Potravináři na svět stále nestačí

Prudce rostoucí dovoz zemědělských výrobků zhoršuje obchodní bilanci Za 2,5 miliardy korun se dovezlo obilí v důsledku slabé loňské sklizně. Její dopady se už projevují na řeznických pultech - vepřové zdražuje. Blanka Sáková Za letošní první pololetí se schodek slovenské obchodní bilance vyšplhal do výše celého loňského roku. Výrazně k tomu přispěly enormní dovozy zemědělských komodit včetně potravin. Při celkovém pasívu 42,1 miliardy korun na ně připadlo 12,1 miliardy Sk. Z toho jen dvě pětiny představovaly nenahraditelné komodity, jako jsou například káva, čokoláda, jižní ovoce apod. Vzestup dovozů nahraditelných komodit za první letošní pololetí o 3,6 miliardy korun a trvale zhoršující se obchodní schodek, který se za první pololetí dále zvětšil o 4,2 miliardy Sk, vzbuzuje mezi odborníky obavy o potravinovou soběstačnost. Slovensko loni postihla, podobně jako Českou republiku, slabá úroda obilovin. Dovozy na pokrytí výpadku přišly na 2,5 miliardy korun. Vysoké dovozy zatím kryjí zdroje získané z privatizace, což je však pouze dočasné řešení. V zájmu zpestření trhu počítá potravinová bezpečnost s dovozy, které by neměly překročit pět procent vnitřní spotřeby. Pokud tento objem narůstá, začíná to ohrožovat také domácí producenty. Zhoršující se vývoj zahraničního obchodu se přičítá i nástupu obchodních řetězců, které však dovážejí jen to, o co mají domácí spotřebitelé zájem. Tato situace staví domácí potravináře před nutnost hledat způsob, jak obstát v konkurenci se zahraničními produkty. Zatím se to daří jen podnikům, ve kterých má podíl zahraniční kapitál, tedy většině lukrativních potravinářských firem. Investoři jim pomáhají zvyšovat produktivitu a chrání je před dilematem, jak zmodernizovat výrobu a dosáhnout přitom rychlou návratnost vložených prostředků. Domácí agrokomplex tíží i nízký počet zdravých a životaschopných zemědělských družstev, jichž jsou zhruba jen dvě pětiny. Prodej potravin závisí na dost slabé kupní síle obyvatel. Rodiny na ně nyní vynakládají 36 až 38 procent z celkových výdajů domácností. Tento podíl byl donedávna ještě větší, ale klesl po nedávném zdražení energií. Proto si obyvatelé v poslední době velice pochvalují rozšiřování sítě supermarketů a hypermarketů, které brzdí zvyšování celé řady cen. Jejich působení však zatím vyvolává vrásky u slovenských potravinářů. Stěžují si na běžnou praxi řady obchodních řetězců, která jim dále zvyšuje náklady: před umístěním zboží se po nich chce dobře zaplatit místo v regálech i přispívat na propagaci, zejména na vydávání letáků upozorňujících na zlevněné zboží. Jednoprocentní růst cen potravin v červnu se v červenci zastavil díky zvýšené domácí nabídce nové úrody na trhu. Na druhé straně výrazně stoupá cena masa. Podle statistického průzkumu z července přestala asi pětina lidí jíst hovězí. Nahrazují ho drůbeží a především vepřovým. Jeho ceny se už zvýšily v malých obchodech a brzy zřejmě porostou také v obchodních řetězcích, což je opět důsledek loňského nedostatku obilí. Česko-slovenský agrární obchod (v mld. Kč)

Pramen: celní statistiky