Pojistka zaměstnání: mít vzdělání

MF Dnes 6.12.1999

Pojistka zaměstnání: mít vzdělání

Praha - Čím vyšší vzdělání, tím menší riziko, že člověk skončí mezi nezaměstnanými tato rovnice platí nejen ve světě, ale i u nás. Mezi nynějšími 470 tisíci nezaměstnaných je jen necelých dvacet tisíc majitelů vysokoškolských diplomů. Také na startu profesionální kariéry jsou vysokoškoláci ve výrazně lepší pozici. V současné době je v zemi podle statistik bez práce téměř 85 tisíc mladých lidí, kteří dosud nikdy nepracovali, jen 6,5 procenta z nich jsou přitom absolventi vysokých škol. Z výzkumu Institutu sociologických studií Univerzity Karlovy navíc vyplývá, že z tří tisíc lidí, kteří ukončili vysokoškolská studia v roce 1995, jsou jen dvě procenta bez práce. I mezi šancemi těch, kdo mohou při hledání práce předložit vysokoškolský diplom, však panují výrazné rozdíly. Ty jsou do jisté míry dány i tím, nakolik je obor, který vystudovali, atraktivní a kolik lidí každoročně končí studia. Statistiky ministerstva práce upozorňují, že čím dál hůře hledají práci hlavně ekonomové, učitelé, zemědělští inženýři, právníci a lékaři. "Po ekonomech a právnících byla ještě před několika lety na trhu obrovská poptávka. Navíc se jim nabízely vysoké platy, takže to přilákalo řadu uchazečů, trh se však mezitím nasytil, takže se chytí jen ti nejschopnější," říká ředitel Výzkumného ústavu práce Martin Mácha. "Dát se na tyto profese je nyní jako investice s velkým rizikem. Může přinést velký zisk, i dramatickou prohru," dodává. Ve výzkumu Institutu sociologických studií UK, který srovnával roční platy vysokoškoláků po třech letech praxe, se právě právníci s 215 tisíci hrubého ročně těsně následováni ekonomy s 214 tisíci ocitli na nejvyšších pozicích. Nepříliš dobře jsou na tom mladí učitelé - nejenže mají ze všech vysokoškoláků nejnižší platy, v průměru 89 tisíc hrubého ročně, ale často také marně hledají práci. "Na práci učitele jsem asi už rezignovala. Ten plat, který školy nabízejí, neodpovídá požadavkům na nasazení, a navíc se z něho dá jen obtížně vyžít. Snažím se najít práci v jiném oboru," říká osmadvacetiletá Andrea Králová, která vystudovala pedagogickou fakultu v Olomouci. Stále více vysokoškoláků si uvědomuje, že jim kvalitní zaměstnání rozhodně nespadne do klína. "Většina studentů vysokých škol - zhruba tři čtvrtiny - pracuje již při studiu," říká sociolog Pavel Kuchař z Institutu sociologických studií Univerzity Karlovy. "V řadě oborů jsou kontakty z práce při studiu nezbytné, hlavně ve společenských vědách," říká psycholožka Věra Fröhlichová, ředitelka Úřadu práce Praha 2.

LENKA ZLÁMALOVÁ