Přátelé Země zmapovali špatné projekty eurofondů

Přátelé Země upozorňují na to, že miliardy z eurofondů budou v nových členských zemích použity na kontroverzní projekty. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který zveřejnili Přátelé Země a síť CEE Bankwatch Network. Jedná se o 22 projektů v celkové částce 6 miliard eur, které buď poškozují životní prostředí, jsou právně sporné nebo mají negativní dopady na sociální situaci.

V následujícím období let 2007 až 2013 půjde z fondů EU do nových členských států až 157 miliard eur. Cílem kohezní politiky, kterou by měly financovat, je vyrovnání regionálních rozdílů. Zveřejněná mapa však upozorňuje na riziko, že tento cíl zůstane nenaplněný. Kontroverzní projekty, které mapa zachycuje, jsou zatím ve stadiu plánování, takže by bylo možné jim včas zabránit. Ze Slovenska mapa připomíná např. projekt spalovny nebezpečných odpadů pro podnik Petrochema Dubová, kterou prosazuje Banskobystrický kraj. Podnik ani úřady nezvažovaly nespalovací alternativy a do přípravy projektu spalovny se pustily bez analýzy, která by její nutnost potvrdila. Nevzaly v potaz ani protesty obyvatel a samospráv v Nemecké, Hliníku nad Hronem, Tornali a Rimavské Soboty. Mapa nazvaná „Fondy EU ve střední a východní Evropě: Koheze či kolize?“ uvádí i případ rychlostní komunikace R1 v úseku ve Žiaru nad Hronom. Občané odmítají navrhovanou trasu, která má vést jižnými částmi města v blízkosti barokního parku a odsekla by město od řeky Hron, více než 5 let. Nejvyšší soud jim dal za pravdu již v září 2005, ale i přesto má tento projekt být spolufinancován z kohezního fondu EU.Dalším příkladem ze Slovenska je vodní dílo Slatinka, díky jehož stavbě by zanikla stejnojmenná obec včetně cenné přírodní lokality, která má hodnotu rezervace. Důvody pro výstavbu se již několikrát měnily, posledním důvodem bylo to, že by dílo sloužilo jako chladicí zařízení pro jadernou elektrárnu v Mochovcích, která je ovšem od Slatinky vzdálená více než 100 km.Mapa poukazuje na nesrovnalosti mezi cíly kohezní politiky EU a jejími výsledky. Mnohé z těchto projektů jsou zbytečné a existují k nim lepší alternativy. Eurofondy jsou sice nástrojem na podporu chudších regionů Evropy, ale členské státy by měly posílit své zákony o posuzovaní vlivů projektů na životní prostředí tak, aby miliardy peněz daňových poplatníků EU byly investovány do udržitelné budoucnosti střední a východní Evropy.