Potraviny po vstupu do unie příliš nezdraží

Za potraviny budou spotřebitelé platit i po vstupu Česka do Evropské unie zhruba tolik jako dnes. Přitom hlavně zemědělci donedávna tvrdili, že členství v unii bude znamenat pro většinu potravin výrazné zdražení. Takřka stejnou cenovou úroveň jako dnes předpokládají domácí zpracovatelé a také sami zemědělci již z názorů o razantním zvýšení cen slevili. "Nevidím žádný zvláštní důvod, proč by se ceny potravin v Česku měly po vstupu do unie nějak měnit," shrnul představy o cenové politice rovněž Robert Raeber, prezident Evropské konfederace potravinářského a nápojového průmyslu zemí EU, když minulý týden navštívil Prahu. Podle Raebera je světovou tendencí naopak pokles cen potravin. "V samotné unii šly ceny za posledních deset let výrazně dolů. Předpokládám, že v Česku to bude podobné," dodal. Prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík tento názor sdílí. "Je nesmysl, když třeba Agrární komora straší spotřebitele tím, že ceny potravin po vstupu do unie několikanásobně stoupnou. Vždyť vývoj bude dán trhem, koupěschopností občanů. Jsem přesvědčen, že současné ceny budou v příštích letech v podstatě stagnovat," tvrdí Camplík. Zároveň však nevylučuje cenový pohyb u některých druhů zboží. "Kupříkladu cukr, hovězí maso nebo třeba pivo jsou u nás teď podstatně levnější než v zemích unie. Tady je prostor ke zdražení, ale zase vše záleží na vývoji trhu," dodává Camplík. Změnu jen několika procent nahoru či dolů očekává v budoucnu u cen potravin Milan Teplý, ředitel mlékáren Madeta, největší firmy v oboru. "Žádné drama se myslím konat nebude. Rozhodně ne u mléčných výrobků. Naopak pozoruji v okolních zemích pokles nákupní ceny syrového mléka, což má samozřejmě velký vliv i na cenu finálních výrobků," říká Teplý. Zástupci zemědělců ovšem dosud upozorňovali na to, že ceny potravin po vstupu Česka do EU půjdou vzhůru. Bude totiž podle nich nutné zvyšovat především ceny agrárních surovin. Nyní jsou již rolníci ve svých názorech mírnější. "Naše produkce byla často levnější než v zemích unie. Cenové rozdíly však nyní hodně smazává silná koruna," připouští tajemník Agrární komory Jan Záhorka. Podle něj bude rovněž záležet na tom, jak se do cen potravin promítne daňová politika nebo výše agrárních dotací. "My máme například DPH pětiprocentní, země unie většinou devítiprocentní. To by potraviny zdražilo. A agrární dotace, především takzvané přímé platby, kryjí rolníkům část výrobních nákladů. Takže když budeme mít dotace nižší, jak Brusel zatím navrhuje, měly by jít ceny nahoru," míní Záhorka. Podle ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáše Douchy však samotná agrární politika ceny potravin nijak zvlášť neovlivní. "Mnohem větší vliv bude mít třeba růst mezd, čili koupěschopnost obyvatel," říká. Rovněž Camplík je přesvědčen, že ceny potravin určuje poptávka spotřebitelů, ne výše agrárních dotací. Důležité podle něj také bude, jak se na vstup do společenství připraví zpracovatelské podniky. Podle ředitele Agropolu Jiřího Malúše by vláda měla na modernizaci potravinářství vyčlenit větší podpory. Šéf firmy, která je kromě produkce kuřat i domácí jedničkou ve výrobě krmných směsí pro zemědělství, ovšem hájí také rolníky. "Pokud by nedostávali stejné dotace jako farmáři dosavadní patnáctky, pak by měl být náš trh chráněn proti enormnímu dovozu potravin z ostatních zemí unie," navrhuje. "Musíme se přizpůsobit podmínkám unie co nejdříve. Nejde jen o výši podpor, ale také o kvalitu produkce," připomíná František Janů, ředitel Setuzy, největšího tuzemského zpracovatele olejnin.