Postoj Nizozemska uzavření kapitoly hospodářská soutěž s EU neohrozí

Uzavření kapitoly hospodářská soutěž při přístupových jednáních České republiky s EU není odmítavým stanoviskem Nizozemska ohroženo.

"Nizozemci neřekli, že s dokumenty, které jsme předložili, nesouhlasí. Vyžádali si pouze čas na to, aby je mohli důkladně prostudovat. Uzavření kapitoly hospodářské soutěže není ohroženo," řekla mluvčí ministerstva průmyslu Vladimíra Říhová. Nizozemská vláda se bude do zítřka rozhodovat, zda přehodnotí své odmítavé stanovisko k uzavření kapitoly, které zaujala kvůli výhradám k navrženému přechodnému období pro státní pomoc hutním podnikům. Otázka bude znovu nastolena na zítřejší schůzi ministrů zahraničí EU v Lucemburku. "Očekáváme nový detailní dokument Evropské komise (EK) ohledně záruk týkajících se budoucího vývoje českého ocelářství," řekl v neděli mluvčí nizozemské vlády Floris van Hövell. "Prostudujeme to a na dojmu, který z toho budeme mít, záleží, jaké stanovisko zaujmeme v úterý," dodal. Podle sdělení z EK byl takový dokument v pátek připravován. V podstatě měl zrekapitulovat a shrnout všechnu práci, která se udělala za poslední měsíce mezi Bruselem a Prahou při vyjasňování státní pomoci českým hutním podnikům a stanovení jejího budoucího režimu. Neměl však obsahovat nové informace. Podle hlavního vyjednavače ČR s EU Pavla Teličky nedala česká strana souhlas, aby členským státům byly sdělovány důvěrné či citlivé údaje o podnikatelských plánech českých hutí.

EU požadovala restrukturalizaci

ČR se v minulosti již několikrát potýkala s požadavky EU na jasný plán restrukturalizace hutí. Bývalému ministru průmyslu a obchodu Miroslavu Grégrovi se nakonec podařilo prosadit prodej Nové huti (NH) nizozemské LNM Holdings a 17. června podepsal Fond národního majetku s Nizozemci smlouvu o prodeji 67 procent státního podílu v NH. Součástí smlouvy s LNM je iopce na státní podíly ve společnostech Vítkovice Steel a OKD. Podařilo se rovněž dosáhnout pokroku ve vyrovnání ve firmě Vítkovice Steel. Vyjednavač EU pro ČR Rutger Wissels prohlásil, že právě pouze v rámci restrukturalizace hutí lze použít státní pomoc. "Pokud chce Česko hutím státní pomoc poskytovat, musí mít zvláštní výjimku z plošného zákazu, kterou lze udělit jedině na základě restrukturalizačního programu, zahrnujícího podstatné omezení výroby a snížení početních stavů zaměstnanců," řekl již dříve Wissels. Výrobním limitem je podle představ EU produkce asi 6 miliónů tun hutních výrobků ročně. To je však podle ministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka pro ČR spíše výhrou než prohrou. Výroba se totiž již v současnosti pohybuje přibližně na požadované úrovni a okolní trhy by stejně více neakceptovaly. Zprávu pro Brusel o hutích vypracovala irská poradenská společnost International Developement Ireland. Ta ve svém posudku Evropské komisi doporučila, aby vyjádřila s restrukturalizací českého hutnictví souhlas.

Překážkou je také pomoc bankám

Evropská komise ovšem bude podle svých představitelů nadále trvat na zprůhlednění státní pomoci poskytnuté českým bankám, a to bez ohledu na to, zda bude v příštích dnech nebo týdnech uzavřena kapitola o hospodářské soutěži, či nikoli. "Zásada je taková, že banky, u kterých nebude jasné, co bylo přiznáno, v jakém objemu a na jakou dobu, nebudou zařazeny na seznam bank, které smějí dál požívat státní pomoc," řekl zdroj blízký jednání. V předposlední verzi návrhu společného stanoviska EU byly podle něj jako neprůhledné vyjmenovány Česká spořitelna, IPB a Komerční banka. Zatímco v případě ocelářství členské státy stojí o omezení státních podpor českým podnikům, u bank je tomu naopak. Rakousko a do jisté míry i Belgie a Francie, tedy státy, jejichž banky mají v českých bankách podíl, za státní pomoc naopak lobbují. Komisař pro hospodářskou soutěž Mario Monti v pátek v Praze vyložil, že bankám, které nevyjasní své příjmy od státu, hrozí, že jakákoliv další pomoc po vstupu bude považována za novou a jako taková bude posuzována Evropskou komisí podle velmi přísných hledisek. Šanci má podle něj jen taková pomoc, která bude známa dopředu, povolena a zařazena na zmíněný seznam. Terčem žalob kvůli státní pomoci je stát v případě bývalé IPB. Japonská banka Nomura totiž viní Českou republiku z toho, že IPB neposkytl stejnou pomoc jako jiným bankám v problémech. Podle vyjádření právníků je však šance Nomury uspět mizivá, protože jednáním státu nedošlo k poškození investora.