Příklady konkrétních změn celních sazeb a celních preferencí po vstupu do EU

Po vstupu ČR do EU převezme ČR společný celní sazebník EU a u většiny zemědělských výrobků tím dojde ke zvýšení smluvních celních sazeb vůči třetím zemím. Současně s tím však ČR přistoupí ke všem dohodám sjednaným mezi EU a třetími zeměmi a získá tak právo na využívání zemědělských koncesí z těchto dohod vyplývajících. Znamená to, že bude moci využívat i preferenční ujednání na dovozy do EU, v rámci kterých probíhá reálný obchod.

Většina zahraničního obchodu ČR (cca 80 až 90%) se změní na obchod v rámci jednotného trhu EU, tedy na obchod bez jakýchkoliv cel a podobných poplatků s výrazně jednodušší administrativou (odpadnou jednotné celní deklarace, požadované certifikáty a podobně). V souvislosti s existencí významné agrární produkce jižních států a existencí možností mořského rybolovu je možno očekávat (u tohoto zboží v ČR neprodukovaného) přesun v zájmu o dovoz ze třetích zemí na využití zdrojů EU v rámci jednotného trhu. Zde však bude hrát určitou roli i cena těchto výrobků.

Existující rozdíly ve smluvních clech není možno považovat za něco, co samo o sobě významně ovlivní ceny na domácím trhu ČR. Předně je nutno vzít v úvahu následující skutečnosti:

Většina dovozu do EU se nerealizuje za smluvní celní sazby, ale v rámci kvót WTO se sníženou smluvní sazbou a v rámci dovozních preferencí s jednotlivými třetími zeměmi a jejich uskupeními.

EU má preferenční dohody téměř se všemi státy světa, především u produktů, které ČR neprodukuje a u kterých má ČR většinou nižší celní sazby oproti EU.

Z pohledu agrárního obchodu jsou významné zejména dohody teritoriálně blízkých oblastí, především země v rámci Evropského hospodářského prostoru, středomořské země, balkánské země a další země jihovýchodní Evropy, dále pak dohody se zeměmi AKP, ale i dohody se zeměmi uskupení Mercosur a dalšími zeměmi Latinské Ameriky.

Příklady konkrétního zvýšení celních sazeb po vstupu ČR do EU

Zde se bude jednat především o citrusové ovoce, ovocné šťávy, otruby a vedlejší mlýnské výrobky, mořské ryby a rýži, dále o hovězí maso, máslo a některé sýry.

Citrusové ovoce.

Zvýšení z 0% na 16% + 1 až 10,6 EUR /100kg.

Téměř 85% těchto produktů se v roce 2003 dováželo ze zemí budoucí rozšířené EU-25.

U těchto produktů existuje několik kvót WTO celkem na 45 000 tun s celní sazbou od 2 do 6% pro určité období. Existuje i řada preferencí v rámci dohod se třetími zeměmi na dovoz především ze zemí AKP, z Izraele, Sýrie, Jihoafrické republiky, Chile.

Banány.

Zvýšení z 0 % na 680 EUR/t. Banány se dováží ze třetích zemí, s nimiž má EU sjednány preference v podobě bezcelních kvót – země AKP 750 tis. tun ročně, iniciativa EBA – roční snižování cel. Celní kvóta WTO se sníženým clem 75 EUR/t činí přes 2,2 mil tun ročně, navýšení pro nově vstupující země je 300 tis. tun. ČR by v důsledku těchto aktivit EU neměla mít problémy se zajištěním banánů pro tuzemskou spotřebu za přijatelné ceny.

Ovocné šťávy.

Zvýšení z 0 až 4% na 12 až 40% a v mnoha případech i o specifické clo.

Přes 80% dovozu v roce 2003 pocházelo ze zemí rozšířené EU-25. Navíc jsou některé tyto produkty nahraditelné šťávami z ovoce mírného pásma. Existuje kvóta WTO na 14 000 tun se sníženým clem a řada preferenčních ujednání se třetími zeměmi (např. Rumunsko, Bulharsko, JAR).

Otruby a vedlejší mlýnské výrobky.

Zvýšení z 0% na 320 EUR/tunu.

U těchto produktů, jinak snadno dostupných z vlastní produkce, se dovoz v roce 2003 realizoval v podstatě výhradně ze zemí rozšířené EU-25.

Mořské ryby.

Zvýšení z 0% až na 22 %.

Tři čtvrtiny dovozu v roce 2003 představoval dovoz ze zemí rozšířené EU-25. Existuje řada kvót WTO celkem na cca 80 000 tun převážně s nulovým clem. Vedle toho, že EU má rozvinutý vlastní mořský rybolov, v rámci nových ujednání EHP v souvislosti s rozšířením byly navýšeny preference na dovozy ryb. Preference na dovozy ryb má EU uzavřeny také s Mexikem a Chile a dalšími státy světa.

Rýže.

Zvýšení z 0% na 214 až 416EUR/tunu (reforma společné tržní organizace na rýži sníží clo v souvislosti se snížením intervenční ceny zhruba na polovinu)

Dovoz rýže je realizován zejména ze třetích zemí. Podíl dovozu z rozšířené EU-25 je cca jedna třetina. Existuje bezcelní kvóta WTO na 64 000 tun a kvóta na 20 000 tun se sníženým clem. Významné preference na dovoz rýže jsou také v dohodě EU se státy AKP, budou v rámci specielní nabídky EU pro nejméně rozvinuté země EBA, a v dohodě EU s Egyptem. S ohledem na vyšší cenu rýže produkované v EU a celkovou spotřebu rýže v ČR lze u této komodity přepokládat určitý cenový nárůst.

Hovězí maso, máslo a některé sýry (Eidam, Gouda)

U těchto produktů také dojde k určitému zvýšení smluvní celní sazby po vstupu ČR do EU. Jedná se však o výrobky v ČR vyráběné v objemech převyšujícím domácí spotřebu, které jsou i významným vývozním zbožím ČR. 90% veškerých dovozů těchto výrobků v roce 2003 pocházelo z EU-25, kde u másla a sýrů má ČR řadu bezcelních preferencí. EU má u těchto položek sjednány preference na dovoz např. se Švýcarskem, balkánskými zeměmi, zeměmi Mercosur, Chile, USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland.

Příklady konkrétního snížení celních sazeb po vstupu ČR do EU

Zde se bude jednat především o kvalitní vína, lihoviny s výjimkou rumu, řepku potravinářskou a brambory.

Kvalitní vína (v nádobách nad 2 litry).

Snížení ze 75% na 20,9 až 9,9EUR/100 litrů (existují však jak kvóty WTO, tak ČR každoročně otevírá další kvóty se sníženým clem).

ČR na pokrytí své domácí spotřeby dováží značné množství vína především z EU-25 (v roce 2003 více jak 85%). Kvalitní vína nijak významně českou produkci neohrožují. Snížení dovozních cen se může promítnout do snížení spotřebitelských cen vína.

Lihoviny s výjimkou rumu.

U lihovin dojde ke snížení smluvního cla z 8,5 až 56% na 0%. Přes 85% dovozů pocházelo v roce 2003 z EU-25. Vzhledem k tomu, že vzájemný obchod s EU je u většiny lihovin od poloviny minulého roku bezcelní nepředpokládají se změny v cenách po vstupu.

Řepka potravinářská (ne k setí).

Snížení z 60% na 0%, existuje i preferenční kvóta WTO se clem 20 %, v roce 2003 byla otevřena i bezcelní kvóta. Více jak 90% se v roce 2003 dováželo ze zemí EU-25 na doplnění domácí spotřeby v rámci bezcelního dovozu.

Brambory k výrobě škrobu.

Snížení cla ze 100 % na 11,5 až 5,8%, existuje však i kvóta WTO se sníženým clem. U tohoto produktu dováženého v podstatě výhradně ze zemí EU-25 jsou však i významné preference poskytnuté ČR těmto zemím, pro EU například kvóta se sníženým clem na 6%. U tohoto produktu lze však očekávat určité problémy s navýšením dodávek ze zemí EU-25.

Pro orientaci v teritoriálním členění celních preferencích na dovozy do EU přikládáme přehled základních preferenčních ujednání mezi EU a třetími zeměmi v oblasti dovozu zemědělských výrobků.

Evropský hospodářský prostor (EHP) – preference na dovozy ryb – navýšení v souvislosti s rozšířením,

Švýcarsko – preference na dovoz masa, sýrů, zeleniny

Středomořské země – především preference na dovozy ovoce, zeleniny a řezaných květin,

Egypt - preference na dovozy pomerančů do EU, rýže, řezané květiny, zeleninu, brambory,

Izrael – hlavně citrusy,

Maroko – hlavně rajčata

Sýrie – ovoce a zelenina

Turecko – víno, ořechy

Rumunsko – ovoce, zelenina, džusy, maso

Bulharsko – také ovoce, zelenina, džusy, maso

Chorvatsko, Makedonie – zrušena při dovozech do EU všechna cla kromě živého skotu a hovězího masa.

AKP (Afrika, Karibik, Pacifik – 77 zemí) – bezcelní dovoz banánů, prefernce na dovoz hovězího masa, cukr – bezcelní dovoz za garantované ceny, prefernce na dovoz rýže, ovoce a zeleninu

JAR – preference na dovozy vína, ovoce a zeleniny, ovocných šťáv, ořechů

Iniciativa EBA (obchod s nejméně rozvinutými státy) – preference na banány a v budoucnu i na rýži

Mercosur (Společný jihoamerický trh)– preference na dovoz hovězího a skopového masa, na česnek

Chile – preference na dovoz ryb, ořechy, víno, hovězí maso, česnek, ovoce a zeleninu

Mexiko – zejména preference na mořské ryby, ořechy, koření, citrusy, zeleninu

USA – preference na dovozy hovězího masa do EU, bezcelně lze dovážet do EU mandle,

Kanada – preference na kvalitní hovězí maso,

Čína – preference na česnek

Austrálie – preference na dovozy kvalitního hovězího a skopového masa, dohoda o víně

Nový Zéland– preference na dovozy sýrů, másla a skopového masa,

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR