Příprava na vstup v oblasti ekologie bude drahá
15.06.2000 | Hospodářské noviny
Připravenost ČR na vstup do EU v oblasti ochrany životního prostředí si kromě přijetí komunitárního práva a jeho důsledného vymáhání v praxi vyžádá také určitou sumu přímých finančních nákladů. Podle bývalého náměstka ministra životního prostředí Vladislava Bízka lze odhadnout, že například zlepšení čištění komunálních a odpadních vod tak, aby vyhovovalo daným předpisům, bude stát 60 miliard korun. Investice do lepšího zásobování pitnou vodou se pak podle jeho slov budou pohybovat okolo třiceti miliard korun. "Tento odhad počítá s patnáctiprocentní odchylkou, tedy plus minus patnáct procent z těchto částek," uvedl Bízek. Do nákladů na požadavky environmental acquis (ekologické právo EU) pak podle něj nelze započítávat například náklady jednotlivých podniků. "Takové investice se dají pokládat za zvyšování konkurenceschopnosti, protože bude v zájmu každého producenta zlepšit image firmy," dodal Bízek. Připomněl přitom, že tento princip funguje již v současné době, kdy se firmy snaží získat mezinárodně uznávané standardy ISO, například 14 001 - systém environmentálního managementu. "Zavádění těchto standardů je dobrovolné a firmy o ně mají velký zájem," řekl. Praxe také ukazuje, že společnosti se držením některého ze standardů náležitě prezentují.
Firmy ale musí uhradit náklady na vyhovění požadavkům acquis. Podle ředitele odboru evropské integrace Ministerstva životního prostředí Bedřicha Moldana lze tyto náklady vyčíslit zhruba na 240 miliard korun, přičemž ze dvou třetin je bude hradit právě soukromý sektor. "Týká se to zhruba 1500 podniků, které budou podléhat režimu integrované prevence a omezování znečišťení. Investice půjdou do technologií, jejichž užití bude nová legislativa vyžadovat," uvedl Moldan. Vladislav Bízek připomněl, že ČR má možnost k hrazení části nákladů na zlepšení čistoty odpadních vod a pitné vody využívat finanční podpory EU v rámci fondu ISPA.
Podle Moldana by ČR do EU měla pospíchat, protože většinu nevýhod z budoucího členství již mohla pocítit (různé kvóty a sankce). Na řadu by proto měly přijít také výhody, ale až po vstupu do unie.
Další články v kategorii Zemědělství
- Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor (03.05.2024)
- Zpráva o erozi: Bahna z polí ubylo, ale farmářům se musí utáhnout šrouby (03.05.2024)
- Sněmovna schválila vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy (03.05.2024)
- Vinaři nepožadují po státu kompenzace za škody způsobené mrazy (03.05.2024)
- Agrární komora příští týden rozhodne o uspořádání protestů 22. května v Praze (02.05.2024)
- Musíme podpořit spotřebu biopotravin, apelují některé organizace (02.05.2024)
- Polní dny regenerativního zemědělství (02.05.2024)
- ASZ ČR jednala nejen o inovativním pastevním projektu s Výzkumným ústavem živočišné výroby (02.05.2024)
- Pojišťovny odhadují škody na plodinách po mrazech na stovky milionů korun (30.04.2024)
- ASZ ČR jednala s ministrem zemědělství o sledování majetkové propojenosti (30.04.2024)