Podpora mladým zemědělcům je spravedlivá, tvrdí Palas

Proč ministerstvo oklestilo podporu mladým zemědělcům? Ve snaze ušetřit se podmínky změnily tak, že ti, kdo už ji jednou měli, ji vícekrát nedostanou. Přitom původně ministerstvo řeklo, že podpora bude trvat pět let. Kdo se o ni přihlásí a má patřičné vzdělání, měl by ji dostat.

Předně, finanční podpora státu mladým začínajícím zemědělcům nebyla nikdy stanovena na dobu pěti let, nýbrž jednou z podmínek pro její získání bylo to, aby žadatel po dobu nejméně 5 let již v zemědělství podnikal. To proto, aby stát co nejvíce zamezil případnému zneužití podpory žadateli, kteří by mohli mít zájem získat podporu ze spekulativních důvodů, a ne za účelem provozování zemědělské činnosti. Podpora pak byla přiznána vždy na 1 rok. Vzhledem k tomu, že od letošního roku ještě více přizpůsobíme podmínky pro poskytování podpory mladým zemědělcům předpisům platným v EU, zvýšili jsme věkovou hranici pro získání této podpory na 40 místo 35 let. Proto jsme zároveň snížili délku nutné praxe z 5 let na 2 roky. Ministerstvo zemědělství není vedeno snahou ušetřit tím, že by mělo jakkoli diskriminovat mladé zemědělce, ale skutečnost je taková, že vzhledem k loňským povodním jsme mohli pro letošní rok vyčlenit na podporu mladých zemědělců 80 milionů korun místo loňských 100 milionů. Proto můžeme přiznat tuto podporu pouze žadatelům, kteří o ni dosud nežádali, a nemohou ji dostat opakovaně i jiní žadatelé, jako tomu bylo například loni. Myslím si, že tyto podmínky jsou v rámci nynějších možností ke všem spravedlivé.

Jsou nějaké zvláštní podmínky pro zřízení rodinné soukromé zemědělské farmy? Je podmínkou to, aby na farmě pracovala jen rodina soukromého zemědělce, nebo lze zaměstnávat i někoho cizího?

Žádné podmínky nejsou stanoveny, a dokonce neexistuje ani nějaká oficiální definice toho, co je "rodinná farma". Je proto plně na svobodném rozhodnutí zemědělského podnikatele, zda na farmě budou pracovat i jeho rodinní příslušníci, nebo zda si veškeré práce zajistí sám, či zda si najme zaměstnance.

Bude mít vliv výměra obhospodařované zemědělské půdy po našem vstupu do Evropské unie na výši přímých dotací?

O přiznání takzvaných přímých plateb českým zemědělcům po vstupu do EU nebude rozhodovat výměra obhospodařované půdy, ale splnění stanovených podmínek pro poskytování podpor. Je to tak vlastně i dnes, kdy při přiznávání nároku na podporu nerozlišujeme mezi malým farmářem a velkou zemědělskou společností.

Kdy se provede odškodnění rolníků, kteří byli v 50. letech zásluhou státu dle stěhovacích výměrů a zákona č. 50/56 Sb. násilně vystěhováni ze svých usedlostí a jejich veškerý majetek byl v bezplatném užívání JZD. Zákon o půdě toto neřeší.

Nemohu souhlasit s názorem, že zákon o půdě tento problém neřeší. Naopak, na tyto případy pamatuje samostatným restitučním titulem v § 23 odstavec 1, který říká, že oprávněným osobám budou vráceny nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu, případně jim bude poskytnuta náhrada za odstraněnou nebo znehodnocenou nemovitost. V případě, že tuto nemovitost odstranila nebo znehodnotila jiná právnická osoba než stát, má vlastník právo na finanční náhradu vůči této právnické osobě, pokud se nedohodnou na jiném způsobu náhrady. Znamená to, že zákon o půdě stanoví finanční náhradu pro případy, kdy tento majetek bezúplatně užívala tehdejší JZD. Přesahuje tak rámec odškodnění klasických restituentů, jejichž majetek přešel do vlastnictví státu a nebo jiné právnické osoby, kde zákon stanoví formu náhrady ve věcech nebo v podílu na jmění této právnické osoby. Z výše uvedených skutečností tedy jasně vyplývá, že zákon o půdě tuto problematiku upravuje, a to dokonce výhodněji než restituce.