POUŽITÍ FUNGICIDU A REGULÁTORŮ RŮSTU V CUKROVCE

Use of fungicide and growth regulators in sugar beet

Lucie Jozefyová, Josef Pulkrábek

Česká zemědělská univerzita, Katedra rostlinné výroby

Souhrn, klíčová slova

V maloparcelkových pokusech byl v letech 1999 až 2001 sledován vliv postřiku regulátory růstu a fungicidem na výnos a technologickou kvalitu bulev cukrovky. Postřik cukrovky fungicidem v době prvního výskytu listových chorob se dobře osvědčil a zvýšil výnos bulev (průkazně), cukernatost (neprůkazně) a celkový výnos cukru (statisticky průkazně) oproti neošetřené variantě, a to přesto, že lokalita Červeného Újezda se díky vyšší větrnosti vyznačuje nízkým tlakem listových chorob. Varianta hnojená 50 kg.ha-1 dusíku a ošetřená fungicidem vyšla v našich podmínkách nejlépe. Fungicidní postřik znamenal zvýšení příjmu z hektaru v průměru tří let 5074 Kč (po odečtení nákladů na postřik) oproti neošetřené variantě. Růstové regulátory při dvojí aplikaci v dávce doporučené výrobcem v našich pokusech v průměru tří let nezvýšily produkci cukrové řepy. Patrný je náznak zlepšení technologické kvality - zvýšení cukernatosti (neprůkazně), snížení obsahu sodíku (Atonik průkazně, Biosfor neprůkazně) a obsahu draslíku (oba přípravky neprůkazně).

Klíčová slova: cukrovka, výnos, kvalita bulev, regulátor růstu, fungicid, Atonik, Biosfor

Summary, keywords

The influence of fungicides and growth regulators treatment on the yield and quality of sugar beet was studied in small plot trails in 1999 - 2001 years. The fungicide application increases roots yield (signif.), sugar content (non-signif.) and overall sugar yield (signif.) in comparison to non-treated variant, in spite of low occurrence of leaves diseases. Fungicide application increased the income by the variant 50 kg N.ha-1 plus fungicide treatment in comparison to variant 50 kg N.ha-1 and non-treated by 5074 Kč.ha-1 in average of three years. Growth regulators did not increase sugar beet production in our experiments in average of three years. There shows the tendency of technological qualitys improvement - higher sugar content (non-signif.), lower sodium content (Atonik - signif., Biosfor - non-signif.) and lower potassium content (non-signif.) in the results.

Keywords: sugar beet, yield, roots quality, growth regulator, fungicide, Atonik, Biosfor

Úvod

Současná rostlinná produkce využívá regulátory růstu u řady rostlin k řízení fyziologických procesů v požadovaném směru tvorby produkce. U cukrovky je hlavní pozornost zaměřena na zlepšení biologické hodnoty osiva, regulace růstu a vývoje v průběhu vegetace s cílem zvýšit výnos bulev a jejich cukernatost.

Metody

Maloparcelkové pokusy s cukrovou řepou byly zakládány v letech 1999 až 2001 na výzkumné stanici Agronomické fakulty v Červeném Újezdě (okres Praha - západ). Lokalita spadá do oblasti mírně teplé, klimatického okrsku mírně suchého. Průměrná teplota za vegetační období je 13,8°C, průměrný vegetační úhrn srážek je 333 mm.

V pokusech jsme použili dvě odrůdy: Elan (C-typ) a Epos (NV-typ). U každé odrůdy jsme aplikovali regulátor růstu Atonik, Biosfor a fungicid Alert v kombinaci s dvěma dávkami dusíku, 50 a 150 kg.ha-1. Použili jsme hnojivo NP s bórem při hnojení 100 kg N.ha-1 před setím a hnojivo LAV při hnojení 50 kg N.ha-1 cca 4 týdny po vzejití. Regulátory růstu jsme aplikovali ve dvou termínech (první polovina června, přelom července a srpna) v dávce doporučené výrobcem - Atonik 0,6 l.ha-1 + 200 l.ha-1 vody, Biosfor 0,1 l.ha-1 + 200 l.ha-1 vody. Fungicid Alert jsme aplikovali v dávce 1 l.ha-1 + 200 l.ha-1 vody v době prvních příznaků listových chorob, což v podmínkách Červeného Újezda bylo obvykle začátkem srpna. Veškeré postřiky byly uskutečněny ručním postřikovačem. Každá varianta byla třikrát opakována. Velikost jedné parcelky byla 10 m2. Cukrovka byla každoročně sklízena v druhé polovině října pomocí vyorávače. Bulvy i chrást byly z každé parcelky ručně sesbírány a zváženy. Dva vzorky bulev po cca. 25 ks z každé varianty byly rozborovány v laboratoři VUC Praha - Modřany. V laboratoři byla stanovena cukernatost, obsah a-aminodusíku, drasíku a sodíku.

Tab. 1: Přehled měsíčních úhrnů srážek a průměrných teplot v pokusných letech, Červený Újezd

Výsledky pokusů jsme vyhodnotili s použitím statistického programu Statgraphics Plus analýzou rozptylu vícenásobného třídění, metoda LSD při 90% hladině významnosti.

Výsledky a diskuse

Jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících jednotlivé ukazatele produkce cukrové řepy je ročník. Specifický průběh počasí v pokusných letech významně ovlivnil výnos i kvalitu sklizené cukrovky. Podstatné rozdíly byly zejména v cukernatosti: průměr pokusných variant v roce 1999 byl 18,11 %, v roce 2000 17,92 % a nejnižší průměrná cukernatost 16,85 % byla v roce 2001. Také obsah melasotvorných látek - draslíku a zejména sodíku se vlivem ročníku měnil. V roce 2001 byl vyšší obsah těchto látek než v předchozích letech. Výnos bulev byl naopak díky nadprůměrnému množství srážek (tab.1) v druhé polovině vegetačního období roku 2001 nejvyšší a statisticky významně se lišil od předchozích let: 73,69 t.ha-1 (2001) oproti 68,95 t.ha-1 (2000) a 68,12 t.ha-1 (1999). Protože výnos bílého cukru je funkcí výnosu bulev a jejich technologické kvality, nebyly mezi jednotlivými ročníky statisticky významné rozdíly ve výnosu cukru, neboť nižší technologická kvalita v roce 2001 byla kompenzována vyšším výnosem bulev.

Rozdíly mezi sledovanými odrůdami nebyly vysoké. Cukernatost odrůdy Elan byla sice vyšší, než odrůdy Epos, avšak ne statisticky průkazně.

Při srovnání dvou použitých dávek dusíku (50 a 150 kg.ha-1) vychází v tříletém průměru vyšší výnos bulev při vyšší dávce, avšak pouze o 1,61 t.ha-1, což byl při statistickém vyhodnocení neprůkazný rozdíl oproti variantě hnojené 50 kg N.ha-1. Cukernatost se při vyšší dávce dusíku ve všech třech ročnících snížila. V průměru o 0,25 % a statisticky průkazně. Při vyšší dávce dusíku byl také vyšší obsah draslíku a sodíku v bulvách cukrovky.

Tabulka 2: Výnosové ukazatele cukrovky hnojené dvěma dávkami dusíku, průměr dvou odrůd

Výsledky vyjadřující vliv použitých regulátorů růstu a fungicidu na jednotlivé produkční ukazatele (v průměru sledovaných let) jsou zpracovány v grafech 2 až 8. Regulátory růstu Atonik a Biosfor neovlivnily výnos bulev (graf 2) ani výnos chrástu (graf 3). Výnosy byly v podstatě shodné s neošetřenou kontrolou. Cukernatost se při použití obou přípravků jen mírně zvýšila (o 0,13 a 0,14 % cukernatosti), což nebylo statisticky průkazné (graf 4). Za povšimnutí stojí nižší obsah sodíku a draslíku v bulvách cukrovky ošetřené Atonikem (graf 7, 8). Výnos bílého cukru byl však u obou variant ošetřených regulátory růstu totožný s neošetřenou kontrolou (graf 5).

Naopak Šimurková - Villár (2000) uvádějí, že Atonik zvyšuje výnos bulev a cukernatost. Zahradníček (1998) uvádí, že cukrovka ošetřená Atonikem měla vyšší výnos bulev, stejnou cukernatost a rozdíly v obsahu melasotvorných látek byly málo významné.

Zajímavější výsledky ukázala varianta ošetřená fungicidem Alert. Rostliny měly zdravější a zelenější chrást až do doby sklizně a listy pomaleji odumíraly, což dokumentuje podstatně vyšší výnos chrástu u této varianty oproti ostatním (graf 3). Dá se předpokládat, že díky tomu déle a intenzivněji probíhala fotosyntéza a rostliny v této variantě dosáhly vyššího výnosu bulev - v průměru o 2,85 t.ha-1 oproti neošetřené variantě (graf 2). Cukernatost byla jen mírně (o 0,1 % cukernatosti) vyšší a tedy statisticky neprůkazně (graf 4), avšak výnos bílého cukru (graf 5) byl statisticky průkazně vyšší oproti neošetřené kontrole i ostatním variantám (kontrola 10,94 t.ha-1, Atonik 10,94 t.ha-1, Biosfor 10,95 t.ha-1 a fungicid 11,48 t.ha-1).

Z melasotvorných látek byl postřikem sledovanými přípravky nejvíce ovlivněn sodík. Jeho obsah v bulvách byl po aplikaci přípravků nižší než u kontrolní varianty. U varianty ošetřené Atonikem a fungicidem Alert bylo snížení statisticky průkazné (graf 8).

Konečný (2000) uvádí, že výnos kořene byl v dvouletých pokusech na třech lokalitách vždy vyšší na fungicidně ošetřené variantě a zvýšení výnosu znamenalo vždy zvýšení tržby o částku vyšší, než byly náklady na 1 ha fungicidního ošetření. Spitzer - Fišer (2000) uvádějí, že přírůstek výnosu se po aplikaci fungicidů pohybuje v rozmezí 10-30 % a cukernatosti 0-11 % rel. Krhoň (1996) zjistil u všech variant ošetřených fungicidem nižší obsah sodíku a u jedné ze dvou sledovaných odrůd také nižší obsah draslíku.

Jako nejvýhodnější varianta pro pěstitele, hodnocená podle výnosu polarizačního cukru, který je funkcí výnosu bulev a cukernatosti (tedy parametrů, podle kterých většina cukrovarů v ČR pěstiteli vyplácí) vyšla v našich pokusech varianta hnojená 50 kg.ha-1 dusíku a ošetřená fungicidem. Výnos bulev byl v průměru tří let u této varianty o 4,43 t.ha-1 vyšší, cukernatost o 0,3 % vyšší a výnos polarizačního cukru o 1 t.ha-1 vyšší než u varianty hnojené stejnou dávkou dusíku a neošetřené fungicidem. Tyto hodnoty odpovídají při ceně z roku 2001 (978 Kč.t-1 při 16% cukernatosti a příplatcích za cukernatost 60 Kč.t-1 za 1 % cukernatosti) zvýšení příjmu v průměru ročníků o 6114 Kč na 1 ha a po odečtení ceny přípravku (Alert - 890 Kč.l-1) a nákladů na aplikaci (150 Kč.ha-1) činilo zvýšení příjmu z hektaru 5074 Kč (tab.3).

Tab. 3: Ekonomické zhodnocení postřiku fungicidem (produkční výsledky jsou průměrem dvou odrůd)

Cena za 1 t bulev cukrovky 978 Kč, příplatky či srážky za 1 % cukernatosti 60 Kč na 1 t bulev.

Graf 1: Výnos polarizačního cukru u sledovaných variant, průměr odrůdy Elan a Epos, Červený Újezd 1999 - 2001.

Závěr (praktické doporučení)

Postřik cukrovky fungicidem v době prvního výskytu listových chorob se dobře osvědčil a zvýšil výnos bulev (průkazně), cukernatost (neprůkazně) a celkový výnos cukru (statisticky průkazně) oproti neošetřené variantě, a to přesto, že lokalita Červeného Újezda se díky vyšší větrnosti vyznačuje nízkým tlakem listových chorob. Postřik cukrovky fungicidy proto můžeme doporučit i jako preventivní opatření v ročnících či lokalitách s nižším výskytem listových chorob.

Varianta hnojená 50 kg.ha-1 dusíku a ošetřená fungicidem vyšla v našich podmínkách nejlépe. Fungicidní postřik znamenal zvýšení příjmu z hektaru v průměru tří let 5074 Kč (po odečtení nákladů na postřik) oproti neošetřené variantě.

Růstové regulátory při dvojí aplikaci v dávce doporučené výrobcem v našich pokusech nezvýšily v průměru sledovaných let produkci cukrové řepy. Z výsledků je patrný náznak zlepšení technologické kvality - zvýšení cukernatosti (neprůkazně), snížení obsahu sodíku (Atonik průkazně, Biosfor neprůkazně), obsahu draslíku (oba přípravky neprůkazně).

Použitá literatura

Konečný, I (2000): Ochrana cukrovky proti plevelům, škůdcům a chorobám - Inovace technologie pěstování cukrovky - závěrečná zpráva.

Spitzer, T. - Fišer, F. (2000): LCaŘ 116 (5/6): 157-159.

Krhoň, S. (1996): LCaŘ 112 (11): 328-329.

Zahradníček, J. a kol. (1998): LCaŘ 114 (5/6): 147-150

Šimurková, J. - Villár, G. (2000): Sborník konference Řepařství 2000, s.159-162.

Kontaktní adresa

Ing. Lucie Jozefyová

ČZU Praha, Katedra rostlinné výroby AF; 165 21 Praha 6 - Suchdol;

Tel.: 02/24382537, e-mail: Jozefyova@af.czu.cz

Graf 2: Výnos bulev (1999 - 2001) Graf 3: Výnos chrástu (1999 - 2001)

Graf 4: Cukernatost (1999 - 2001) Graf 5: Výnos rafinády (1999 - 2001)

Graf 6: Dusík (1999 - 2001) Graf 7: Draslík (1999 - 2001)

Graf 8: Sodík (1999 - 2001)