Poptávka po českém chmelu už mírně převyšuje nabídku

Právo 7.1.2000

Poptávka po ceském chmelu už mírne prevyšuje nabídku

Stanislav Ptácník

Odbytová krize, která v minulých letech tvrde postihla ceské chmelare, je už snad minulostí. Lonský rok pro pestitele dopadl pomerne dobre. Podarilo se doprodat staré zásoby, zastavil se hrozivý pokles výmery chmelnic a došlo i k oživení výkupních cen.

Podle informací Chmelarství, družstva Žatec, se loni chmel pestoval na ploše 5991 hektaru, což bylo asi o 6 procent více než rok predtím. Prázdných ci obilím osetých chmelnic tak ponekud ubylo. Pavel Patrovský, predseda žateckého chmelarského družstva, které sdružuje asi 80 procent všech pestitelských podniku v CR, Právu sdelil, že sklizen suchého chmele loni dosáhla 6453 tun. Bylo to o 1500 tun více, než cinila nejnižší sklizen z roku 1998.

Pres znacné sucho mohli být chmelari spokojeni i s výnosy, které v prumeru za CR cinily 1,08 tuny chmele z hektaru. V nejvetší žatecké produkcní oblasti sucho výnosy srazilo mírne pod tento prumer, o sto kilogramu chmele více z hektaru bylo naopak sklizeno v pestitelských oblastech úštecké a tršické. "Chmel svojí kvalitou odpovídá svetovým normám, byt je v nem o neco nižší obsah alfa horkých látek, jejž zrejme rovnež ovlivnilo sucho v záveru vegetace," poznamenal Patrovský.

Upevnujeme si tretí prícku mezi producenty

Chmelare potešilo i opetné zvýšení zájmu obchodníku o ceský chmel. Napomohlo k tomu snížení ploch a nižší sklizen v rozhodujících producentských zemích, jimiž jsou Nemecko a USA. CR je i pres propad produkce tretí nejvetší pestitelskou zemí na svete. Chmelnice u nás zaujímají podle situacní a výhledové zprávy Ministerstva zemedelství asi 10,5 % pestebních ploch ve svete. V Nemecku, které je na prvním míste, se pestuje chmel na 18 300 ha, což je 31,7 %, v USA na 13 857 ha, tedy na 24 % svetových ploch.

Došlo i k oživení výkupních cen. Tuna suchého chmele z lonské sklizne se vykupuje v prumeru za ceny okolo 130 000 korun. Podle chmelaru to je sice proti predchozím letum zlepšení, avšak k tomu, aby zbylo i na obnovu chmelnic, obmenu sadby a výstavbu nových konstrukcí, to nestací. Dotacemi v rádu desítek miliónu korun pomáhá pri obnove chmelnic stát (pro rok 2000 se na obnovu vinic, chmelnic a sadu v rozpoctu pocítá se 150 milióny Kc - pozn. red.).

Chmelari navrhují, aby místo dosavadní praxe rozmelnování dotací rovným dílem mezi všechny žadatele, z nichž nekterí nakonec tyto peníze plne nevyužijí, byly dotace rozpocteny pevnou cástkou ve výši 150 až 250 tisíc na stanovený pocet hektaru obnovovaných chmelnic.