Pozitivní trend našeho zemědělského zahraničního obchodu pokračuje: Loni vzrostl jeho obrat a přitom se významně snížilo saldo
11.02.2016 | MZe ČR
Agrární zahraniční obchod loni vzrostl na historické maximum. Jeho obrat stoupnul z 380 miliard korun v roce 2014 na 420 miliard v roce 2015. Znamením dobré kondice českého zemědělství je také údaj o postupně klesajícím saldu, které loni dosáhlo záporné hodnoty 18, 4 miliardy, zatímco rok před tím to bylo ještě více než mínus 19,7 miliardy korun, což je pokles přibližně o 6,5 %.
„Už předběžné čtvrtletní výsledky ukazovaly, že půjde o dobrý rok, což se nakonec potvrdilo. Pokud dokážeme produkovat dobré zboží, umíme exportovat naše potraviny. Ale i český trh stále nabízí nevyužité možnosti, proto by se naši zemědělci a potravináři měli zaměřovat i na něj, abychom nejen více exportovali do zahraniční, ale také méně dováželi,“ řekl ministr Marian Jurečka.
Ve srovnání s předešlými léty stoupal loni dovoz i vývoz, přičemž dovoz rostl už pátým rokem za sebou rychleji než dovoz. Právě to je důvodem, proč se snížil schodek agrárního zahraničního obchodu až na loňských 18, 4 miliardy korun, což je nejnižší hodnota od roku 2000.
Konkrétně se loni vyvezly z ČR zemědělské výrobky v hodnotě přibližně 201 miliard korun (v roce 2014 to bylo zhruba za 180,2 miliardy). Vývoz tak ve srovnání s předloňskem vzrostl o 11, 5 %. Dovoz dosáhl 219,4 miliard (v roce 2014 se blížil hodnotě 200 miliard korun).
K nejvíce exportovaným položkám patřily například pšenice, káva, cigarety, přípravky k výživě zvířat, pekařské zboří, čokoláda a pivo. Nejčastěji se dováželo třeba vepřové maso, pekařské zboží, káva, čokoláda, sýry, víno, rajčata nebo limonády.
Český zahraniční obchod se zemědělskými produkty a potravinami tak dokázal dobře fungovat i v situaci, kdy je trh silně ovlivňuje přetrvávající ruský zákaz dovozu jídla z EU a dravější konkurence zboží z ostatních zemí Evropské unie.
Agrární vývoz směřoval především na Slovensko (23,6 %), do Německa (20,1 %), Polska (11,3 %), Itálie (6,6 %), Rakouska (6,1 %), Maďarska (4,1 %), Francie (3,5 %) a Velká Británie (2,9 %). Meziročně se hodnota vývozu zvýšila větší či menší měrou do všech těchto zemí. Český agrární dovoz pocházel zejména z Německa (20,9 %), Polska (19,0 %), Nizozemska (7,2 %), které se posunulo před do té doby třetího nejvýznamnějšího dodavatele Slovensko (6,8 %), z Itálie (5,5 %), Španělska (5,2 %), Maďarska (3,7 %), Rakouska (3,6 %) a Francie (3,2 %).
Hynek Jordán
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství
Další články v kategorii Zemědělství
- Rozšíření povinné vakcinace proti Newcastleské chorobě (12.04.2026)
- Hrabošů bylo v březnu na polích méně než v únoru, přemnožení zůstávají (11.04.2026)
- U veřejných zadavatelů chceme zvýšit podíl lokálních potravin, shodli se ministr Šebestyán s ministryní Mrázovou (10.04.2026)
- Jihomoravští zemědělci žádají vytvoření strategické rezervy nafty pro sklizeň (10.04.2026)
- Šebestyán: Ve veřejném stravování by se mělo častěji vyskytovat české maso (10.04.2026)
- Za „zelené baterie venkova“: Zemědělci a energetici volají po rozumném rozvoji bioplynových stanic (10.04.2026)
- Ústav zemědělské ekonomiky a informací vede Vladimír Eck (10.04.2026)
- CNBC: Po válce na Blízkém východě může ceny potravin zvýšit i jev super El Nino (10.04.2026)
- Europoslanci ze zemědělského výboru podpořili zákaz názvů jako vegetariánský steak (09.04.2026)
- Příliš dobrá sezona brambor přivedla české pěstitele téměř na mizinu (09.04.2026)

Tweet



