroužkování ptáků či kroužkování netopýrů je u nás považováno za pokus. Patří sem i krmné pokusy, kde se kontroluje nezávadnost, popřípadě účinnost krmiva. V době, kdy kulminovala aféra kolem BSE, stoupl počet pokusů na asi o 60 000 ptáků, ověřovala se nová krmiva, která by neobsahovala živočišnou bílkovinu (masokostní moučku), kterou nahrazovala moučka sójová," upozornil Duben.

Zařízení pro pokusy musejí mít odpovídající vybavení. Například je zajímavé, že v takovém zařízení je na tom myš s ohledem na svou velikost a hmotnost lépe než člověk ve třípokojovém bytě. Jsou pochopitelně přesně stanovené další parametry, jako vlhkost či teplota.

Tyto podmínky jsou pro celou Evropu stejné, vycházejí z mezinárodní Dohody na ochranu obratlovců používaných pro vědecké a jiné účely, tzv. Štrasburské konvence, kterou i naše republika podepsala. Podle těchto zásad ÚKOZ třetinu žádostí neschválila. U nás je kolem stovky zařízení, kde se smí za stanovených a schválených podmínek konat pokusy na zvířatech. A to od muzeí, která uskutečňují výzkum obratlovců, přes pracoviště, která vyvíjejí léky až po školy, neboť i výuka počítá s pokusy.

Pokusy nutné pro tolik citované a kritizované kosmetické účely jsou prakticky minulostí. Seriózní firmy se dnes již na reklamách chlubí, že pokusy na zvířatech nedělají. U nás za takovéto pokusy provádí Národní referenční laboratoř ve Státním zdravotním ústavu. Je třeba si však uvědomit, že do kosmetiky patří i prostředky, které nejsou léčivy a přicházejí do styku s kůží a sliznicemi, takže s určitým množstvím zvířat je nutné počítat. V loňském roce bylo pro tyto účely využito 28 králíků.

"ČR souhlasí s celosvětovým trendem využívání alternativních metod, například v roce 2000 jsme spolupořádali Evropský kongres k validaci alternativních metod. Ve veterinárních laboratořích se využívají například testy seroneutralizační, na tkáňových kulturách, testy imunoflorescence a další, takže počet zvířat využívaných i ve veterinárních laboratořích poklesl z původních 40 000 na počátku devadesátých let na současných téměř 5 000. Dosud se zde zvířata používají především na testování vztekliny, protože bohužel, zatím nelze využít žádné alternativní metody. SVS při příležitosti Světového dne laboratorních zvířat vítá a souhlasí se všemi snahami, které směřují ještě k dalšímu omezování pokusů na zvířatech. Jelikož pokrok ve výzkumu pokračuje mílovými kroky, lze očekávat další omezení využívání laboratorních zvířat pro pokusy. Nicméně již nyní je pokrok patrný, zejména v praktickém vymizení tzv. "krvavých" pokusů," konstatoval Duben.