Pravidla obchodu je třeba sjednotit

Česká republika stála po druhé světové válce u zrodu Všeobecné dohody o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and Trade - GATT) a nikdy toto členství nepřerušila. GATT byl následně zakládající platformou pro Světovou obchodní organizaci (WTO), která vznikla 15. dubna 1994.

I těmito slovy komentoval na konferenci WTO na Ukrajině konané po dva dny v minulém týdnu prezident Agrární komory ČR a viceprezident COPA/COGECA Jan Veleba členství České republiky v této organizaci. Jednání se zúčastnili zástupci řady evropských zemí a také Nového Zélandu a Švýcarska.

„GATT byl přímou reakcí na nově vznikající společenské a politické uspořádání světa a uvědomění si potřeby ujednotit v základních mantinelech pravidla obchodu. Konkrétně znamenají tato slova snížení individuální ochrany vnitřních trhů zúčastněných zemí. Například průměrné clo na zpracovatelské produkty za posledních šedesát let na devíti největších světových průmyslových trzích pokleslo ze 40% na méně než 5%,“ uvedl ve svém vystoupení Veleba.

Liberalizace trhu s potravinami se nedaří

Trvalým bodem, který se prolíná všemi koly jednání, jsou zemědělské a potravinářské výrobky, i když v rámci světového obchodu dosahují podílu pod deset procent. Doposud se tuto část obchodu nepodařilo liberalizovat z nejrůznějších důvodů. Vyžadovalo by to v mnoha oblastech světa reformu domácích podpůrných politik, pokles protekcionismu vlastních výrobků, otevření trhu, přijetí změn cenových relací – což je velice těžko hledatelný kompromis, jak dokázalo i poslední jednání WTO v červenci 2008 v Ženevě.

„Jsem názoru, že země jako jsou Čína a Indie, svoje agrární trhy zkrátka otevřít nemohou. Kdyby to udělaly, tak by ohrozily stamiliony rolníků. Nevěřím ani, že to udělají USA. Velký odpor je i z velkých agrárních zemí Evropy, například Francie. Pozice současného francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho je jasná a vyhraněná,“ řekl Veleba.

Deformace světového zemědělského trhu

„Došli jsme tak ke stavu, kdy ve vyspělých zemích pracuje asi pět až deset procent populace, přitom se podílejí na obchodu zemědělskými výrobky téměř třemi čtvrtinami. Rozvojové země, i přes více než osmdesátiprocentní podíl pracujících v zemědělství, se na něm podílejí zbylou čtvrtinou. Jde o začarovaný kruh. Světový zemědělský trh je přístupem jednotlivých zemí a uskupení a uplatňováním vlastních politik a priorit deformovaný. Nikdo však nemá snahu a odvahu ustoupit jako první. Přitom podle mnoha expertů je nejlepším a trvalým řešením problému světového trhu a světového hladu otevření obchodů a vytvoření zdravých a plnohodnotných agrárních sektorů v samotných rozvojových zemích.

Po vstupu České republiky do Evropské unie dne 1. května 2004 se změnilo i její postavení ve WTO. Nadále zůstáváme členským státem, v souladu se zásadami společné obchodní politiky jsme však přestali samostatně jednat a vystupovat. Evropská unie je z hlediska zásad WTO považována za celní unii a za ni vystupují WTO zástupci Evropské komise. Proto nelze mluvit o vlivu WTO na Českou republiku, ale o vlivu na společnou obchodní a zemědělskou politiku Evropské unie,“ komentoval situaci členství ČR po přistoupení do EU Veleba. O čem se dál na ukrajinském jednání k WTO hovořilo, budeme informovat na další stránce agrární komory.

Eugenie Línková