Podle EU jsou přímé platby rizikem pro obě strany

Důvodem, proč Evropská unie nepočítá do roku 2006 s poskytnutím přímých kompenzačních plateb pro kandidátské země, není diskriminace těchto zemí, ale minimalizace rizik s čerpáním těchto prostředků spojených. V rozhovoru pro AGRIS to uvedl účastník semináře nevládních zemědělských organizací v gesci PHARE v Bruselu, tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Michal Pospíšil.

Unie se totiž podle Pospíšila obává, že kandidátské země přímé kompenzační platby nepoužijí na potřebnou restrukturalizaci svého zemědělství, ale na aktuální zvýšení své ekonomické prosperity. Protože je ale restrukturalizace v kandidátských zemí nanejvýš potřebná, počítá EU, že budou tyto země čerpat finanční prostředky z jiných zdrojů, a to ze strukturálních fondů. Tím by mělo být zajištěn zájem EU tak, aby bylo v budoucnosti zemědělství stávajících a kandidátských zemí kompatibilní.

Řada hlasů ale podle Pospíšila upozornila na bruselském setkání i na rizika, která představují přímé platby pro kandidátské země. EU totiž počítá, že pod tlakem Světové obchodní organizace bude nucena zhruba do roku 2010 přistoupit k postupné liberalizaci, což se projeví v neustálém a pozvolném poklesu cen. Pokud by kandidátské země prosadily čerpání přímé platby a příjmy v zemědělství by tam po určitou dobu stoupaly, pak by byl vstup do EU provázen opačným trendem a zemědělci, kteří vstup do EU většinou spojují s většími zdroji pro své podnikání, by zažili pravý opak. To by ale mohlo znamenat pro kandidátské země značná politická rizika.