Právní úprava chovu drůbeže

Zákon na ochranu zvířat proti týrání

Oblast chovu drůbeže je upravena převážně zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu. Hlavní sledované oblasti právní úpravy byly povinnosti chovatele při chovu drůbeže, nákazy drůbeže a podmínky přemísťování drůbeže. Druhým důležitým zákonem upravujícím ochranou drůbeže při chovu je zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších právních předpisů. Tento zákon se zaměřuje zejména na zajištění pohody drůbeže a zamezení jejího týrání. Podrobnosti stanoví prováděcí vyhláška k tomuto zákonu. Mimo tyto dva zákony se na chov drůbeže vztahuje ještě celá řada dalších právních předpisů, které upravují tuto oblast nepřímo.

Za nebezpečné nákazy drůbeže jsou považovány zejména salmonelóza, aviární influenza, chlamydióza drůbeže, cholera drůbeže, infekční bronchitida drůbeže, infekční burzitida, infekční laryngotracheitida drůbeže, Markova choroba, mykoplazmóza drůbeže, newcastleská choroba, pulorová nákaza, rinotracheitida krůt, tyf drůbeže a virová hepatitida kachen. Chovateli náleží náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených ke zdolávání některé z nebezpečných nákaz. Náhrada se poskytuje na základě žádosti chovatele, kterou podá na ministerstvo zemědělství.