Přinese loňská úroda "víno tisíciletí"?

Přinese loňská úroda »víno tisíciletí«?

Čeští producenti jsou schopni uspokojit jen 50 procent domácí poptávky

Německým vinařům se loni urodilo o pětinu méně révy než v roce 1999. Čeští pěstitelé věří, že v lahvích mají výjimečný ročník.

Praha, 12.1.2001

Pocity německých vinařů jsou nyní smíšené - vyrovná kvalita vína jeho nižší sklizeň? Drasticky měnící se klimatické podmínky v průběhu loňského roku totiž ovlivnily úrodu našich sousedů. Zatímco začátek roku sliboval slunné počasí po celé léto, v červenci přišly velké deště a veškeré naděje na dobrou sklizeň zhatily. Německý vinařský svaz musel konstatovat pokles o celých 19 procent oproti roku 1999. Celková produkce dokonce vybočila o jedno procento z dlouhodobého průměru 10,1 miliónu hektolitrů za rok. Co do kvantity tak zřejmě nesplní očekávání tamních pěstitelů. Také na úrovni celé Evropské unie se čeká snížení úrody vinného moštu o 4 procenta na 177 miliónů hektolitrů.

Prognózy českých vinařů jsou však optimističtější. Jaro bylo hodně slunečné a suché, umožnilo tak vínu načerpat hodně slunečních paprsků a dosáhnout vysoké cukernatosti a tím i lepší kvality. Stejně jako u našich sousedů však bylo nutno sklízet zhruba o dva týdny dříve než obvykle. Zvláště díky tomu, že počasí českým a moravským hroznům přálo, odvažují se někteří tuzemští odborníci označovat loňskou úrodu za »víno tisíciletí«.

Za nejúspěšnější přitom byly v poslední době považovány ročníky 1997 a 1999 (v Čechách dokonce nejlepší za posledních patnáct let). »Svou kvalitou by se mohlo letošní víno vyrovnat skvělému ročníku 1997,« říhá Jaroslav Chaloupecký ze Znovínu Znojmo. Jeho společnost sice produkty z loňské úrody ještě neprodává, první tři odrůdy by se nicméně měly na pultech vinoték objevit během příštího týdne. »Zbytek sortimentu přijde do obchodů na přelomu prvního a druhého čtvrtletí«, dodává Chaloupecký.

Ani skvělá kvalita a větší úroda však domácí pěstitele neuchrání před tvrdou (hlavně co se týče ceny) konkurencí ze zahraničí, převážně ze Španělska, Itálie a Maďarska. Dovozci si na našem trhu vydobyli pozici svými krabicovými stolními víny. Prostor pro cizí výrobce je dán omezenou možností vyrábět v našich klimatických podmínkách více vína. Produkty z českomoravských vinohradů jsou tak schopny uspokojit 50 procent domácí poptávky. Stěžejní je přitom výroba vína bílého, odrůd jako Müller Thürgau, Zelený Veltlín, Rýnský Ryzlink či Rulandské. Dovoz zahraničních produktů v marketingovém roce 1998/1999 dosáhl objemu zhruba 233 miliónů korun.

Také naši němečtí sousedé patří mezi úspěšné evropské vývozce. U nás například tvoří největšího dovozce šumivých vín. Ze své roční produkce kolem 10 miliónů hektarů vyvezou za hranice zhruba pětinu, a to v hodnotě 657 miliónů DEM. Na tamním vinařském trhu se vede tvrdý boj o vedoucí pozici. Tu si chce Německý vinařský svaz získat zavedením mezinárodně srozumitelného označení »Classic« pro v současnosti velmi populární suchá vína.

(bb, HB)