Povinné předkupní právo je porušením Ústavy
16.11.2018 | ASZ
Dlouho očekávaný, přelomový, ale také právně logický verdikt vynesl slovenský Ústavní soud (ÚS) v kauze předkupního práva při prodeji zemědělských pozemků jejich stávajícím nájemcům. ÚS totiž konstatoval, že zákonem stanovená povinnost vlastníků půdy zveřejnit úmysl prodat pozemek ve zvláštním registru a že teprve poté, co o půdu neprojeví zájem zemědělci, jí mohou prodat jiným zájemcům, je v rozporu s právem vlastnit majetek a nepřiměřeně omezuje základní práva a svobody.
Soud tak fakticky podpořil argumentaci Asociace soukromého zemědělství ČR i odpůrců všech tuzemských verzí zákonů o stanovení předkupního práva na obhospodařovanou půdu, které v minulosti zazněly také v ČR. Tento významný signál ze Slovenska je vhodné vnímat mimo jiné i proto, že v aktuálně připravované novele zemědělského zákona se při prodeji pozemků navrhuje zavedení informační povinnosti, což je fakticky totéž, co nyní veřejně odmítl slovenský soud.
Zákonem stanovené předkupní právo přitom nepředstavuje „jen“ porušení ústavních práv a svobod, ale i mnohá další strategická i environmentální rizika. Může se totiž stát v prvé fázi nástrojem na další koncentraci půdní držby s negativními vlivy na stav krajiny a kvalitu půdy. Kromě toho se ale mohou stát koncentrované a vlastnicky scelené pozemky v další fázi předmětem prodeje nezemědělským zájemcům, neboť o zcelené pozemky je logicky větší zájem mezi investory. Ti navíc nemusí být ani z naší země, takže konečným výsledkem prosazení předkupního práva nebo informační povinnosti může být výprodej české zemědělské půdy do zahraničí a nevratný pokles ploch pozemků v zemědělském půdním fondu. Jinými slovy úplný opak toho, čím argumentují zastánci předkupního práva.
Hospodařící zemědělec si přitom může nákup pozemků, které má v nájmu nebo pachtu, zajistit v rámci uzavřených nájemních nebo pachtovních smluv. Vlastník také i v současné době nemůže vypovědět smlouvy „ze dne na den“, ale před započetím hospodářského roku, což je zakotveno v občanském zákoníku. Nájemce pozemků vlastníků půdy tak současné platné zákony v míře nezbytně nutné chrání. Jistotu, že vlastník pozemků je při případném prodeji prodá právě jemu, si ale musí nájemce nebo pachtýř zabezpečit právě prostřednictvím s vlastníkem uzavřených smluv. A to se také děje, takže zákonem stanovená informační povinnost nebo přímo předkupní právo jsou zcela nadbytečné opatření.
Petr Havel
Další články v kategorii Zemědělství
- Zemědělci z V4 žádají navýšení rozpočtu zemědělské politiky EU o 500 miliard eur (14.02.2026)
- Hlášení podrývání v LPIS – rozšíření plodin (13.02.2026)
- Na Hradecku začala likvidace chovu s ptačí chřipkou, utraceno bude 6800 kachen (13.02.2026)
- Informace z jednání francouzských plemen (13.02.2026)
- Srbští farmáři protestují proti nízkým cenám „mléčnou blokádou” (13.02.2026)
- Pestrá krajina vzniká díky individuálnímu přístupu sedláků k místům, kde žijí a hospodaří (13.02.2026)
- Vinaři: Voda a její udržení v půdě je největší výzvou ve vinohradnictví v Česku (12.02.2026)
- V ČR bylo potvrzeno první letošní ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže (12.02.2026)
- Počty naskladněných býků 3. turnus 2026 (12.02.2026)
- Nové cesty využití lokální ovčí vlny. Národní zemědělské muzeum Ostrava zve na první ročník Ostrava Wool Festu (12.02.2026)

Tweet



