Pozice Copa-Cogeca k situaci velkých predátorů

V evropských lokalitách dochází k návratu druhů šelem, které byly dlouhodobě chráněny - např. projekty jako je Natura 2000 pro zachování a obnovení některých ohrožených druhů a jejich stanovišť po celé EU. Jejich zachování a početní nárůst je úspěch, který však přináší nemalé sociálně-ekonomické problémy do venkovských oblastí a zemědělského sektoru, jenž se zaměřuje na volně pasoucí dobytek. Škody spojené s výskytem velkých šelem dosáhly pro chovatele hospodářských zvířat takového rozsahu, který již nelze tolerovat.

Dokonce i v Belgii se po 100 letech vyskytl vlk, který pravděpodobně dorazil až ze Švédska, jak prokázaly rozbory DNA. Vedle vlka se jedná o medvěda hnědého, rysa ostrovida, bobra, vydru, rosomáka, některé druhy hus, velkého kormorána a jiné druhy zvířat chráněné podle programu Natura 2000, které byly z pohledu ekologů úspěšně navráceny do přírody EU. Zároveň však způsobují závažné škody v zemědělství a rybářství, rosomák je postrachem včelařů především na severu Evropy.

Copa-Cogeca stanovila pro Evropskou komisi následující požadavky:

• Zavést preventivní opatření - jediným možným řešením je aktivní řízení populace regulovaným odstřelem. Tvůrci ochranářských politik pro tyto druhy zvířat musí uznat, že do hustě osídlené kulturní krajiny je nelze v narůstajícím počtu včlenit a jejich množství nepovoluje bezkonfliktní soužití v evropských lokalitách. Opatření jako např. ploty jsou nepraktické a náklady dosahují astronomických čísel neakceptovatelných pro farmáře, zároveň jsou i nevhodné do volné krajiny. Šelmy se je naučí překonávat, dokonce ztrácejí plachost před člověkem a vyskytují se v blízkosti lidských obydlí. Pastevečtí psi jsou použitelní jen v horských odlehlých oblastech, jinak mohou způsobit sociální konflikty, případně zranění (turisté, sousedé).

• Odškodnění - škody mají být hrazeny nejen za mrtvá zvířata po útoku predátora, ale rovněž za raněné kusy, proběhlé potraty, veterinární léčbu, a to i za škody způsobené na hlídacích pasteveckých psech. Dále musí být zohledněna ztráta produkce na hmotnosti a mléku u chovaných zvířat vlivem stresu a náklady práce při předcházení škodám způsobených predátory (hledání rozptýlených zvířat, budování plotů a údržba, noční hlídky).

• Kompenzace - Copa-Cogeca vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby kompenzace byly za všechny přímé i nepřímé náklady vzniklé chovatelům, včetně času za práci farmářů při ochraně stád, likvidaci mrtvých těl atd. Kompenzace by měly být vydávány rychle, spravedlivě a jednoduchým způsobem, bez podmínek aplikovat jakékoliv preventivní opatření na místě incidentu. V případě pochybnosti by mělo být plnění vždy ve prospěch poškozeného zemědělce. Je nutné zhodnotit všechny sociálně-ekonomické náklady vyplývající z výskytu velkých šelem a konfliktních druhů vyplývající ze směrnic pro ochranu přírody. Toto hodnocení musí zahrnovat aspekt týkající se dobrých životních podmínek zvířat, ekologické a ekonomické dopady při rušení pastevních ploch a snižující se cestovní ruch v horských oblastech (nejvíce je pociťován zemědělci podnikajícími v agroturistice na území Alp v celé Evropě).

• Biologická rozmanitost - pastva zvířat a pastorální zemědělství hrají zásadní roli v zachování biologické rozmanitosti a ochraně druhů. Zemědělství, pastviny, které se vyvíjely po staletí, jsou ekologickým a kulturním jměním a musí být zachovány. Pro alpské regiony je uznáno horské zemědělství protokolem Alpské úmluvy. V mnoha regionech Evropy vede tlak velkých šelem k ukončení pastevní a chovatelské činnosti a opuštěné pastviny jsou zalesňovány. Trend v zemědělství je jasný - směřuje k volnému ustájení, které je pro ekologické zemědělství dokonce povinné. Konstantní útoky velkých šelem jsou stálým rizikem, proto celoroční venkovní ustájení zvířat, i když by bylo vhodné a žádoucí, není možné.

• Hybridizace - křížení mezi divokými vlky a domácími psy představuje významnou hrozbu nejen pro chov, ale je zásadní i pro ochranu vlků jako živočišného druhu ve volné přírodě. Copa-Cogeca podporuje doporučení č. 173 Bernské úmluvy z roku 2014, přijaté pro křížení mezi divokými vlky a domácími psy, které vyzývá národní orgány, aby přijaly taková opatření, jež zajistí odstranění těchto kříženců z vlčí populace. Následkem jinak bude nezvratná mutace tohoto druhu ve volné přírodě.

Je nezbytné dohodnout se na definici „příznivého stavu“ pro tyto druhy predátorů v EU, zejména pro vlky. Proběhla četná jednání platformy EU nazvané Lidé a velké šelmy, kde byla jasně vyjádřena stanoviska, zájmy, ale i obavy místních venkovských lidí, včetně soukromých zemědělců a chovatelů - zejména ovcí, koz a skotu, jakož i včelařů. Dialog s ochranáři však neprobíhal konstruktivně, převažovaly pouze jejich zájmy, proto Copa-Cogeca pozastavila účast na této platformě a v současnosti připomínkuje akční plán Natura 2000, kde jsou vysoká očekávání v rámci vývoje jednání o aktivním řízení populací některých volně žijících druhů. Ochrana životního prostředí a ochrana druhů musí být v souladu s hospodářským rozvojem ve venkovských oblastech a tato opatření musí více zohlednit udržitelné a produktivní využívání půdy. V současnosti tuto problematiku řeší v Copa-Cogeca pracovní skupina pro velké masožravce v rámci Pracovní skupiny pro životní prostředí.

 

Připravila Radka Švecová, hlavní kancelář ASZ ČR

Zdroj: Copa-Cogeca

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info