Prasata mizí z chovů. Polovina masa se dováží

 Blíží se doba, kdy budou české děti znát prase jen z písničky Jarka Nohavici nebo z kresleného seriálu? Farmáři přicházejí se zprávou, že soběstačnost České republiky ve vepřovém mase prolomila hranici 50 procent, takže polovina domácí spotřeby pochází z dovozu. Zároveň s tím klesají i stavy prasat v českých chovech.

„Na přelomu roku došlo 
k obnovení poklesu stavů prasat, a pokud nedojde ke změně v některém z rozhodujících faktorů – cena obilovin, cena jatečních prasat – bude tento trend pokračovat. Jeho následkem bude docházet ke snižování zaměstnanosti ve venkovském prostoru, zvyšující se závislosti na dovozu a velkému výkyvu cen masa," varoval předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jindřich Macháček.

Zemědělcům oproti předešlým rokům zvedla náklady loňská neúroda, která zvýšila ceny krmiv. Zatímco ještě před rokem nakupovali chovatelé tunu sóji za osm tisíc korun, letos za ni vydají jedenáct až třináct tisíc. Na druhou stranu se snížila výkupní cena prasat, která je již tak dlouhodobě pod průměrem Evropské unie. „To 
v žádném případě neodpovídá běžným ekonomickým zákonitostem, podle nichž země závislé na dovozu mívají cenu nad průměrem, přinejmenším o dopravní náklady," doplnil Macháček 
s tím, že mnozí chovatelé uvažují o ukončení chovu.

Ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Českého statistického úřadu Jiří Hrbek to však nevidí tak černě. V posledním čtvrtletí loňského roku totiž nic nenasvědčovalo tomu, že by zemědělci zásadně redukovali svá stáda. „Nějakou perspektivu tomu dávají. Jestli se v červnu ukáže, že je v Evropě obilí dost, ceny krmiv nahoru nepůjdou," míní.

O tom, jestli se v chovu prasat jedná o trend, nebo o výkyv, by však mohlo být jasněji na konci dubna, kdy se statistici chystají zveřejnit výsledky zahraničního obchodu za první tři měsíce letošního roku. Zda se soběstačnost ve vepřovém mase loni opravdu propadla pod 50 procent, bude známé až na podzim, kdy budou mít statistici spočítanou domácí spotřebu.

Dělejme, co umíme

Česko by se však nemělo podle šéfa Ústavu zemědělské ekonomiky a informací Jana Šlajse zabývat pouze potravinovou soběstačností, ale především potravinovou bezpečností. „Jde o to, jestli budeme schopni v případě nějaké nenadálé situace vyprodukovat dostatek potravin na uživení obyvatel. V případě krize toho Evropa schopná je," řekl.

Čeští zemědělci by také měli upřít pozornost na obory, ve kterých jsou dobří. 
„V případě vepřového je u nás nízká konkurenceschopnost, zejména zpracovatelského průmyslu. Třeba v Dánsku toto odvětví umějí lépe. Česká republika je dobrá na cukr, skopové a kozí maso nebo na hovězí," přiblížil Šlajs.

Právě v hovězím mase je na tom Česko v soběstačnosti nejlépe ze všech živočišných komodit. Soběstačnost v produkci se také poměrně výrazně zvyšuje ve skopovém 
a kozím mase, které si mezi spotřebiteli získává stále větší oblibu, stejně jako produkty z nich.

Viceprezident Agrární komory ČR Jindřich Šnejdrla: Bude slunečná sobota. A spotřeba vepřového ihned vzroste

Farmáři upozorňují, že se znovu propadly stavy chovaných prasat. I podle viceprezidenta Agrární komory ČR Jindřicha Šnejdrly se vepřového masa dováží stále více, což může být pro Česko nebezpečné.

Soběstačnost Česka ve vepřovém mase klesla pod 50 procent. Jedná se o výkyv, nebo to lze považovat za trend?

Zhruba od roku 2004 se výroba vepřového v České republice snižuje. Před dvěma roky se zavedly dotace, které byly schopny negativní trend zvrátit, takže se pokles pozastavil. Když se ale loni po žních dramaticky zvedly ceny obilovin, což se záhy promítlo do hodnoty krmných směsí, a navíc se ještě snížila výkupní cena masa, tak se propad velmi zrychlil. Obávám se, že pokles výroby vepřového masa bude v České republice ještě chvíli trvat.

Co by se muselo stát, aby se to zlomilo?

Zaprvé výkupní cena se musí zvýšit. Je úzce spojená 
s odbytem vepřového masa na maloobchodním trhu. Ten stagnuje, protože kupní síla obyvatel kvůli vyšší nezaměstnanosti také stagnuje. 
A také dotace. Jako agrární komora usilujeme, aby dotační pravidla byla od roku 2014 více prospěšná mimo jiné pro chovatele prasat.

Podle různých průzkumů Češi upřednostňují domácí výrobky. Přesto se vepřového masa dováží stále více. Čím to je?Maso z českých chovů se těžko identifikuje. Když je maso na pultě, nebo dokonce ve výrobcích, těžko zákazník pozná, jestli je to z českého, německého, holandského, nebo dánského masa. Ani zpracovatelům masa se nechce do nějaké podrobnější specifikace, protože by po rozklíčování dodavatelů výrazně poklesl odbyt. Právě proto, že se český zákazník začíná orientovat na výrobky českého původu.

Vrátím-li se ke ztrátě soběstačnosti, v jakém okamžiku ji už lze označit za neúnosnou, kdy se stane nezvratným procesem?To nikdo neví. Jsem také chovatelem prasat a poslední roky jenom proděláváme. Nicméně se stále utěšujeme, že se to zlomí, ale bod zlomu stále nenastává. Jednoho krásného dne to určitě přijde, ale je důležité, abychom se ho jako chovatelé dočkali. Krátce po revoluci se začaly masivně dovážet řezané květiny z Holandska, čímž se zlikvidovala domácí konkurence a cena květin výrazně vzrostla. Nevím, jestli to samé nastane 
u vepřového masa, ale každopádně je to pro Českou republiku nebezpečné.

V čem toto nebezpečí spočívá?

Minimálně v tom, že český zákazník bude platit náklady za dopravu.

Omezují lidé vepřové maso?

Lidé vepřové nejedí méně. Různé studie dokonce ukazují, že spotřeba je závislá na počasí. Možná to bude znít až úsměvně, ale pokud je zima dlouhá, spotřeba klesne, protože se člověk málo pohybuje, takže toho méně zkonzumuje. Navíc je kratší období grilování. Nevěřil byste, jak se v sobotu za hezkého počasí zvedne spotřeba vepřového masa v celé Evropě.

Nezaznamenali jste, že by lidé vepřové nahrazovali jiným masem?Ročně Češi spotřebují asi 
45 kilogramů vepřového masa na osobu. Ani tlaky nutričních specialistů nenasvědčují tomu, že by si český člověk bůček odepřel. Trochu se zvedla spotřeba drůbežího masa, ale to bylo na úkor hovězího.

Bylo by složité obnovit již ztracené chovy prasat?

Zemědělci to nezapomenou. Kdyby se jevilo, že podnikání ve výrobě vepřového masa bude opět lukrativní nebo aspoň nebude generovat dramatické ztráty, opět se výroba obnoví, byť to bude vyžadovat nějaké investiční náklady. Je to však méně složité než znovu nastartovat výrobu mléka. Ta jak se jednou zastaví, je to téměř definitivní konec.

Autor: Vilém Janouš