Pokračující proces reformy veřejné správy v ČR

14.06.2003 | Integrace.cz

V závěru minulého roku byla často skloňována otázka rušení okresních úřadů a přenosu jejich působností převážně na nový typ obcí s rozšířenou působností, na kraje a v malé míře na další správní orgány. Občané se o změnách souvisejících s reformou územní veřejné správy, které vycházejí ze zákonů účinných od 1. ledna 2003, dozvídali převážně z médií a na svých úřadech. Druhá etapa reformy územní veřejné správy navazovala na již uskutečněné decentralizační změny ve veřejné správě, které spolu s ekonomickou transformací naší společnosti postupně probíhaly během posledních třinácti let. Stručně lze připomenout obnovu samosprávy obcí v roce 1990 a vznik samosprávných krajů v roce 2000 v rámci první etapy reformy územní veřejné správy.

Jak hodnotit nové změny ve veřejné správě po prvních měsících?

Jinak vnímají novou situaci občané, jinak představitelé územních samospráv. Nesporně došlo k posílení územních samospráv a přiblížení výkonu státní správy občanům, kteří mají nyní větší možnost ovlivnit rozhodování o veřejných záležitostech a rozvoji území prostřednictvím svých volených zástupců a jejich kontrolou. Přenosem prvoinstančního rozhodování v jednotlivých oblastech státní správy na nejnižší možnou úroveň veřejné správy se občanům zjednodušil kontakt s úřady - oproti minulosti, kdy některé žádosti podávali na pověřeném obecním úřadu, ale s jinými už museli cestovat na okresní úřad ve vzdálenějším městě. Obecně lze konstatovat, že díky zodpovědnému přístupu představitelů 205 obcí s rozšířenou působností byl u těchto obcí od prvních dnů roku 2003 ve většině případů zajištěn plný výkon státní správy. Pokud se vyskytly problémy, měly převážně technicko-organizační charakter a byly během několika hodin, maximálně dnů, odstraněny.

Na druhou stranu se nyní často setkáváme s názorem, že státem poskytnuté finanční prostředky k zajištění výkonu státní správy nestačí. V minulých letech byli zástupci samosprávy přesvědčeni, že obce a kraje budou schopné vykonávat státní správu efektivněji a hospodárněji než stát. V současné době si musíme uvědomit, že prostředky poskytované státem v roce 2003 samosprávným orgánům jako příspěvek na výkon státní správy vychází ze schváleného státního rozpočtu pro tento rok. Zmíněným subjektům byly tedy podle rozsahu přenášených působností rozděleny finanční prostředky, které měly k dispozici v roce 2002 okresní úřady.

Několik faktů pro nestranné posouzení

Pro plynulý přechod výkonu státní správy bylo vyřešeno personální zabezpečení výkonu přenášených agend. Na obce a kraje bylo z okresních úřadů delimitováno 15.060 funkčních míst, na která samosprávy dostávají příspěvek na výkon státní správy. Z tohoto počtu na 12.429 míst přešli úředníci z okresních úřadů, většinou s mnohaletou praxí a odbornou způsobilostí. Případné změny v počtu úředníků jsou do budoucna plně v kompetenci územních samosprávných celků, aniž by se výše příspěvku měnila.

Zákonem byl schválen objem finančních prostředků na přípravu budov obecních úřadů a jejich vybavení ve výši 2,6 miliardy ze státního rozpočtu v letech 2002 a 2003. Obce, které nestihly dokončit přípravu vlastních prostor, mohou za zvýhodněných podmínek využívat budovy státu, sídla bývalých okresních úřadů (po dobu dvou let formou bezplatné výpůjčky). Dále byla určena výše příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti, který obce i kraje dostávají na základě rozsahu přenášených působností. Na jedno delimitované funkční místo tak samospráva v roce 2003 obdrží příspěvek ve výši 333,9 tisíce Kč. Mimo to je jejím příjmem výnos ze správních poplatků za výkon státní správy v přenesené působnosti.

Spolu s přenesenou agendou poskytl stát samosprávným celkům movitý majetek potřebný k výkonu státní správy, kterou do konce roku 2002 vykonávaly okresní úřady a s tímto majetkem byly příslušné hospodařit. Obcím, na které přešla nevybavená prázdná funkční místa, byl poskytnut příspěvek ve výši 80 tisíc Kč na vybavení tohoto místa nábytkem a výpočetní technikou.

V oblasti informatizace územních orgánů veřejné správy byl řešen způsob převodu informačních a komunikačních technologií z okresních úřadů na obce s rozšířenou působností a na další příslušné správní orgány. Mimo komunikačního propojení a technického a technologického zabezpečení obcí pro provoz integrovaného informačního systému správních a dopravních evidencí byla zaměřena pozornost i na vypracování studie proveditelnosti komplexní informatizace krajů.

Jaké problémy vznikly a je možné je řešit?

Jak již bylo uvedeno, zástupci samospráv upozorňují na nedostatek finančních prostředků. Nutno podotknout, že většina výdajů na výkon státní správy se reformou nezměnila. Mohly se ale například lišit náklady na přípravu budov úřadů podle místních podmínek. Některé obce a kraje se po převzetí výpočetní techniky od okresních úřadů rozhodly investovat do informačních technologií a v některých případech obnovit již zastaralou výpočetní techniku převzatou od státu, případně zajistit sjednocení programového vybavení nákupem nových softwarů. Je pravda, že tyto výdaje by samosprávám bez uskutečnění reformy nevznikly. Na druhou stranu teprve po přenesení působností z okresních úřadů si někteří zástupci samospráv postupně začali uvědomovat jejich rozsah. Zjišťovali, co je nutné řešit a financovat, a nyní se nechtějí smířit s faktem, že finanční prostředky související s výkonem státní správy jsou ve výši roku 2002 rozděleny a poskytovány formou příspěvku na její výkon. Ministerstvo vnitra spolu s Ministerstvem financí mapuje současnou situaci a získává podklady k analýze výdajů na výkon státní správy. V případě, že se vznesené námitky potvrdí, bude je možné uplatnit při přípravě rozpočtu na rok 2004.

Názor daňového poplatníka a jeho představa o výši výdajů za činnost úřadů a úředníků se ale pravděpodobně liší od představ zástupců samospráv o dostatku financí pro výkon veřejné správy. A tímto směrem bychom se nejspíš dostali opět na začátek přípravy reformy veřejné správy, a to k argumentu, že samospráva bude jistě hospodárněji nakládat s veřejnými prostředky.

Různý pohled občanů a zástupců samospráv se odráží i v oblasti profesionalizace a s tím souvisejícího vzdělávání úředníků územních samospráv. Tuto oblast řeší s účinností od 1. ledna 2003 nový zákon. Část obcí s rozšířenou působností naplňovala počty delimitovaných funkčních míst i nově přijatými zaměstnanci bez praxe ve státní správě. Přáním každého občana jistě je, aby každá jeho žádost podaná na úřadě byla vyřízena co nejdřív a bez chyb. K tomu je nutné, aby všichni úředníci včetně nově přijatých měli potřebné odborné vzdělání, ověřené zkouškou zvláštní způsobilosti. Tu předepisuje zmíněný zákon o úřednících územních samospráv. Mnozí úředníci bývalých okresních úřadů již tuto zkoušku absolvovali v minulých letech. Ostatní mají povinnost ji v daném časovém úseku složit. Kdo to zaplatí? Přestože okresní úřady čerpaly prostředky na školení svých úředníků, nelze v tuto chvíli přesně vyhodnotit jejich rozsah a porovnat jej s potřebou samosprávných orgánů. Měli bychom si však uvědomit, že při předpokládaném vstupu ČR do Evropské unie je velmi důležité vytvořit dostatečné správní kapacity pro převzetí a uplatňování práva EU. Aplikace zákona by měla přispět ke stabilizaci pracovních podmínek úředníků samospráv, které se vyznačují vysokou fluktuací zaměstnanců.

Další problém, který z objektivních důvodů nebylo možné vyřešit k datu ukončení činnosti okresních úřadů, je sladění obvodů speciálních správních úřadů s okresní působností s obvody obcí s rozšířenou působností. Začátkem roku 2003 vznikly komplikace občanům 154 obcí, které patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností v sousedním okrese, než kam patřily do konce roku 2002. V současné době se tento problém již řeší. Správní obvody obcí s rozšířenou působností vznikaly na základě požadavků jednotlivých obcí. Obcím bylo při přípravě vyhlášky o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností vyhověno. Později se ale ukázalo, že tento stav může působit občanům určitých obcí potíže při jednání s některými úřady, kterých se II. etapa reformy netýkala. Jedná se například o Úřady práce, Finanční úřady, Katastrální úřady apod., které musí občané zmíněných obcí navštěvovat v původním okresu. Po vyhodnocení analýz jednotlivých resortů předloží Ministerstvo vnitra v září tohoto roku vládě návrh řešení v oblasti sladění správních obvodů. Tato problematika má úzkou vazbu i na změnu krajských hranic, kterou některé obce již několik let vyžadují. Proto byly již ve čtvrtém čtvrtletí roku 2002 v úzké spolupráci s kraji zahájeny intenzivní práce na řešení návrhu zákona, který změní vymezení hranic krajů. K případným změnám by mělo dojít ke dni voleb do krajských zastupitelstev v roce 2004. Jednotlivé resorty zmapovaly možné dopady změn krajských hranic. Do konce března se k návrhům obcí vyjádří kraje, poté bude materiál předložen k projednání vládě. Ve finále bude o zákonu rozhodovat Parlament.

Jaké jsou další záměry v oblasti reformy veřejné správy?

Po přenosu působností státní správy na orgány samospráv přešla na územní samosprávy i zodpovědnost za dostupnost vybraných veřejných služeb. V rámci přípravy standardizace veřejných služeb - stanovení jejich minimální potřebné úrovně a dostupnosti občanům - zpracovalo Ministerstvo vnitra podklady k analýze veřejných služeb, které vychází z tezí schválených vládou. Vláda svým usnesením uložila všem ministrům a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů zpracovat do 31. března 2002 analýzy veřejných služeb vhodných ke standardizaci, včetně dopadů na státní rozpočet a rozpočty krajů a obcí, a předat je na Ministerstvo vnitra, které pak předloží celkovou analýzu k posouzení vládě. Připravovaná právní úprava vymezí v prvé řadě garanta veřejné služby (kraj nebo obec) a základní kvalitativní a kvantitativní parametry veřejných služeb (standardy a finanční podmínky pro garanty veřejných služeb k jejich zabezpečení). To umožní optimalizovat způsob poskytnutí veřejných služeb podle místních podmínek.

Další směřování reformy veřejné správy obsahuje i programové prohlášení vlády ze srpna 2002, ve kterém se vláda zavazuje dokončit reformu územní veřejné správy a modernizovat ústřední státní správy. Cílem je zefektivnění, racionalizace a zvýšení horizontální koordinace činnosti veřejné správy. Větší pozornost bude věnována zvýšení kvality výkonu veřejné správy jako služby občanům. Proběhne revize správních agend se záměrem snížit administrativní zatížení občanů a zjednodušit správní postupy. K tomu přispěje i nový zákon o správním řízení, který posílí efektivitu správně trestní odpovědnosti.