Příčiny vzůstajícího letního zaplevelení porostů cukrovky

Příčiny vzrůstajícího letního zaplevelení porostů cukrovky

The causes of increasing summer weed infestation of sugar beet stands

V. Kohout

Česká zemědělská univerzita v Praze

Summary: The causes of increasing summer infestation of sugar beet stands, its composition and biological properties of weed species (especially rhythm of growth and development during vegetation) were studied at several years trials and observations in sugar beet growing agricultural enterprises at region Jičín, at region Hradec Králové and at region Pardubice. The care was given to the following species: Polygonum lapatifolium, Chenopodium album, Amaranthus retroflexus. The cause of this fact there in frequent sugar beet location at the same field, thus shed long aged seeds persist in soil store due to beet tops distribution. Organic fertilisers of bad quality (manure, slurry) after feeding of various silage products, which contain viable weed seeds with changed biological properties (long primary dormancy shift in rhythm of growth and development). Applied herbicides composition has to respect changes in weed community including growth and development cycle in summer period.

Key words: sugar beet, summer weed infestation of stands, weed seeds dormancy, sources of weed infestation.

Souhrn: Ve víceletých pokusech a pozorováních v řepařících zemědělských podnicích na okrese Jičín, Hradec Králové a Pardubice byly studovány příčiny rostoucího letního zaplevelení porostů cukrovky, jeho složení a biologické vlastnosti plevelných druhů (zvláště rytmus růstu a vývoje během vegetace). Pozornost byla věnována druhům: Polygonum lapathifolium, Chenopodium album, Amaranthus retroflexus. Příčinou je časté zařazování cukrovky na stejný pozemek s tím, že při rozptylování chrástu přetrvávají v půdní zásobě vysemeněná dlouhověká semena. Přetrvávajícím zdrojem jsou nekvalitní statková hnojiva (hnůj, kejda) po krmení různých silážovaných hmot, které obsahují životná semena plevelů se změněnými biologickými vlastnostmi (dlouhá primární dormance, posun v rytmu růstu a vývoje).Použitá herbicidní skladba musí respektovat změny v plevelném společenstvu, včetně růstových a vývojových cyklů v letním období.

Klíčová slova: cukrovka, letní zaplevelení porostů, dormance semen plevelů, zdroje zaplevelení.

V posledním desetiletí se v ČR podstatně zlepšilo zakládání porostů cukrovky a je možno konstatovat, že polní vzcházivost jednoklíčkových odrůd se blíží deklarované klíčivosti, porosty jsou vyrovnané, je dobře zvládnuta výživa a ochrana, včetně dvou až tří (někdy i čtyř) aplikací vhodných kombinací listových a půdních herbicidů.

V současné době se již přistupuje při volbě herbicidů do cukrovky z komplexního hlediska a respektují se tyto skutečnosti:

· herbicidní skladba musí být sestavena podle skutečného výskytu plevelných druhů na pozemku,

· ve většině případů nestačí tudíž použít pouze přípravek s jednou účinnou látkou, ale je nutná kombinace dvou až tří herbicidů, které se vyrovnají s širším druhovým spektrem,

· již při prvních aplikacích na vzcházející rostliny cukrovky a plevelů je ve většině případů nutno přidat herbicid s delšími reziduálními účinky v půdě, který prodlouží herbicidní účinnost na vzcházející plevelné druhy po aplikaci, zvláště v případě vlhčího počasí, kdy vzcházení plevelů probíhá intenzivně v několika vlnách a navíc často se nemůže po intenzivních deštích celý týden s postřikovači do pole a plevele velmi rychle "urostou" a jsou k běžným herbicidům odolnější. Není proto možno "zatracovat" herbicidy aplikované preemergentně (metamitron, lenacil, chloridazon aj.), i když je o nich známo, že za sucha jsou málo účinné.

Problémem v mnohých řepařících zemědělských podnicích je vzrůstající zaplevelení porostů v letním období, po zeslábnutí herbicidních účinků v půdě, což je předmětem studia předložené práce.

Materiál a metodika

Ve víceletých pokusech a pozorováních v řepařících zemědělských podnicích na okrese Jičín (Volanice, Chomutice, Slatiny), Hradec Králové (Králíky, Humburky) a Pardubice (Chýšť) byly studovány příčiny rostoucího letního (druhotného, pozdního) zaplevelení, jeho ložení a biologické vlastnosti plevelných druhů (zvl. rytmus růstu a vývoje během vegetace). Pozornost byla věnována druhům: Polygonum lapathifolium, Chenopodium album, Amaranthus retroflexus

V laboratorních a skleníkových podmínkách byla studována primární dormance semen a vzcházení významných plevelných druhů z různých hloubek uložení v zeminách.

Výsledky a diskuse

Při dlouhodobém sledování porostů cukrovky se ve výše uvedených lokalitách ukázalo, že je zcela zvládnuto odplevelení porostů v průběhu dubna až června bez ruční práce. Teprve po zeslábnutí herbicidních účinků v půdě koncem června a po letním "rozklesnutí" hůře "živených" a zpravidla i prořídlých porostů cukrovky, zejména pak v letních přísušcích a na lehčích půdách, postupně nastupuje nová vlna zaplevelení. Rozdíly jsou i v intenzitě letního zaplevelení jednotlivých odrůd cukrovky. Nejvíce jsou zapleveleny odrůdy s menším olistěním.

Pořadí nejrozšířenějších plevelů letního zaplevelení: z jednoletých rdesno blešník, merlík bílý, laskavec ohnutý, ježatka kuří noha, pohanka svlačcovitá, heřmánkovec přímořský, lebeda rozkladitá a z vytrvalých pcháč rolní a mléč rolní.

Některé pozemky sledovaných lokalit jsou zapleveleny plevelnou řepou a kulturními rostlinami z výdrolu předplodin, zvláště ozimou řepkou. Tyto druhy vzcházejí během celé vegetační doby a jsou i součástí letního zaplevelení.

Při zjišťování příčin tohoto hromadného jevu, tj. rostoucího letního zaplevelení porostů cukrovky některými druhy plevelů, se ukázalo, že jde o komplex příčin, které lze shrnout do těchto bodů:

· Na některé pozemky, zpravidla ty nejúrodnější, je zařazována cukrovka častěji. Častěji tam přicházejí i některé zeleniny a kukuřice s podobnou skladbou plevelů. Tyto plevele letního zaplevelení zcela dozrají, vysemení a semena delší dobu přežívají v půdě,tj. počkají si na plodinu "okopaninového" charakteru.

· Významné zdroje semen plevelů jsou ve špatně uleženém hnoji a kejdě po zkrmování nekvalitní siláže a jiných konzervovaných krmiv vyrobených často z havarijních porostů obilnin (tzv.GPS), zaplevelených meziplodin, silážní kukuřice a donedávna i chrástu cukrovky. Paradoxem je, že právě v těchto porostech zůstaly ty plevelné druhy, které se již tradičně obtížně v porostech hubí a jsou součásti tzv. druhotného (tj.letního či pozdního) zaplevelení. Často to jsou již populace odolné k běžným herbicidům s dlouhou dormancí semen a s pozdějším letním vzcházením. Nejčastěji jde o druhy: merlík bílý, laskavec ohnutý, rdesno blešník, ježatka kuří noha, tetlucha kozí pysk, heřmánkovec přímořský, svízel přítula, bažanka roční aj. Dlouze dormantní semena a plody snadno přežijí nejen silážování,cestu trávícím ústrojí skotu, krátkodobý pobyt na hnojišti, ale vzejdou až po zeslábnutí herbicidních účinků v půdě před zapojením porostu, nebo i v letním období.

Zhodnotíme-li objektivně působení těchto nekva-litních statkových hnojiv (hnoje a kejdy) nutno přiznat, že mnohdy mají pravdu ti, kteří cukrovku hnojem nehnojí a hnojí slámou a ještě lépe ti, kteří si vytvořili rezervu a vyrábějí hnůj na polních hnojištích o rok déle.Kvalitou hnoje se zabývali již Stoklasa (1935) a Káš (1964) a poukazují na vysoký obsah plevelů ve slamnatém hnoji a právě tehdy krmení slamou, plevami a ouhrabky považovali za hlavní příčinu obsahu semen v hnoji.V 1kg slamnatého hnoje se vyskytlo až 325.000 semen plevelů. Pokusy Korsma (1938) prokázaly, že po projití trávícím ústrojím skotu zůstane plně životných 26,4 % semen, zatímco u prasat pouze 7,4 %.

V posledních letech se setkáváme znovu se skutečností, že některé, zvláště menší, podniky v řepařských oblastech zvýšily procentické zastoupení cukrovky na orné půdě a přitom podstatně omezily, nebo dokonce vyloučily chov skotu a nemají tudíž hnůj žádný. Nemají na svých polích ty nejzákladnější plodiny, tj. jeteloviny. Tyto podniky se v nejbližších letech musejí setkat s některými z těchto problémů:

· bioenergetický potenciál půdy bude velmi rychle bez kvalitního hnoje klesat a cukrovka bude muset být častěji zařazována na nejúrodnější pozemky, které budou přetěžovány a budou vyžadovat vysoké náklady na pesticidy, zvláště herbicidy,

· hnojení chrástem jen zesílí tlak na zaplevelení odolnými pleveli druhotného zaplevelení. Největší problémy budou u brzo zařazené cukrovky, kdy si semena v půdě "počkají". Naopak, pokud následuje cukrovka až po sledu:víceletá pícnina, obilnina, jsou se zaplevelením jednoletými pleveli podstatně menší potíže,

· přímé hnojení slámou doplněnou zvláště o dusíkatá hnojiva vyžaduje důkladné znalosti, speciální mechanizaci a zvláště zkušenosti,

· problémy jsou se zeleným hnojením, které někdy nenaroste, s jeho zaoráním a rozptýlením v půdě.

V souvislosti s nižší úrovní hnojení statkovými i průmyslovými hnojivy se objevuje další problém: málo živené pozemky neumožní cukrovce vytvořit hustě zapojené porosty a tím více se objeví letní zaplevelení. Neobstojí tvrzení, že čím méně hnojíme, tím menší budou i plevele. Většina plevelných druhů si z půdy podstatně lépe osvojuje živiny než plodiny, svědčí o tom i podstatně vyšší obsah některých prvků v biomase plevelů.

Po rozboru příčin rostoucího letního zaplevelení a jeho omezování se ukázalo, že ani dlouze účinné herbicidy v půdě tuto situaci nemohou vyřešit. Zvláště ne na méně úrodných, zvl. lehčích půdách s nižší úrovni hnojení.

Řešení je spíše v delším časovém odstupu v zařazování okopanin a zabránění šíření semen plevelů statkovými hnojivy.

Při hlubším studiu biologie šířících se plevelů se ukázalo:

· Většina plevelů patří k jednoletým pozdním jarním druhům s krátkou dobou růstu a vývoje, bohatou tvorbou generativních orgánů a dlouhou dormancí semen. U většiny druhů jde o dormanci geneticky založenou, nikoliv o tvrdoslupečnost.

· U výše uvedených druhů je možno v porostech cukrovky sledovaných lokalit pozorovat určitý posun hromadného vzcházení až do letního období, což bylo nejlépe patrné u rdesna blešníku, jehož výskyt v letním období se v průběhu let zvyšuje. Při dlouhodobém studiu klíčivosti nažek rdesna blešníku sklizených z různých lokalit byla potvrzena dlouhá dormance nažek a značné rozdíly mezi lokalitami. U většiny vzorků se začala zvyšovat klíčivost až po 8 měsících, nejdelší dormanci měly nažky z lokality Králíky (tabulka 1).

Tab. 1: Rozdíly v klíčivosti nažek rdesna blešníku ze dvou lokalit po osmi měsících od sklizně

Délka primární dormance je jednou z příčin pozdějšího hromadného vzcházení tohoto plevelného druhu v porostech okopanin.

· V laboratorních i polních podmínkách byla věnována pozornost vzcházení semen merlíku bílého, laskavce ohnutého a rdesna blešníku z různých hloubek uložení v půdě. Bylo potvrzeno, že právě tyto hromadně rozšířené druhy vzcházejí především z povrchových vrstev půdy (tabulka 2). K pokusům byly vybrány vzorky s překonanou primární dormancí semen, tj. s klíčivostí vyšší než 50 %.

Tab. 2: Vzcházivost plevelů (v%) z různých hloubek uložení v půdě po 10 dnech (laboratoř KOPRA)

Poznatky z praxe i tyto údaje přinášejí nové pohledy na kultivaci porostů během vegetace, kdy hlubší kypření může porušit herbicidní "vrstvičku" při povrchu půdy a vynést semena blíže k povrchu.

Plečkování porostů cukrovky ve většině případů (zvláště za vlhčího období) vyvolává novou vlnu vzcházení plevelů, jejichž semena byla vynesena na povrch (merlíky, laskavce, rdesna aj.drobnosemenné druhy klíčící na povrchu půdy). Pokud není půda příliš zhutnělá a nevytvořil se půdní škraloup, vyplatí se plečkování omezit.

Adresa autora

Sborník z konference "Řepařství 2000" pořádané Katedrou rostlinné výroby AF ČZU v Praze 23.2.2000