Polský premiér: Rozšíření Evropské unie bude drama

Polský premiér Leszek Miller tvrdí, že Benešovy dekrety nejsou pro EU problémem. Otevírání tohoto tématu je dáno jen německou předvolební kampaní, řekl Miller v rozhovoru, který poskytl Hospodářským novinám koncem minulého týdne při své návštěvě Prahy.

hn: Pane premiére, může se ještě vyskytnout něco, co by mohlo zabránit vstupu Polska a dalších kandidátů do Evropské unie?

Unie se v roce 2004 rozšíří o deset zemí a Česká republika stejně jako Polsko mezi touto desítkou nových členů budou. Je ale několik vážných problémů, které mohou mít ještě velmi dramatický vývoj.

Mám na mysli především věci, které se, jak to tak bývá, týkají peněz. V první řadě se jedná o příspěvky do společného rozpočtu unie. Polsko prostě nemůže být čistým přispěvatelem, tedy platit více do rozpočtu EU než z něj dostávat. To by totiž znamenalo, že ekonomicky podporujeme tak bohaté země jako Německo nebo Velkou Británii. My jsme přitom jednoznačně chudší.

Druhý problém se týká společné zemědělské politiky a přímých plateb zemědělcům. Ty návrhy EU, které známe, jsou velmi neuspokojivé. Bylo by vhodné, kdyby se všechny kandidátské země, které směřují do unie, mohly v této otázce dohodnout na společném postupu. To by výrazně posílilo naše šance na dosažení lepších podmínek.

hn: Mnozí čeští politici mluví o tom, že v Evropě výrazně posílily síly, které by chtěly změnit výsledky druhé světové války. Cítíte to stejně? A nejsou útoky proti Benešovým dekretům útoky i proti zájmům Polska?

Formálně se nás to netýká, nikdo nevznáší otazníky nad našimi hranicemi ani nad transferem lidí, který byl výsledkem druhé světové války.

Snahy, aby se tyto otázky staly součástí vstupních rozhovorů s EU, či pokusy, dávat rovnítko mezi možností vstupu Česka do unie a zrušením Benešových dekretů, jsou nepřijatelné. To nelze spojovat. Dekrety přísluší historikům, kteří se musí zabývat i dějinnými souvislostmi, dobovými podmínkami, v nichž byly tyto normy přijaty.

Současně si ale nemyslím, že by diskuse na toto téma získaly nějaký zvláštní význam. Jsem přesvědčen, že jsou tato témata jen uměle otevírána v rámci (německé) předvolební kampaně a kvůli krátkodobým cílům. Jednoznačně v této otázce podporuji společné prohlášení evropského komisaře Günthera Verheugena a premiéra Miloše Zemana. Stejně tak plně souhlasím s postojem britského premiéra Tonyho Blaira, který prezentoval při své nedávné návštěvě Prahy.

hn: Přesto, co jste řekl, nemyslíte, že Benešovy dekrety mohou Česku přece jen ještě zkomplikovat vstup do Evropské unie?

Ne, v žádném případě. Verheugen, Blair a další politici států, které už jsou členy unie, to potvrdili. Neexistuje tu žádná spojitost. Diskuse kolem Benešových dekretů nemá žádný vztah k úsilí České republiky stát se členem Evropské unie. Bylo by osudovou chybou, kdyby minulost měla rozhodovat o budoucnosti.

hn: Jak hodnotíte návrh jednoho z poslanců německé sociální demokracie, aby bylo v jihopolské Wroclawi, která byla až do druhé světové války převážně německá, postaveno muzeum vyhnanců?

Na tomto návrhu mě nepříjemně překvapuje, že pochází od politika německé sociální demokracie. SPD by takové věci neměly vůbec přicházet na mysl. Wroclaw, to není dobré místo. Ve Wroclawi je hrob jednoho z otců sociální demokracie Ferdinanda Lassala. Myslím, že to je daleko vhodnější symbol.

hn: Neobáváte se, že poválečné kroky Polska vůči Němcům se mohou stát předmětem mezinárodního tlaku obdobně jako Benešovy dekrety?

Mezi Polskem a Českou republikou jsou v této věci rozdíly. O přesídlení Němců z Polska rozhodovaly vítězné velmoci v situaci, kdy ještě polská vláda neexistovala. Navíc se v případě vysídlenců nejednalo o polské občany, ale prostě pouze o Němce. Polsko bylo z vůle vítězných velmocí přesunuto na Západ. Proto si nemyslím, že by tuto otázku chtěl vůči Polsku kdokoli otevírat.

hn: Nejde však jen o Německo. Nestal se svojí nacionalistickou kampaní hrozbou pro stabilitu střední Evropy také odstupující maďarský premiér Viktor Orbán?

Zhoršení atmosféry ve visegrádské skupině je nepochybně výsledkem politiky premiéra Orbána. Doufám, že po volbách a převzetí vlády maďarskými socialisty se podaří odblokovat visegrádskou spolupráci a zlepšit celkovou atmosféru. Visegrádskou čtyřku vnímá západní Evropa jako důležitou součást uspořádání střední Evropy a má zájem na její funkčnosti a stabilitě. Je třeba posílit důvěryhodnost Visegrádu tak, aby se stal jednou z hlavních politických struktur našeho regionu.

hn: Favoritem českých voleb se ale jeví ODS Václava Klause. Nemáte obavu, že Klaus zruší Visegrád stejně, jako to udělal už jednou v devadesátých letech?

Před chvíli jsem jednal s Václavem Klausem a nemám pocit, že by pan předseda chtěl Visegrád zrušit. Vrátím se ještě jednou k EU. Všech deset kandidátských zemí musí koordinovat jednání s unií. Ale ještě více by měly v tomto smyslu dělat země Visegrádu, protože jde o nejdůležitější a nejlépe připravené země regionu. Náš společný hlas může mít pro partnery v unii velký význam. Proto pokud by chtěl někdo spolupráci Visegrádu oslabovat, dělal by velkou chybu.

hn: Polsko má v současnosti velké ekonomické problémy. Proč nastaly a kdy myslíte, že budou překonány?

Poslední léta nebyla pro polskou ekonomiku dobrá. Částečně to bylo dáno objektivními okolnostmi. Je to ale i výsledek působení středo-pravicových vlád, které v minulých čtyřech letech v Polsku vládly a které prováděly velmi dogmatickou hospodářskou politiku. Jejím výsledkem bylo snížení růstu ekonomiky ze sedmi na pouhé jedno procento a růst nezaměstnanosti na osmnáct procent. Je to situace, s níž se musíme vyrovnat a dát ekonomice růstové impulsy.

Máme přitom podobné problémy jako česká vláda, jmenovitě například politiku centrální banky. Ta drží vysoké úrokové míry, které jsou ještě vyšší než v Česku a dnes nejvyšší v celé Evropě. Kurs zlotého je s ohledem na realitu příliš silný a takováto peněžní politika nám přidělává další problémy. Pro příští rok ale přesto plánujeme, že polská ekonomika vzroste o tři procenta, a věříme, že to bude počátek překonání současných problémů.

hn: V nynějším polském parlamentu jsou poprvé silné protievropské pravicové strany. Nelitujete v této souvislosti volební katastrofy proevropské pravice expremiéra Jerzyho Buzka?

Skutečně máme dnes v Sejmu poprvé politické síly, které jednoznačně a otevřeně zpochybňují potřebu vstupu země do Evropské unie. Část Poláků se prostě začala unie bát, uvěřila tvrdé demagogické propagandě, která staví na starých stereotypech strašení Evropou. Že Polsko ztratí svůj národní charakter, že Poláci přestanou být Poláky, že cizinci a především Němci skoupí naši zem, že ztratíme svoji suverenitu a budeme muset vykonávat příkazy Bruselu.

Proti tomu jde dělat jediné, dávat lidem dostatek informací. Od května proto zahajujeme kampaň, která bude předkládat polským občanům fakta o našem vstupu do unie tak, aby se mohli Poláci odpovědně rozhodnout, zda do EU chtějí, nebo ne.

hn: Není to ale tak, že postoj Evropské unie ke kandidátským zemím je jednou z hlavních příčin posilování těchto antievropských sil?

Poláci jsou na signály z Bruselu zvláště citliví. Jestliže se objevují náznaky, že Polsko zaplatí do rozpočtu unie více, než z něj dostane, to je fatální zpráva. Jestliže se ukazuje, že polští zemědělci mají dostat jen čtvrtinu přímých plateb v porovnání s jejich kolegy v západní Evropě, vede to samozřejmě k růstu množství odpůrců našeho vstupu. Politika Bruselu vůči kandidátům má zásadní význam pro to, jak veřejnost nakonec o vstupu do unie rozhodne.

Před rokem vystoupil na mítinku v Katovicích na podporu vašeho Svazu demokratické levice premiér Miloš Zeman a zazpívala tam Helena Vondráčková. Čím se za to budete sociálním demokratům revanšovat v jejich volební kampani?

Jsme k dispozici. Jestliže nás čeští sociální demokraté požádají, abychom se účastnili jejich předvolebního mítinku a řeknou nám, koho bychom měli z Polska s sebou přivézt, tak to rádi uděláme.