Pole chtějí déšť, zatím přichází jen silný vítr

Zemědělcům letos nepřála nejen zima, ale ani jarní počasí. Náhlý příchod mrazů v minulých dnech jim zvýšil škody na polích, které napáchaly prudké změny teplot a mrazy během zimy.

Vrásky na čele mnohým rolníkům v těchto dnech přidává silný vítr, jenž půdu rychle vysušuje. Rostliny trpí nedostatkem vláhy, kterou po zasetí potřebují nejvíce.

Ve většině podniků našeho regionu začaly jarní práce se zpožděním. Bylo tomu tak i v ZD Všestary na Královéhradecku. Dnes však družstvo dokončuje setí mrkve na pětatřiceti hektarech a cibule na 85 hektarech, vysázenou má také sazečku na třiceti hektarech a petržel na třech hektarech. Podle vedoucího výroby zeleniny Václava Dufka starosti teď mají pěstitelé s nedostatkem půdní vláhy.

"Musíme zavlažovat pole se zeleninou v noci a ráno. Vodu přivádíme z Labe. Tento umělý déšť nám hodně zvyšuje výrobní náklady, které ale nemůžeme promítnout do našich cen. Ty neurčuje pěstitel, nýbrž odběratel," postěžoval si nám ve středu Dufek.

Dosavadní vývoj počasí způsobuje starosti i v akciové společnosti ZEAS Podhorní Újezd na Svitavsku. "Sice tu z pátka na sobotu trochu zapršelo, avšak vichr vodu z polí rychle odnesl. Potřebujeme, aby teď bylo teplo a spadlo alespoň deset milimetrů srážek. Pokud nezaprší, bude nám úzko," poznamenal ředitel společnosti Jiří Tichý.

V a.s. ZEAS Podhorní Újezd zemědělci jarní práce odstartovali bez většího zpoždění. Zaseté již mají jarní obiloviny, zeleninu i další plodiny. Zbývá jen zasít zelí na sedmi hektarech. Seté se sklízí později než vypěstované ze sazenic. To podniku vyhovuje, neboť může krouhání hlávek rozložit do delšího časového období. Zemědělce ale mrzí, že na jaře museli zaorat 80 hektarů ozimé pšenice, kterou zničily nástrahy zimy. "Přeseli jsme plochu jarní pšenicí, avšak ta má nižší výnos," podotkl ředitel Jiří Tichý.

Problémy také s mlékem

Rovněž v Agrospolu Bolehošť na Rychnovsku museli zemědělci přesít asi 200 hektarů mrazy poškozené ozimé řepky a ječmene. "Nahradili jsme je obilím a kukuřicí, které využijeme ke krmení skotu. Problémem ale je, že odbytové družstvo Podorlicko vypovědělo dodavatelům smlouvu na odběr 140 tisíc litrů mléka za den a od prvního května chce jen 70 tisíc litrů. Problémy s odbytem mléka jsou v celé republice," upozornil ředitel Agrospolu Pavel Kupka.

Bolehošťským způsobuje starosti i sucho na polích. Nedostatkem vláhy trpí všechny plodiny, zejména pak hlávkové zelí, které chtějí zemědělci letos pěstovat na 26 hektarech. Včera dokončili vysazování raného zelí na zhruba šesti hektarech. "Ihned musíme spustit závlahová zařízení, jinak by sazenice nevzešly" podotkl Kupka.

Bramboráři zatím spokojeni

Zemědělská akciová společnost Vysočina v Dřevíkově na Chrudimsku hospodaří v nadmořské výšce kolem 600 metrů. Jaro sem přichází později než třeba v Polabí. "Zatímco v nižších polohách včera bylo přes dvacet stupňů, u nás jsme měli o sedm stupňů méně. Minulý týden jsme tu měli i mrazy," vysvětlil nám agronom František Kábele.

I přes tvrdší klimatické podmínky se dřevíkovským zemědělcům již podařilo zasít všechny jarní plodiny. Dokonce zvládli navíc přesetí zimou poškozených 45 hektarů ozimého ječmene a zhruba poloviny ozimé řepky. Nyní se v Dřevíkově soustřeďují hlavně na sázení brambor. "Letos je budeme pěstovat na 170 hektarech, zatím jsou vysázené na 40 hektarech," upřesnil agronom.

Také Vysočina letos prožívá větrné a suché jaro. "Zatímco obiloviny a řepka nyní potřebují dostatek vláhy, vysazování brambor toto počasí vyhovuje. Velmi dobré podmínky jsou také pro odkamenování polí. Přejeme si ale, aby brzy vydatně zapršelo. Bez vláhy by nám úroda nenarostla tak, jak si přejeme," dodal agronom Zemědělské a.s. Vysočina František Kábele.