Příprava na vstup v oblasti ekologie bude drahá
15.06.2000 | Hospodářské noviny
Připravenost ČR na vstup do EU v oblasti ochrany životního prostředí si kromě přijetí komunitárního práva a jeho důsledného vymáhání v praxi vyžádá také určitou sumu přímých finančních nákladů. Podle bývalého náměstka ministra životního prostředí Vladislava Bízka lze odhadnout, že například zlepšení čištění komunálních a odpadních vod tak, aby vyhovovalo daným předpisům, bude stát 60 miliard korun. Investice do lepšího zásobování pitnou vodou se pak podle jeho slov budou pohybovat okolo třiceti miliard korun. "Tento odhad počítá s patnáctiprocentní odchylkou, tedy plus minus patnáct procent z těchto částek," uvedl Bízek. Do nákladů na požadavky environmental acquis (ekologické právo EU) pak podle něj nelze započítávat například náklady jednotlivých podniků. "Takové investice se dají pokládat za zvyšování konkurenceschopnosti, protože bude v zájmu každého producenta zlepšit image firmy," dodal Bízek. Připomněl přitom, že tento princip funguje již v současné době, kdy se firmy snaží získat mezinárodně uznávané standardy ISO, například 14 001 - systém environmentálního managementu. "Zavádění těchto standardů je dobrovolné a firmy o ně mají velký zájem," řekl. Praxe také ukazuje, že společnosti se držením některého ze standardů náležitě prezentují.
Firmy ale musí uhradit náklady na vyhovění požadavkům acquis. Podle ředitele odboru evropské integrace Ministerstva životního prostředí Bedřicha Moldana lze tyto náklady vyčíslit zhruba na 240 miliard korun, přičemž ze dvou třetin je bude hradit právě soukromý sektor. "Týká se to zhruba 1500 podniků, které budou podléhat režimu integrované prevence a omezování znečišťení. Investice půjdou do technologií, jejichž užití bude nová legislativa vyžadovat," uvedl Moldan. Vladislav Bízek připomněl, že ČR má možnost k hrazení části nákladů na zlepšení čistoty odpadních vod a pitné vody využívat finanční podpory EU v rámci fondu ISPA.
Podle Moldana by ČR do EU měla pospíchat, protože většinu nevýhod z budoucího členství již mohla pocítit (různé kvóty a sankce). Na řadu by proto měly přijít také výhody, ale až po vstupu do unie.
Další články v kategorii Zemědělství
- Zelináři hospodařící ekologicky by mohli nově získat dotaci na pěstování batátů (02.03.2026)
- Agrofert rozšířil představenstvo o pět nových členů na celkových 12 členů (02.03.2026)
- Výroba masa v hradeckém kraji byla loni druhá nejvyšší v historii kraje (02.03.2026)
- Téměř 2 miliardy korun do lesů a zmírnění sankcí za nesplnění administrativních lhůt: 7. kolo podpory na rozvoj venkova přináší zjednodušení (01.03.2026)
- ÚOHS: ZD Dolní Újezd a firma KFI mohou koupit choceňského výrobce osiv Oseva Uni (28.02.2026)
- Češi jedí víc vepřového a kuřecího. Dovoz masa je o 37 miliard vyšší než vývoz (27.02.2026)
- Reuters: Neobvykle teplý březen může v Indii ohrozit úrodu pšenice a řepky (27.02.2026)
- Celosvětová produkce kávy bude v příští sezóně na rekordu, analyzuje Rabobank (27.02.2026)
- Ministr Šebestyán představil potravinového ombudsmana: Mediátor řešení vztahů mezi články potravinového řetězce a kontakt pro zákazníky a firmy (26.02.2026)
- Koncem března bude v ČR k dispozici vakcína proti dalším typům katarální horečky ovcí (26.02.2026)

Tweet



