Povodně: Bioplynové stanice nebo chov skotu? TZ - 4.6.2010

Svaz marginálních oblastí nesouhlasí s industrializací českého zemědělství prostřednictvím budování bioplynových stanic. Bohužel se u nás, i díky dotacím, vyplácí výstavba bioplynek více než chov skotu na pastvinách. Místo luk a pastvin se pro bioplynky u nás pěstují  obrovské plochy kukuřice, které nejvíce zrychlují odtok vody z krajiny.

Bioplynové stanice mohou být řešením při nakládání s  biologickými odpady, například v kooperaci s obcemi, ale nikoli pro nakládání s potravinami či krmivy, a to ani jako řešení nadprodukce. I Evropská komise před dvěma týdny doporučila pro produkci bioplynu využívat přednostně biologické odpady. U nadprodukce či schopnosti krajiny udržet vodu je potřeba řešit vždy příčinu, kterou je nevhodná struktura obdělávání zemědělské půdy v  ČR.

Česká krajina, resp. její zemědělství, které vykazuje o polovinu vyšší podíl orné půdy, než je tomu v Evropské unii, však potřebuje vodu v krajině spíše zadržovat. K tomu je potřeba zvýšit absorpci půdy, k čemuž nejvhodněji přispívají louky a pastviny. Bohužel naše zemědělství vězí v socialistickém realismu pšeničných a kukuřičných plantáží, jak potvrzují například odborníci Jihočeské zemědělské univerzity.

Velkoplošná opatření, jako je třeba vhodnější struktura osevních postupů nebo ještě lépe navýšení podílu travních porostů, jsou u prevence povodní daleko účinnější a levnější než řešení následků. Nemluvě o tom, že sekundární řešení pomocí přehrad jsou často neprůchodná, protože naráží na nutnost vyvlastňování. Travní porosty s  pastvou krav a produkcí kvalitního masa jsou řešením nejen eroze a povodní, ale i často zmiňovaného problému nadbytku zemědělské půdy.

Svaz marginálních oblastí vyjadřuje přesvědčení, že se v budoucnosti namísto nekritické adorace bioplynek dostane více hlasu střízlivějším vědeckým názorům, které často zaznívají z univerzitního prostředí, jako tomu bylo v případě biologů z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, kteří mimo jiné konstatovali: "Opět to není žádná věda, stačí dát přednost louce, pastvině či poldru před velkými lány kukuřice a propojené kořínky více druhů rostlin vykonají zázraky."

Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem.

Ing. Milan Boleslav

předseda Svazu marginálních oblastí