Podnikatelé se do Evropské unie většinou těší

Dvě třetiny podnikatelů v kandidátských zemích hodnotí své šance na jednotném evropském trhu optimisticky. Vyplývá to z průzkumu, který provedla Asociace průmyslových a obchodních komor Eurochambres. Zúčastnilo se ho přes 2500 firem v deseti reformních zemích, ucházejících se o členství v Evropské unii, včetně České republiky.

Pozitivní očekávání s integrací spojuje 69 procent všech firem. Nejvíce optimistů, až 78 ze sta, je v Rumunsku, s jehož začleněním se však v první vlně v roce 2004 nepočítá. V pobaltské Litvě se na rozšíření těší 74 procent byznysmenů, v Bulharsku a Estonsku 71 procent firem.

Čeští podnikatelé, jejichž očekávání zkoumala Hospodářská komora, jsou optimističtí v 65 procentech. Do situace a výkonů celé pětiny českých a dokonce čtvrtiny slovenských firem se podle názoru jejich vedení vstup do EU nijak nepromítne.

Nejméně optimismu projevili podnikatelé v Polsku, nejlidnatější uchazečské zemi. Slibná očekávání s integrací tam spojuje jen 60 firem ze sta. Spolu s Maďarskem a Estonskem vedou Poláci také v podílu pesimisticky naladěných byznysmenů. Relativně málo škarohlídů je v Česku a na Slovensku, adekvátně osm a pět procent.

Obecně "pro" vstup bylo 93 procent dotázaných, kteří reprezentovali firmy různého typu - velké zavedené i menší a střední. Pouze tři ze sta firemních zástupců se v anketě vyjádřili jednoznačně "proti" integraci.

V otázce, která se týkala očekávaného prospěchu z integrace do širší Evropy, se respondenti nejčastěji shodli na "snazším přístupu na unijní trh". Jen litevští, maďarští a polští podnikatelé vyjadřovali o této vyhlídce značné pochybnosti. Konkurence firem z dnešní patnáctky se nejvíce obávají opět Poláci, Estonci a Litevci.

Pokud jde o spokojenost firemní sféry s postupem vyjednávání, ta byla všude kromě Polska nadpoloviční, zatímco v Bulharsku se blížila 80 procentům, v Litvě a ve Slovinsku bylo spokojených 70 ze sta dotázaných.

Údaje zveřejněné evropskou asociací komor Eurochambres příliš nekorespondují s náladami populace v jednotlivých uchazečských zemích. Běžní občané jsou podstatně skeptičtější a opatrnější. Nejnižší podporu, pod 50 procent, má začlenění v Estonsku, jen lehce nadpoloviční je v Česku. Naopak vehementně integraci podporují obyvatelé Bulharska a Rumunska, tedy zemí, které si na členství budou muset počkat nejspíš do roku 2007 či 2008.

Podle posledních neformálních výroků komisaře Evropské unie pro rozšíření Güntera Verheugena by právě připravované hodnotící zprávy o pokroku kandidátů měly vyznít vesměs kladně. Neznamená to však, že budou hodnoceni všichni stejně dobře. Ty státy, kterým ještě zbývá mnoho úkolů, uslyší nedvojznačné "ano, ale...". Konečná verze klíčového dokumentu má být hotova v polovině října, tedy dva měsíce před rozhodujícím summitem.