POSOUZENÍ VLIVU ODDÁLENÍ TERMÍNU SKLIZNĚ NA VÝNOS CUKROVKY A CUKRU

The influence of harvest term delaying on yield of sugar beet and sugar

L. Jozefyová, J. Urban, J. Pulkrábek

Česká zemědělská univerzita v Praze

Summary: By two sugar beet varieties was studied the influence of harvest term (middle of September and second half of October) on roots yield and saccharinity in small plot experiment during years 1998 - 2001. The delaying of harvest term changed positively roots yield and sugar yield. The average increase of roots yield was 11,35 t.ha-1 (19,4 % rel.) and sugar yield 1,69 t.ha-1 (18,5 % rel.) after 35 days since earlier harvest. The changes in saccharinity were depended on year, specifically on weather at the end of vegetation. The lowest difference in white sugar yield between harvests was by non fertilised variety (1,17 t.ha-1). The highest increase of white sugar yield (2,18 t.ha-1) have plants fertilised with 50 kg N.ha-1 and treated with fungicide and identically plants fertilised with 150 kg N.ha-1. From obtained results is possible to say, that sugar beet is able to have high yield of white sugar by lower nitrogen doses in earlier harvests. However higher nitrogen doses is able to utilize in even higher yield by prolongation of vegetation period (by postponing of harvest term). For later harvest terms is also very good preventive fungicide application against leaf diseases.

Key words: sugar beet, harvest term, yield, saccharinity, proceeds, nitrogen fertilising, fungicide

Souhrn: U dvou odrůd cukrové řepy byl v letech 1998 - 2001 v maloparcelkových pokusech sledován vliv termínu sklizně (polovina září a druhá polovina října) na výnos a cukernatost. Posunutí doby sklizně se u obou odrůd pozitivně projevilo na výnosu bulev a tím také na výnosu cukru. Průměrný přírůstek výnosu bulev činil 11,35 t.ha-1 (19,4 % rel.) a výnosu cukru 1,69 t.ha-1 (18,5 % rel.) za 30 dní oddálení od časnější sklizně. Změny v cukernatosti byly závislé na ročníku, zejména průběhu počasí na konci vegetace. Nejmenší rozdíl mezi sklizněmi ve výnosu rafinády jsme zjistili u nehnojené varianty (1,17 t.ha-1). Nejvyšší přírůstek výnosu cukru (2,18 t.ha-1) měly shodně rostliny hnojené 50 kg N.ha-1 a ošetřené fungicidem a rostliny hnojené 150 kg N.ha-1. Na základě dosažených výsledků je možno říci, že cukrovka je schopna dosahovat vysokého výnosu rafinády při časné sklizni při nižších dávkách dusíkatých hnojiv. Vyšší dávky dusíku je však schopna zúročit vyšším výnosem při prodloužení délky vegetační doby (posunutím termínu sklizně). Pro pozdější termíny sklizně se rovněž vyplatí preventivní postřik fungicidem proti listovým chorobám.

Klíčová slova: cukrovka, termín sklizně, výnos, cukernatost, tržby, hnojení dusíkem, fungicid

Úvod

Cukrovka jako dvouletá rostlina je na produkčních plochách využívána v prvním roce vegetace, v němž prodělává jen období vegetativního růstu, nikoliv vývoj završený botanickou zralostí, po níž se výnos již dále nezvyšuje. Řepa, pokud má vláhu a dostatečné teplotní podmínky, roste po celé vegetační období. Čím kratší je její produkční proces, tím nižší je výnos a horší technologická hodnota (Minx, 1997).

Tvorba bulvy a ukládání cukru do bulvy probíhá, byť s rozdílnou intenzitou, po celou vegetaci od zasetí do sklizně (přírůstky sušiny, ale i její úbytky). Růst kořene probíhá převážně ve druhé fázi až po zformování dostatečně velkého fotosyntetického aparátu, tj. od konce července do poloviny září. Později kořen roste již pomaleji, ale probíhá v něm intenzivní hromadění sušiny (růst cukernatosti). Snahou pěstitele tedy musí být včasné završení listové fáze, aby pro tvorbu kořene a hromadění cukru byla dostatečně dlouhá doba (Jůzl, Pulkrábek, Diviš a kol., 2000). Toho lze dosáhnout jen včasným výsevem cukrovky, vytvořením podmínek pro včasné hromadné vzejití porostu a jeho přiměřeným dusíkatým hnojením. Neúměrné dávky dusíku prodlužují listovou fázi a po dosažení maxima hmotnosti chrástu dochází vlivem pokračující zvýšené obnovy listů k jeho jen pozvolnému poklesu. Jinak řečeno, podporou růstu chrástu znevýhodňujeme růst kořene a ukládání cukru (Minx, 1999).

Minx (1999) dále uvádí, že pro vysoký výnos a kvalitu cukrovky je důležitý nejenom včasný začátek vegetační doby, ale i prodloužení délky vegetační doby posunutím termínu sklizně. Oddálení sklizně přináší zvýšení výnosu o 0,3 až 0,4 % za každý den. Zahradníček (1998) uvádí, že řepa přirůstá na podzim nejčastěji o 2,5 až 3,2 g, případně i více za den a přírůstek cukru v bulvě činí obvykle 0,4 až 1,5 g.

Pro nejbližší léta tedy bude nejzávažnější podmínkou zvýšení výnosů a technologické hodnoty cukrovky prodloužení jejího produkčního procesu (Minx, 1999).

Materiál a metody

Pro hodnocení vlivu doby sklizně na výnosy cukrové řepy byly v letech 1998 až 2001 zakládány maloparcelkové pokusy na pokusné stanici AF ČZU v Červeném Újezdě (okres Praha - západ). Tato lokalita spadá do oblasti mírně teplé, klimatického okrsku mírně suchého. Průměrná teplota za vegetační období je 13,8°C, průměrný vegetační úhrn srážek je 333 mm.

V pokusu byl hodnocen vliv doby sklizně na výnosy dvou typem odlišných odrůd - cukernaté odrůdy Elan a normální až výnosové odrůdy Epos. U každé odrůdy jsme založili pět variant hnojení dusíkem - 0, 50, 100, 150 a 200 kg N.ha-1. Použili jsme hnojivo NP s bórem při hnojení 100 kg N.ha-1 před setím a hnojivo LAV k přihnojení. Dvě varianty hnojení byly kombinovány aplikací fungicidu Alert v dávce 1 l.ha-1 v době prvních příznaků listových chorob, což v podmínkách Červeného Újezda bylo obvykle začátkem srpna.

Každá varianta byla 6x opakována. Velikost jedné parcelky byla 10 m2. Pomocí vyorávače jsme sklidili tři opakování vždy na začátku řepné kampaně, což bylo v polovině září, zbývající tři v druhé polovině října. Bulvy i chrást z každé parcelky jsme ručně sesbírali a zvážili. Dva reprezentativní vzorky po cca. 25 ks bulev z každé varianty byly rozborovány v laboratoři VUC Praha Modřany. V laboratoři byl kromě cukernatosti stanoven také obsah a -aminodusíku, drasíku a sodíku v řepné kaši.

Výsledky

Posunutí doby sklizně se u obou odrůd pozitivně projevilo na výnosu bulev a tím také na výnosu cukru (tab. 1 a tab. 3). Průměrný přírůstek výnosu bulev činil 11,35 t.ha-1 (tedy 19,4 % rel.) a výnosu cukru 1,69 t.ha-1 (tedy 18,5 % rel.) za 30 dní oddálení od časnější sklizně. To znamená, že za každý den od první sklizně přirostla řepa v průměru o 4,5 g a výnos cukru se zvýšil o 0,66 g denně. Změny v cukernatosti byly závislé na ročníku, zejména průběhu počasí na konci vegetace. Výrazný pokles cukernatosti jsme zaznamenali v roce 2000 (tab. 2), kdy byla rekordně vysoká cukernatost při zářijové sklizni (průměr pokusu 19,91 %). Cukrovka již byla díky suššímu počasí v září dobře vyzrálá. Posunutím sklizně do deštivého října cukrovka znovu obrazila, začala růst a došlo k poklesu cukernatosti téměř o 2 %. V ostatních letech byly změny cukernatosti méně výrazné. Cukernatost se posunutím doby sklizně mírně zvyšovala spíše u cukernaté odrůdy Elan (s výjimkou zmíněného roku 2000). Snížení cukernatosti v roce 2000 bylo kompenzováno podstatně vyšším výnosem bulev a díky tomu se na výnosu cukru neprojevilo negativně.

Tabulka 1: Výnos bulev cukrovky (t/ha) - porovnání dvou termínů sklizně, Červený Újezd 1998-2001.

* uveden rozdíl od 1. termínu sklizně

Tabulka 2: Cukernatost bulev cukrovky (%) - porovnání dvou termínů sklizně, Červený Újezd 1998-2001.

* uveden rozdíl od 1. termínu sklizně

Tabulka 3: Výnos bílého cukru (t/ha) - porovnání dvou termínů sklizně, Červený Újezd 1998-2001.

* uveden rozdíl od 1. termínu sklizně

Ve čtyřletém průměru byl výnos bulev i výnos cukru ve všech sedmi variantách pokusu při pozdější sklizni vyšší než při časnější sklizni (graf 1 a 2). Nejmenší rozdíl mezi sklizněmi jsme jak ve výnosu bulev tak ve výnosu rafinády zjistili u nehnojené varianty (výnos bulev se v průměru zvýšil o 7,7 t.ha-1 a výnos cukru o 1,17 t.ha-1). Nejvyšší přírůstek výnosu cukru (2,18 t.ha-1) měly shodně rostliny hnojené 50 kg N.ha-1 a ošetřené fungicidem a rostliny hnojené 150 kg N.ha-1. Také zvýšení výnosu bulev posunutím termínu sklizně bylo u těchto variant nejvyšší (14,4 t.ha-1 při dávce 150 kg N.ha-1 a 13,4 t.ha-1 u varianty 50 kg N.ha-1 + fungicid).

Graf 1: Výnos bílého cukru u odrůdy Elan při stupňovaných dávkách dusíku - porovnání dvou termínů sklizně, Červený Újezd 1998-2001.

Z grafu 1 vidíme, že u odrůdy Elan byl při časné sklizni nejvyšší výnos cukru u nehnojené varianty. Následovaly varianty s aplikací fungicidu a varianta hnojená 50 kg N.ha-1. Na druhé straně jsme zjistili, že odrůda Elan je schopna dosahovat vysokých výnosů bulev a bílého cukru i při pozdní sklizni, ovšem za předpokladu vyšších dávek dusíkatých hnojiv či ošetření rostlin fungicidy.

U normální až výnosové odrůdy Epos byly výnosy cukru vyrovnanější a mezi jednotlivými variantami nebyly tak výrazné rozdíly (graf 2). Při časnější sklizni byl nejvyšší výnos cukru u rostlin hnojených 100 kg N.ha-1. Při pozdější sklizni se u odrůdy Epos velmi osvědčila varianta hnojená 50 kg N.ha-1 a ošetřená fungicidem, která měla nejvyšší hektarový výnos bulev (čtyřletý průměr 75,51 t) i cukru (čtyřletý průměr 11,67 t).

Graf 2: Výnos bílého cukru u odrůdy Epos při stupňovaných dávkách dusíku - porovnání dvou termínů sklizně, Červený Újezd 1998-2001.

Ze získaných výsledků vyplývá, že oddálením termínu sklizně došlo u odrůdy Elan v čtyřletém průměru ke zvýšení výnosu bulev o 12,67 t.ha-1 při téměř nezměněné cukernatosti. Při současné ceně za 1 t řepy 978 Kč při 16% cukernatosti a příplatcích za 1 % cukernatosti 60 Kč.t-1 znamená toto zvýšení výnosu zvýšení tržeb o 13.332 Kč na 1 ha (tab.4).

U odrůdy Epos byl při pozdější sklizni výnos bulev o 10,02 t.ha-1 vyšší, avšak cukernatost se v průměru o 0,38 % snížila. Tržby se oddálením sklizně zvýšily v průměru o 9.233 Kč.ha-1 (tab. 5).

Tabulka 4: Porovnání tržeb při časné a pozdní sklizni odrůdy Elan, průměr let 1998-2001.

Tabulka 5: Porovnání tržeb při časné a pozdní sklizni odrůdy Epos, průměr let 1998-2001.

Cena za 1 t bulev cukrovky 978 Kč při 16% cukernatosti, příplatky či srážky za 1% cukernatosti 60 Kč na 1 t bulev

Závěr

Prodloužení vegetačního období (posunutím termínu sklizně) se pozitivně projevuje zejména na výnosu bulev. Z výsledků čtyřletých pokusů vyplývá, že po sklizni v polovině září ještě řepa přirůstala v průměru o 4,5 g za den (tj. 378,3 kg.ha-1 za den). Změny cukernatosti jsou značně závislé na průběhu počasí na konci vegetace a vlivem změn počasí může dojít jak ke snížení, tak ke zvýšení cukernatosti. Na základě dosažených výsledků je možno říci, že cukrovka je schopna dosahovat vysokého výnosu rafinády při časné sklizni při nižších dávkách dusíkatých hnojiv. Vyšší dávky dusíku je však schopna zúročit vyšším výnosem při prodloužení délky vegetační doby (posunutím termínu sklizně). Pro pozdější termíny sklizně se rovněž vyplatí preventivní postřik fungicidem proti listovým chorobám.

Adresa autora