Pohanka: Druhé jaro staré kulturní rostliny?

Díky obsahu vysoce kvalitních proteinů se zvyšuje zájem o využití pohanky zejména jako složky biokrmiv.

Pohanka možná zažije malou renesanci. Jako potravina byla ve středověku často pěstována, s rozšířením brambor a obilovin však postupně ztrácela na významu. Dnes se pohanka pěstuje jen velmi zřídka. Podle informací Zemědělské komory Dolního Saska by se to ale mohlo brzy změnit, protože díky vysoké kvalitě proteinů opět roste zájem o tuto rostlinu z hlediska jejího možného využití jako složky biokrmiv.

Také v ekologickém zemědělství v důsledku rostoucích početních stavů zvířat kontinuálně stoupá potřeba vysoce kvalitních proteinů v krmivu. Především prasata a drůbež potřebují velké množství vysoce kvalitních proteinů, které pouze bob polní a hrách nemohou pokrýt. Nejnovější výzkumy ze Švýcarska dokládají, že pohanka je vynikajícím krmivem pro nosnice. Kromě toho požadují některé svazy ekologických zemědělců používání biokrmiv, jejichž všechny složky pocházejí výhradně z ekologické produkce.

Také z agrotechnického hlediska je pohanka pro ekologické zemědělství velmi zajímavá. Její nároky na půdu a zásobení živinami jsou nízké, takže se jí daří i v lehkých půdách a dokonce i v méně úrodných vřesovištních a slatinných oblastech.

Zemědělská komora v současné době testuje v ekologicky hospodařícím podniku v zemském okrese Gifhorn různé odrůdy pohanky. Ve víceletém pěstitelském pokusu se mimo jiné hodnotí výnos, surový protein a aminokyseliny. Pokus je finančně podporován dolnosaským Ministerstvem pro výživu, zemědělství, ochranu spotřebitele a rozvoj venkova.

Pohanka obecná se řadí mezi pseudoobiloviny. Patří do čeledi rdesnovitých a pochází původně ze střední a východní Asie. Pohanka je citlivá na chlad a nemůže se proto vysévat dříve než v polovině května. Dozrává však rychle, takže sklizeň může probíhat již od konce srpna.

http://www.topagrar.com/news/Acker-Wetter-News-Buchweizen-Zweiter-Fruehling-fuer-alte-Nutzpflanze-818370.html