Předvolební pseudotémata. Patří mezi ně například: Nenecháme se šidit, řekneme to v Bruselu!

Za silnými slovy, asi většiny politiků, a nikoli jen těch našich, se obvykle skrývá vypočítavost, zejména před blížícími se volbami. Po nich je zase vše zapomenuto. Nicméně ti mazaní dobře vědí, co lid chce slyšet: že my jsme ti nejlepší, na nás si nepřijdou, to cizí je nekvalitní, nedáme se šidit. My jim to spočítáme! A když se to nepovede, aspoň si požalujeme!

V poslední době bylo již několikrát medializováno, že se na našem trhu nabízejí výrobky cizích dobře známých značek, ale že jsou trochu jiné než v zemích původu, že nejsou stejné, jako ty nabízené v Německu, Rakousku, Holandsku nebo jinde. Zkrátka že jsou méně kvalitní, šizené. A toto téma právě nyní, v době před volbami, zvedlo ministerstvo zemědělství. Ano, tyto výrobky jsou trochu odlišné, ale není to všechno poněkud jinak?

Dovozci se již několikrát ozvali, že ta jinakost vyplývá z průzkumu dotyčného trhu a ze zohlednění specifického požadavku na chuť. Tak na tom něco být může. Kdo zkusil třeba německé a české nescafé, to může potvrdit. To německé je jaksi ostřejší, někomu chutná více, jinému méně, je skutečně jiné. Ale to je zřejmě opravdu rozdíl mezi tou německou a českou chutí, 100 % obsah arabiky je v obou verzích.

Jiný a závažnější případ pak je, když čeští dovozci, tj. české firmy, chtějí na cizích trzích nakoupit co nejlevněji, a tudíž si od výrobce žádají, co nejlevnější produkt, který bývá v řadě nabízených výrobků na té nejnižší úrovni, popřípadě chtějí „na zakázku“ nějakou levnější recepturu. Ovšem cenu na domácím trhu vyžadují „dobrou“, tam se levnost nákupu nikterak neprojeví. A někdy může jít i o zdravotní riziko. Mohu uvést příklad z doby zhruba před deseti lety, kdy náš státní veterinární dozor objevil v kouscích uzeného lososa nadlimitní obsah listerií. Hovořil jsem pak s českým zástupcem oné cizí firmy, která zmíněnou zásilku dodala. Byl z té záležitosti nešťastný, neboť český objednavatel si tento výrobek prakticky vynutil i přes výslovné varování, že to je na hraně, že riziko kontaminace je zde podstatně vyšší. Tento člověk litoval, že na takovouto objednávku přistoupili. Nu, řeknete si, neměli přistoupit, ale také si řekněte, a proč to vůbec někdo pro náš český trh žádal. Cizina nám na trh sama nic necpe, to sem dobrovolně a se značným ziskem vozí čeští dovozci.

Ministr zemědělství si prý v Bruselu stěžoval, že máme důkazy o jiném složení výrobků uváděných na našem trhu a jiném v zahraničí. Ale není to spíš náš, český problém? Neměl by si ministr a jím řízené dozorové orgány vyjasnit, o co že jde? Jenže to asi půjde těžko, protože ke korektnímu a neutrálnímu přístupu není vůle. Na prvním místě je snaha prospět konkrétním firmám, a často za cenu dehonestace konkurence, nejlépe té zahraniční, do té se tak snadno kope... A teď se v tom všem spotřebiteli, voliči, vyznej! Co je pravda, co reklama, a co propaganda?

Kdyby podpora českého ze strany ministerstva zemědělství byla upřímná, směřovala by k adresným konkrétním výrobcům, a vlastně by stačilo, neházet jim klacky pod nohy. Ano, nenechat se šidit, to je dobré heslo, ale bylo by dobré začít doma, nenechat se šidit od vlastních!

Josef Duben