Podle AK dochází ve sklizni k dalšímu znehodnocení obilovin

Celkem 18 procent ploch obilovin bylo podle monitoringu Agrární komory ČR (AK) zpracovaném pracovištěm v Olomouci sklizeno k datu 2. srpna. AGRIS o tom dnes informoval tajemník AK Jan Záhorka.

Podle materiálu, který má AGRIS k dispozici, je dosud nejvíce sklizeno ozimého ječmene - asi 100 tisíc hektarů z celkové osevní plochy 142 tisíc hektarů. "Výnosy se pohybují v rozpětí 2,8 až 4,6 tuny z hektaru. Jarní ječmen je sklizen z osmi procent ploch. Extrémní sucho a teploty se projevily nejvýrazněji právě u této plodiny, což je evidentní z velkého rozpětí hektarových výnosů, dozrávání porostů, kvalitativních ukazatelů požadovaných pro sladovnické využití a velmi nízké výtěžnosti. Výnosy se pohybují v rozpětí 2,2 až 4,6 tuny z hektaru. Nejnižší výnosy jsou v oblastech nejvíce postižených teplem a suchem na Moravě a dalších oblastech České republiky. Ozimá pšenice je sklizena téměř na 19 procentech osetých ploch. Sklizeň nejvíce pokročila na jižní Moravě, na Hané a v produkčních oblastech českých krajů. U této plodiny se projevuje obdobně jako u jiných velké rozpětí hektarových výnosů, v některých oblastech i pod tři tuny z hektaru. U ozimé pšenice je výrazně snížena potravinářská hodnota, zejména čísla poklesu, které je hluboko pod 200, u objemové hmotnosti, ale v mnoha případech i u procenta N-látek. V této souvislosti je nutné přehodnotit kvalitativní ukazatele, zejména u intervenčního nákupu, který zajišťuje SFTR, protože jsou průkazné signály, že v této kategorii nebudou předpokládané objemy nakoupeny. Řepka olejná je sklizena asi na 60 procentech ploch, v nížinných oblastech republiky se sklizeň v těchto dnech dokončuje. I u této plodiny jsou velké výkyvy ve výnosech. Byly zaznamenány výnosy pod dvě tuny z hektaru.

Nadále trvají poznatky z minulého týdne. Kromě vlivů sucha a tepla v jarních měsících má zejména do kvalitativních ukazatelů přímý dopad vývoj klimatických podmínek v období sklizně. Dlouhodobé srážky způsobily u všech plodin, zejména u potravinářské pšenice, podstatné snížení kvalitativních ukazatelů. Ve svých důsledcích to bude druhotný dopad do realizačních cen, sestupnění pšenice do kategorie krmné s cenovým dopadem 700 až 900 korun na každou tunu, což se promítne do ekonomiky výroby této plodiny a samozřejmě i do ekonomiky podniku. Obdobný stav je u sladovnického ječmene. Konkrétní dopady dlouhodobých srážek jsou zcela evidentní na porůstání obilovin, což způsobuje jejich další znehodnocování," uvádí se v monitoringu AK.