Podnikání, volný pohyb a EU

Češi nebudou moci po vstupu do unie pracovat ve všech členských státech. Šest z nich se ale přechodného opatření již vzdalo a další tak možná učiní po dvou letech.

Vstup do Evropské unie je pro podnikatele v Česku i dalších kandidátských zemích především příležitostí. V oblasti podnikání je připojení se k unii spojeno především s otevřením evropského trhu, což znamená volný pohyb pracovních sil, služeb, zboží a kapitálu. Právě omezení volného pohybu osob (a tedy i pracovních sil) je stále velkým argumentem euroskeptiků. Unie nám podle nich odpírá jednu ze základních výhod, kterou má vstup Česku přinést. V přístupových rozhovorech si totiž Brusel vymínil omezení volného pohybu pracovních sil z kandidátských zemí po dobu dvou let. Členské státy budou mít navíc možnost tuto lhůtu po dvouletém zkušebním období prodloužit o dalších pět let. Češi však budou v některých zemích moci pracovat hned po vstupu. Mezi ně patří zatím Nizozemsko, Velká Británie, Irsko, Dánsko, Švédsko a Řecko. Jejich počet se však může do 1. května 2004 ještě zvýšit - podle státního tajemníka Pavla Teličky jednání s ostatními státy pokračují. Přechodná období navíc mohou po prvních dvou letech přehodnotit: ˝Domnívám se, že přístup k novým členským státům bude selektivní. Je možné, že některé důležité země, jako je pro nás Německo, přechodné období po dvou letech zruší. Nepředstavujeme pro něj totiž takové riziko jako třeba Polsko nebo pobaltské země,˝ říká ekonom David Marek z Patria Finance. Někteří Češi ale pracují v zemích EU již dnes - například o české lékaře a zdravotní sestry je zájem v Rakousku, Německo zase pociťuje nedostatek počítačových expertů. Přechodné období si unie vymohla i ve volném pohybu služeb. Pokud by se Němcům a Rakušanům zdálo, že české firmy berou práci místním, mohou omezit jejich přístup na svůj trh. Opatření se týká v případě Německa stavebních a úklidových prací a také dekorací interiérů. Delší seznam si vymohli Rakušané. Zahrnuje navíc zahradnické, kovářské a kamenické firmy, ale i bezpečnostní agentury a pečovatelské a sociální služby. Stejně jako v případě volného pohybu osob i zde může být omezení uplatněno i recipročně. V otázce volného pohybu kapitálu si naopak přechodné období vyjednali Češi: Občané jiných členských zemí nebudou moci 7 let po vstupu Česka do EU nakupovat zdejší půdu a lesy. V případě potřeby navíc může Praha toto ustanovení prodloužit ještě o další tři roky. Podobnou výjimku dostalo Česko i u rekreačních obydlí - ta si nebudou moci občané ostatních zemí unie kupovat po dobu pěti let. Za zahraniční obchod jsme dosud zvyklí považovat veškeré přesuny zboží, které směřují z české republiky za naše hranice a ze zahraničí k nám. První změnou, se kterou se po vstupu do EU setkáme, bude rozdělení zemí obchodujících s Českem do dvou skupin.

EU a ostatní země

První skupinu budou tvořit státy Evropské unie. Obchod s těmito zeměmi již nebude obchodem zahraničním, ale vnitřním. Do druhé skupiny naopak spadají všechny ostatní státy, s nimiž zůstane nadále zahraniční obchod takový, jak ho známe dnes. Česko i další kandidátské země se stanou po vstupu do unie součástí jejího jednotného vnitřního trhu. Mezi jeho členy neexistují hranice a zboží se pohybuje volně. Čeští výrobci tak budou mít bezcelní přístup do všech členských zemí, limitováno nebude ani množství dováženého či vyváženého zboží. Odpadne tím jeho proclívání, prokazování původu a zřizování celních skladů. To vše bude znamenat pro české podnikatele velké úspory. Mezi další výhody lze zařadit i stabilizaci podnikatelského prostředí, zvýšení právní ochrany podnikání nebo větší mobilitu pracovní síly. Pro malé a střední podniky se navíc otevírá šance na využití prostředků z unijních strukturálních fondů.

Konkurence a evropská cla

Rizikem bude naopak větší konkurence, jíž budou čeští podnikatelé vystaveni. Problémy zřejmě nastanou firmám s malou produktivitou práce a nepružným marketinkem. Náročná bude změna také pro firmy, které dosud neobchodovaly s partnery z Evropské unie. Jestliže dnes prodávají Češi na unijním trhu asi dvě třetiny vyváženého zboží, po vstupu by se tento podíl mohl zvýšit až na 75 až 80 procent. ˝Vstup do EU bude pro naši ekonomiku znamenat především zvýšení podílu vývozu na HDP a také větší závislost na zemích unie,˝ domnívá se ekonom David Marek. Záležet podle něj ale bude i na oboru podnikání. Například v zemědělství totiž ještě stále existuje řada překážek, které volnému obchodu brání. Změny ale čekají české vývozce a dovozce i při obchodu s ˝třetími˝ zeměmi. Česko bude muset především unii přizpůsobit celní sazebník. České zboží tak bude podléhat výhodnějším clům při dodávkách tzv. preferenčním partnerům (země, s nimiž Evropská unie obchoduje na základě doložky nejvyšších výhod), naši dovozci však ztratí celní úlevy od Spojených států, Japonska a Kanady.